9 C 372/2019-253 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobci se podanou žalobou po její změně, která byla soudem připuštěna, domáhali po žalovaných náhrady škody uvedením v předešlý stav jejich dešťové kanalizace nacházející se na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], v místě přerušeného potrubního vedení a zajistit plné zprůchodnění této dešťové kanalizace, kterou měly postupně poškodit žalované. K vlastnictví dešťové kanalizace žalobci uvedli, že v letech [rok] až [rok] vybudovali na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] rodinný dům [adresa] k jehož užívání vybudovali i dešťovou kanalizaci se souhlasem [jméno] [celé jméno žalobce], tehdejšího vlastníka pozemku parc. [číslo] konkrétně na té části, která je nyní označena jako parc. [číslo]. Tuto vybudovali ze svých prostředků z betonových trubek o průměru 200 mm. Na tuto kanalizaci byl až do roku [rok] napojen i rodinný dům [adresa] ve vlastnictví žalované 2 a jejího manžela [jméno] [celé jméno žalobce]. V dubnu [rok] žalovaná 2 prodala parc. [číslo] žalované 1. Žalobci odkázali na řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém soud konstatoval, že jim svědčí vlastnické právo k předmětné kanalizaci. 2. Žalobci ke vzniklé škodě nejprve tvrdili, že dne [datum] a [datum] bez jejich vědomí žalovaná 2 odbagrováním přerušila kanalizační přípojku a stejný zásah provedla i na jejich dešťové kanalizaci. Dne [datum] žalovaná 1 za přítomnosti žalované 2 opět pomocí bagru dešťovou kanalizaci žalobců částečně odkryla a potrubí zaplnila a utěsnila žlutou pěnovou hmotou a šedou dlažbou. Poté dne [datum] žalovaná 1 opět odkryla kanalizaci a přerušila ji a zabetonovala. Následně uvedli, že dne [datum] žalovaná 2 nechala odkrýt dešťovou kanalizaci a dne [datum] nechala rozbít cca 100 cm betonového potrubí, čímž došlo k přerušení kanalizace. Ve stejném místě pak dne [datum] kanalizaci odkryla žalovaná 1, tuto přerušila a utěsnila ji pěnovou hmotou. K dalšímu odkrytí došlo [datum] na stejném místě a žalovaná do něj nechala nalít betonovou směs, čímž došlo ke zneprůchodnění kanalizace, která se tak stala plně nefunkční. Následně ještě žalobci uvedli, že kanalizace přestala fungovat v červenci [rok], kdy byl do kanalizace ze strany žalované 2 umístěn betonový zátaras. V prosinci se žalovaná 2 provedla v okolí výkopové práce (pokusila se neúspěšně narušit kanalizaci), ale kanalizace fungovala dál. Bylo to tedy právě žalovaná 1, která zasáhla svou činností do stavby a vyvolala její poškození. 3. Žalobci k dotazu soudu u jednání dne [datum] uvedli, že k poškození jejich kanalizace došlo dne [datum], kdy však došlo pouze k zásahu do okolí potrubí, který neměl vliv na funkčnost odtoku vody, a dne [datum], kdy došlo ke„ znefunkčnění“ kanalizace. Po jednání ještě žalobci uvedli, že žalovaná 2 nechala kanalizaci odkrýt, ovšem tato fungovala až do roku [rok], k poškození stavby dešťové kanalizace tak došlo jednoznačně až zásahem žalované 1, poté přestala kanalizace fungovat. 4. Závěrem žalobci tvrdili, že žalovaná 1 prokazatelně do potrubí umístila betonovou překážku, což potvrdila u u jednání do soudu, čímž definitivně zamezila průtoku vody dešťovou kanalizací. Žalovaná 2 uvedla u soudu, že s jejím vědomím, jakožto výlučné vlastnice pozemku [číslo], provedl její manžel [jméno] [celé jméno žalobce] odkrytí a přerušení dešťové kanalizace, ale vzhledem k jejím protichůdným tvrzením v tomto řízení, je podle žalobců možné, že [jméno] [celé jméno žalobce] přerušil původní potrubí, o kterém žalovaná 2 mluvila. Žalobci mají za to, že do potrubí zasáhla žalovaná 1 umístěním betonové překážky. U žalované 2 lze mít toliko podezření, že na její popud a s jejím souhlasem došlo na konci roku [rok] minimálně k odrytí tohoto potrubí, když toto fungovalo do roku [rok] a nelze tedy prokázat jeho trvalé přerušení. K jejímu„ znenfunčnění“ došlo v červenci [rok] a následně v září [rok]. Žalobci z důvodu vytopení sklepa v první polovině roku [rok], které bylo v důsledku vydatných dešťů, pojali podezření, že k dílčímu poškození kanalizace došlo již na konci roku [rok] ze strany žalované 2. I přesto, že žalovaná 1 tvrdí, že v červenci [rok] při odkrytí bylo v kanalizaci bahno a hadry, nelze ji z odpovědnosti vyjmout, když sama uvedla, že kanalizaci definitivně zneprůchodnila. 