9 C 339/2022-63 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaných, rodičích [jméno] [celé jméno žalované], výživného, když v souladu se zákonem č. 359/1999 Sb. je jmenované od [datum] vyplácen zaopatřovací příspěvek a zároveň žalovaným nebylo zatím ve prospěch státu výživné stanoveno. K poměrům žalované 1 (matky) má celkem 4 vyživovací povinnosti, pobírala do [datum] rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně a další sociální dávky, v době od [datum] do [datum] vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Evidence byla ukončena nástupem do zaměstnání ke [právnická osoba] s. r. o., kde pracovala v době od [datum] do [datum]. Od [datum] je opět vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Žalobkyně navrhovala, aby žalované 1 bylo stanoveno platit výživné částkou 800 Kč měsíčně. K poměrům žalovaného 2 žalobkyně uvedla, že byl do [datum] ve výkonu trestu odnětí svobody, následně pracoval u [právnická osoba] cz s. r. o., [IČO], následně byl od [datum] do [datum] veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, kdy nastoupil ke [právnická osoba], s. r. o, aktuálně je veden jako uchazeč o zaměstnání a nepobírá žádné dávky. Žalobkyně navrhovala, aby žalovanému 2 bylo stanoveno platit výživné částkou 3 500 Kč měsíčně. 2. Žalovaná 1 sice souhlasila s tím, že by měla přispívat částkou 800 Kč, nicméně nesouhlasila s tím, že by výživné mělo být stanoveno od [datum], protože [jméno] bydlela spolu s ní do [datum]. Na dlužné výživné pak případně požadovala splátky. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se nedostavil žalovaný, ačkoliv byl řádně předvolán. S ohledem na uvedené soud provedl jednání v nepřítomnosti žalovaného. 5. Na základě provedeného dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. [jméno] [celé jméno žalované] je od [datum] studentkou Střední školy gastronomie, oděvnictví a služeb ve [obec], kde aktuálně studuje ve třetím ročníku (č. l. 55). Rozhodnutím žalobkyně ze dne [datum] byl [jméno] [celé jméno žalované] s účinností od [datum] přiznán zaopatřovací příspěvek ve výši 15 000 Kč měsíčně (č. l. 56). Tento příspěvek byl ode dne [datum] navýšen na částku 17 250 Kč. Žalovaná 1 je matkou [jméno] [celé jméno žalované] a dále má ve své péči své další 3 děti – [jméno] a [jméno] [příjmení], narozené [datum], a [jméno] [příjmení], narozeného [datum], na které jejich otec hradí výživné (č. l. 295-296 spisu sp. zn. [spisová značka]). Rozhodnutím ze dne [datum] byl žalované 1. odebrán příspěvek na živobytí ode dne [datum] s odůvodněním, že dcera [jméno] se z domácnosti od [datum] odstěhovala (č. l. 13). Žalovaná 1 byla v evidenci úřadu práce vedena naposledy v době od [datum] do [datum], kdy nastoupila do zaměstnání (č. l. 37). Předtím pracovala ve [právnická osoba] s. r. o. (č. l. 51). Aktuálně je zaměstnána v [příjmení] [příjmení], kde si vydělává 7 000 Kč až 8 000 Kč měsíčně, pracuje na dohodu (č. l. 57v). V době od ledna [rok] žalovaná 1 pobírala sociální dávky, a to příspěvek na dítě, příspěvek na bydlení a dále také náhradní výživné na její 3 děti a to 1 590 Kč pro každé z nich (č. l. 39-40) a dále jí byl vyplácen příspěvek na živobytí, a to částečně poštovní poukázkou a částečně poukázkami na nákup zboží a služeb, jakož i doplatek na bydlení (č. l. 41-49). Žalovaný 2. je otcem [jméno] [celé jméno žalované]. Žalovaný 2 byl u [právnická osoba], s. r. o. zaměstnán od [datum] do [datum], kdy pracovní poměr skončil dohodou, přičemž v lednu [rok] činila jeho základní mzda 22 000 Kč (č. l. 32-33). V době od [datum] do [datum] byl žalovaný 2 veden v evidenci uchazečů o zaměstnání odkud se nechal vyřadit na vlastní žádost (č. l. 35). Žádné dávky žalovaný v období od ledna [rok] nepobíral (č. l. 38). Žalovaný 2 je od [datum] dosud veden jako zaměstnanec společnosti [právnická osoba] (č. l. 51). K žalovanému 2 soud dále zjistil, že je vyučen jako klempíř stroj. výroby a má svářečský průkaz (č. l. 181 spisu sp. zn. [spisová značka]). Z obsahu posledně citovaného opatrovnického spisu vyplývá, že o výživném ve prospěch žalobkyně dosud nebylo rozhodnuto. 6. Podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. 7. Podle § 50u odst. 2 věty prvé zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. 8. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 9. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 10. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 11. Podle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. 12. Shora uvedený skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované] je nezaopatřenou mladou dospělou, které je vyplácen ze strany žalobce zaopatřovací příspěvek ve výši 17 250 Kč měsíčně, neboť není schopna se sama živit, když se soustavně připravuje na své budoucí povolání studiem na střední škole. Vzhledem k uvedenému právo na výživné přešlo ze zákona na stát. Po provedeném dokazování je taktéž zřejmé, že jsou dány pro stanovení výživného oběma žalovaným k rukám úřadu práce, neboť dosud výživné takto stanoveno nebylo. 13. Při úvaze o výši výživného soud vycházel ze skutečnosti, že zletilá [jméno] aktuálně studuje ve třetím ročníku střední školy, přičemž nebylo tvrzeno, že by zletilá měla nějaké zvýšené náklady oproti běžným vrstevníkům. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro stanovení výživného oběma žalovaným k rukám úřadu práce. V případě žalované 1 soud přihlédl, že má další tři vyživovací povinnosti a pobírá několik druhů dávek, pokud je nyní zaměstnána, tak její příjem činí od 7 000 Kč do 8 000 Kč měsíčně a dále pobírá sociální dávky. Soud má tedy za to, že z této částky je žalovaná 1 bezpochyby schopna platit výživné ve výši 800 Kč a v této výši jí stanovil výživné od [datum], kdy úřad práce začal zletilé vyplácet zaopatřovací příspěvek, neboť soud j návrhem uvedeným v žalobě vázán a nemůže jej překročit. 14. Vzhledem k tomu, že žalovaný 2 ukončil pracovní poměr u [právnická osoba] dohodou, měl soud za to, že se případně vzdal možnosti být zaměstnán s příjmem 22 000 Kč měsíčně, a soud proto i s odkazem na § 913 odst. 1 o. z. vycházel z tohoto příjmu, jakož i přihlédl k výši minimální mzdy, kterou by mohl potencionálně vydělávat. Soud dále vyšel z Analýzy Ministerstva spravedlnosti k doporučující tabulce k určování výživného (dostupné na [webová adresa]). Z těchto důvodů považoval částku 3 500 Kč za přiměřenou, a to jak z pohledu odůvodněných potřeb zletilé [jméno], tak z pohledu možností a schopností žalovaného. Výživné soud taktéž stanovil s účinností od [datum], kdy úřad práce začal zletilé vyplácet zaopatřovací příspěvek. 15. V řízení přitom nebylo prokázáno a nakonec ani tvrzeno, že by žalovaní zaplatili nějakou částku na výživu zletilé [jméno] na účet žalobce. Z tohoto důvodu soud výroky III. a IV. uložil žalovaným uhradit dlužné výživné vzniklé za dobu od [datum] do konce kalendářního měsíce, v němž byl rozsudek vyhlášen, v plné výši. U žalované 1 se jedná o dluh ve výši 12 986 Kč (7 dnů v měsíci červnu [rok], tj. 186 Kč, a 16 měsíců od července [rok] do října [rok], tj. 12 800 Kč). U žalovaného 2 vznikl dluh ve výši 45 696 Kč (7 dnů v měsíci červnu [rok], tj. 816 Kč, a 16 měsíců od července [rok] do října [rok], tj. 56 000 Kč). Vzhledem k majetkovým poměrům žalované 1 soud stanovil zaplatit dluh ve splátkách, a to v souladu s § 160 odst. 1 větou za středníkem o. s. ř, v pravidelných měsíčních splátkách specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku. S výší splátek souhlasil i žalobce. V