§ 409 insolvenční zákon – Dispoziční oprávnění dlužníka při oddlužení splátkovým kalendářem
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 1. 10. 2024 · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 409 InsZ upravuje, kdo má dispoziční oprávnění k majetku a příjmům dlužníka po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, a jak se s nimi nakládá. Dlužník má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, a musí s nimi nakládat podle rozhodnutí soudu o schválení oddlužení. (§ 409 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 1. 10. 2024)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník, soud, věřitel, insolvenční správce
- Odkazuje na: § 408
- Judikatura: na § 409 odkazuje 74 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 182/2006 Sb.
(1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Základní částku, která nesmí být sražena z měsíční mzdy, a jiné příjmy, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, je dlužník oprávněn použít i k plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, neohrozí-li tím uspokojování jeho základních hmotných potřeb nebo potřeb osob na něj odkázaných výživou.
(2) Jestliže insolvenční soud uložil dlužníku povinnost vydat majetek ke zpeněžení, použije se pro oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty § 408 odst. 1 obdobně. Poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, předloží insolvenčnímu soudu zprávu o stavu insolvenčního řízení, pro niž se použije přiměřeně ustanovení o konečné zprávě v konkursu, a poté se postupuje obdobně podle ustanovení o rozvrhu v konkursu.
(3) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, s výjimkou toho majetku, který byl postižen v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění nebo který insolvenční soud uložil vydat ke zpeněžení. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.
(4) Majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dlužník má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, a musí s nimi nakládat podle rozhodnutí soudu o schválení oddlužení.
- Základní částku, která nesmí být sražena z měsíční mzdy, a jiné nepostižitelné příjmy může dlužník použít i k plnění splátkového kalendáře, pokud tím neohrozí své základní životní potřeby nebo potřeby osob na něm závislých.
- Majetek, který dlužník získá po schválení oddlužení z části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty a může být postižen exekucí jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny v oddlužení a vznikly až po schválení oddlužení.
- Zajištěný majetek zpeněžuje insolvenční správce na žádost zajištěného věřitele a výtěžek vydá zajištěnému věřiteli.
Na co si dát pozor
- Dlužník musí striktně dodržovat způsob nakládání s příjmy, jak je uvedeno v rozhodnutí o schválení oddlužení.
- Použití nepostižitelné části příjmů k plnění splátkového kalendáře je možné, ale nesmí ohrozit základní potřeby dlužníka a jeho rodiny.
- I v průběhu oddlužení může být majetek dlužníka postižen exekucí, ale jen za velmi specifických podmínek týkajících se pohledávek, které nejsou součástí oddlužení a vznikly po jeho schválení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 409
Jak soudy aplikují § 409
… usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2055/2015, uveřejněného pod číslem 97/2018 Sb. rozh. obč., nebo rozsudku ze dne 10. 12. 2019, sp. zn. 29 Cdo 2997/2018) a jako taková mohla, v rozsahu omezení daných insolvenčním zákonem, resp. rozhodnutím o povolení oddlužení (srov. ustanovení § 406 IZ, § 409 IZ), právně jednat (a být příjemcem právních jednání jiných osob).
… úpadek dlužníka oddlužením plněním splátkového kalendáře [dovolatel při formulaci první právní otázky, pro jejíž řešení má dovolání za přípustné, vychází (nesprávně) z toho, že šlo o oddlužení zpeněžením majetkové podstaty] a dům (s byty) byl zpeněžen jako zajištěný majetek dlužníka (§ 398 odst. 3 věta poslední a § 409 odst. 3 insolvenčního zákona), prosadí se shora uvedené závěry potud, že práva a povinnosti z nájmu přešla na nového vlastníka (na žalobce).
Odvolací soud – cituje zejména ustanovení § 7, § 286, § 293 odst. 1, § 304, § 398 odst. 3, § 408 odst. 1 věta první, a § 409 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a ustanovení § 3 odst. 2 písm. b/, a c/ vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále též jen „vyhláška“), a odkazuje na (označenou) judikaturu …
Právní otázky
Související
§ 399 Aktivní legitimace navrhovatele (Nález Ústavního soudu ze dne 27. červenc)