9 C 338/2020-193 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 900 000 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobce jako postupník nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, pohledávku za žalovaným, která vznikla z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, , kterou mezi sebou uzavřeli žalovaný a právní předchůdce žalobce , jméno FO, . Žalovaný měl tento svůj dluh uhradit do , datum, spolu s úrokem 10 % ročně z poskytnuté částky, nicméně žádnou částku neuhradil. Nadto žalovaný spolu s postupitelem uzavřel dne , datum, také dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaný uznal svůj dluh vůči postupiteli z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, ve výši 900 000 Kč, včetně smluvního úroku 10 % ročně, a zavázal se tento dluh uhradit nejpozději do , datum, , čímž došlo k počátku běhu promlčecí lhůty 10 let. Byť byl žalovaný o postoupení pohledávky žalobci informován a žalobce navíc prokázal tuto skutečnost žalovanému dodatečně dopisem ze dne , datum, , kterým byl žalovaný zároveň vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, dosud ničeho neuhradil. Žalobce dále doplnil, že originály odkazovaných listin nemá k dispozici, protože mu byly ukradeny z jeho automobilu dne , datum, v průběhu jeho výletu na horu Smrk. Dokumenty měl ten den s sebou, protože je hodlal předat svému zástupci, téhož dne z opatrnosti rovněž pořídil jejich konverze. Jelikož se jedná o konverze, je potřeba na ně hledět jako na originály přenesené do elektronické podoby, neboť podle zákona č. 21/2006 Sb., je možné konvertovat pouze prvopis (viz § 24 odst. 4 citovaného zákona, případně usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 93 Co 464/2014, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3646/2018, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3895/2016). Na rozdíl od žalovaného má žalobce za to, že posloupnost jednání v podobě uznání dluhu a postoupení pohledávky je zcela logická, protože postupitel tím převáděl již utvrzenou pohledávku, která se žalobci jevila dobře dobytná. Pokud se týká námitky promlčení vznesené žalovaným, pak odkázal na dohodu o uznání závazku ze dne , datum, , jakož i na žalovaným předloženou dohodu o narovnání, podle které žalovaný poskytl původnímu věřiteli částečná plnění, čímž došlo ke konkludentnímu uznání závazku. Žalovaný možná nebyl písemně notifikován věřitelem o postoupení pohledávky, zřejmě s ohledem na jejich přátelský vztah, nicméně s tím byl srozuměn. Nadto žalovaný , jméno FO, neposkytl celou částku, ke které se zavázal a dosud na předmětnou pohledávku s ohledem na znění § 1932 odst. 1 o. z. dluží na jistině 437 531,82 Kč a dále úroky z prodlení z této částky ode dne , datum, do zaplacení.2. Žalovaný nárok uplatňovaný proti němu žalobou neuznal a navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že je pravdou, že dne , datum, mu byla , jméno FO, poskytnuta částka 900 000 Kč, nicméně nebyla při tom uzavřena žádná písemná smlouva, ta byla vyhotovena zpětně v roce , rok, , kdy ji žalobce dovezl žalovanému k podpisu v době, kdy byl hospitalizovaný se smíšenou úzkostnou depresivní poruchou, a řekl mu, že jde pouze o formální záležitost. Žalovaný pak dodal, že dohodnutou částku uhradil , jméno FO, ve splátkách tak, že dne , datum, uhradil 200 000 Kč, dne , datum, uhradil 200 000 Kč, dne , datum, uhradil 100 000 Kč, dne , datum, uhradil 200 000 Kč, dne , datum, pak částku 200 000 Kč, dne , datum, zaplatil 200 000 Kč a dne , datum, uhradil částku 100 000 Kč, čímž došlo k zániku pohledávky v celém rozsahu. K tomuto si žalovaný s , jméno FO, sepsali dohodu o narovnání ze dne , datum, , kterou došlo k úplnému narovnání práv, povinností a vztahů vyplývajících z uzavřené smlouvy o úvěru. Žalovaný v rámci své procesní obrany vznesl námitku pravosti a platnosti smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, a dohody o uznání dluhu ze dne , datum, , když měl za to, že podpis na listině nepatří původnímu věřiteli a současně má od původního věřitele informaci, že si neuvědomuje, že na žalobce někdy postoupil pohledávku nebo by přijal úhradu za postoupení pohledávky. Žalovaný také polemizoval nad posloupností jednání, protože není logické, aby věřitel se žalovaným dne , datum, uzavřel dohodu o uznání dluhu a záhy dne , datum, by věřitel uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky, nadto je s podivem, že žalobce oznámil postoupení pohledávky až po 4 letech a přesto že žalovaný byl s , jméno FO, po celou dobu v kontaktu, tak se mu on o žádném postoupení nezmínil, naopak považoval pohledávku za vlastní a přijal od něj plnění. V podání ze dne , datum, žalovaný vznesl v rámci své obrany i námitku promlčení. Žalovaný za účelem prokázání (ne)pravosti a (ne)správnosti listin předložených žalovaným předložil znalecký posudek vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, .3. Obě strany sporu se obsáhle vyjádřili k obsahu znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , žalobce zejména k markantům na posuzovaných listinách, o kterých tvrdil, že vznikly při konverzi dokumentů na poště, případně na skenovacím zařízení zástupce žalobce.4. Soud v rámci nařízených jednání provedl dokazování listinami, výslechem svědka a zejména znaleckým posudkem z oboru kriminalistika. Z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že , jméno FO, jako věřitel a žalovaný jako dlužník se měli písemně dohodnout na tom, že věřitel se zavazuje poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 900 000 Kč dnem podpisu smlouvy na účet dlužníka, nebo hotově. Žalovaný se naproti tomu zavázal splatit jistinu úvěru včetně sjednaného úroku 10 % ročně z poskytnuté částky na účet věřitele, a to jednorázově, kdy částka 900 000 Kč bude splátkou jistiny a částka 248 671 Kč bude splátkou úroku ke dni , datum, . Smlouva je datována dnem , datum, a podepsána smluvními stranami.6. Dříve než se soud bude zabývat dalšími skutkovými zjištěními, je na místě shrnout závěry znaleckého dokazování, které se ukázaly jako klíčové pro rozhodnutí ve věci. Jelikož žalovaný sporoval pravost listin předložených žalobcem, předložil soudu znalecký posudek z oboru kriminalistika – technické zkoumání listin, který v písemné podobě vypracoval a následně u jednání ústně stvrdil a vysvětlil , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, . Znalci byly předloženy mimo jiné i listiny elektronická konverze Dohody o uznání dluhu ze dne , datum, – dále označena jako S4, Dohoda o uznání dluhu ze dne , datum, připojená k žalobě – dále jako S4B, a Smlouva o postoupení pohledávky za úplatu ze dne , datum, v elektronické konverzi – dále jako S5. Znalec uvedl, že listiny S4 a S4B nejsou vzájemnými reprodukcemi či preprodukcemi shodné předlohy a stupně, což je nelogické a svědčí to o odlišném původu obou listin, případně o jejich manipulaci. Zásadní byla dle názoru soudu komparace podpisů na sporných listinách, proto, že kvalita podpisů věřitele a dlužníka na listině S4B vykazovala odlišnou kvalitu reprodukce na úrovni degradace detailů, ostrosti tisku, síle tisku, barevnosti a digitálního šumu, navíc v okolí podpisu dlužníka je viditelná kontura ve tvaru obdélníku, která je charakteristická při reprodukci obsahu z jiné listiny a lze se tedy domnívat, že podpis dlužníka mohl vzniknout kompilací. Odlišná kvalita reprodukce podpisů byla zjištěna i na listině S4. Znalec rovněž upozornil na neshodu obsahu a rozměru listin S4 a S4B. Z výslechu znalce soud zjistil tyto skutečnosti. Znalec nejprve konstatoval, že listiny mu byly předloženy v elektronické formě, což je pro zkoumání složitější, protože na elektronických listinách je výrazně menší množství informací, ze kterých se dá číst. Jako příklad znalec uvedl, že jeli listina opatřena otiskem razítka, tak když je razítko pořízeno a je nové, tak tiskne v nějaké kvalitě, tiskne hezky, v průběhu času se razítko vyvíjí a vyvíjí se nevratně, opotřebovává se, čímž postupně klesá kvalita otisku, pak se tam dostane nějaký drobek, takže chvíli se otiskává s drobkem, pak upadne čárka nad „a“, mezitím se třeba doplňují i barvy (není modrá jako modrá), a to všechno jde zkoumat. Když se sestaví časová osa razítka a jeho opotřebení, tak u sporného otisku hledá, jestli otisk má shodu s otiskem z toho data sporovaného a případně, jestli nemá shodu s otiskem z nějakého data následujícího. To znamená, že v takových případech je možné udělat závěr ve dvou rovinách, za prvé, listina s otiskem razítka se neshoduje s uváděnou datací a naopak se shoduje s otiskem razítka třeba před měsícem. Shodně to jde udělat i s papírem, s psací potřebou, s tiskem. Pokud nejsou srovnávací materiály k dispozici, tak klíčem je porovnat sporné listiny mezi sebou. Pro něj je vždy mnohem lepší, když se v řízení objeví i několik sporných listin, protože sporné listiny jsou mezi sebou srovnávacím materiálem a měly by dávat nějakou logiku. Tato skutečnost byla významná i v této věci. Předložené listiny přezkoumal, snažil se z nich vytěžit maximum možného vzhledem k jejich nehmotné formě.7. Ke zkoumání byly znalci předl