5. Žalobci taktéž požadovali, aby si soud jako předběžnou otázku vyhodnotil existenci věcného břemene vedení inženýrské sítě – dešťové kanalizace a zda toto vzniklo ze zákona, nebo mimořádným vydržením. K tomu pak doplnili další tvrzení. 6. Žalované se žalobou nesouhlasily a uvedly, že především nejsou pasivně legitimovány, a to žalovaná 1 z důvodu, že jednání nezpůsobila, ale hlavně v době tvrzeného poškození ani nebyla vlastníkem pozemku, žalovaná 2 pak z důvodu, že jednání rovněž nezpůsobila. Žalované také opakovaně poukazovaly na to, že žalobci neprokázali, kdo měl kanalizaci poškodit. Žalobci podle žalovaných rovněž neprokázali, kdy mělo k poškození kanalizace dojít, protože k přerušení došlo v říjnu [rok] a žaloba byla podána až v listopadu [rok], je jejich nárok promlčen. Žalované také nesouhlasily s tím, že dešťová kanalizace je ve vlastnictví žalobců, protože kanalizace byla vybudována v roce [rok] otcem [jméno] [celé jméno žalobce], na kterou se žalobci měli napojit v roce [rok]. Žalobci ale bez vědomí žalované 2 a jejího manžela původní kanalizaci vykopali a bez povolení či domluvy dali do pozemku [číslo] jiné vedení kanalizace, o čemž se žalovaná 2 a její manžel dozvěděli až asi v roce [rok], když měli konflikt se žalobcem. V té době chtěl [jméno] [celé jméno žalobce] předejít jakýmkoliv spekulacím a rozhodl se kanalizaci na kraji svého pozemku přerušit a zaslepit. Rovněž se žalobci podle žalovaných domáhají obnovení původního stavu (napojení dešťové kanalizace), který však nikdy neexistoval, neboť k odvodu dešťových vod tato kanalizace minimálně v posledních letech nesloužila, fungovala jako trativod splaškových vod o čemž svědčí to, že žalobci si nenechávali vyvážet žumpu. Navíc mají žalované za to, že se nelze domáhat obnovení předešlého stavu stavby, která byla fakticky neoprávněná, jak vyšlo najevo ze sdělení Krajského úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne [datum]. Na žalovanou 1 se také obracejí vlastníci pozemku parc. [číslo] (paní [příjmení] a [příjmení]) s tím, že z jejího pozemku cosi vytéká a ony si to nepřejí. Soud by tedy měl žalobu zamítnout a nechat všechny vlastníky, aby si své odpadní a dešťové vody likvidovali na své náklady a na svém pozemku, jak je to nyní obvyklé. Vyhovění žalobě by rovněž porušovalo bod 10 původního stavebního povolení ze dne [datum], ve kterém je uvedeno, že povrchová a dešťová voda nesmí býti vyústěna na pozemek sousedů (pozemek [číslo] totiž nikdy nebyl ve vlastnictví žalobců). Uvedení do původního stavu tudíž není dost dobře možné. Žalobci v roce [rok] doložili na stavební úřad doklady, které neodpovídají skutečnému stavu zapsanému v katastru nemovitostí, což zjistila až po konfliktu se žalobcem a řešila to i s Krajským úřadem, jednalo se o padělaný katastrální snímek ze stavby domu žalobců na parcele [číslo], kde jsou vymazané hranice pozemků a je upraveno parcelní [číslo] na [číslo], překreslena dešťová kanalizace od domu [adresa] na rodinný dům [adresa]. Zlou víru žalobců pak dokládá i geometrický plán připojený k darovací smlouvě uzavřené ze dne [datum]. Kanalizace taktéž nemohla být dokončena v srpnu [rok], když stavba rodinného domu žalobců započala v červenci [rok], stavba kanalizaci probíhala asi od prosince [rok] do ledna [rok]. V žádném dokumentu z roku [rok] se nehovoří o tom, že stavba žalobců bude„ odtrubněna“, až v kolaudačním rozhodnutí je jedna věta o tom, že k domu nějaké potrubí existuje. Když se stavěl dům žalobců, došlo k tomu, že jejich kanalizace, keramické trubky, byla přerušena a neodtékaly jim dešťové vody, pročež její manžel to řešil s vlastníkem a ten slíbil že kanalizaci opraví. Tato původní kanalizace vedla i přes pozemek [číslo] a ústila na pozemek [číslo], poté žalobci tuto kanalizaci na pozemku [číslo], [číslo] až do jeho ústí na pozemku [číslo] nahradili v této délce novými betonovými trubkami. K náhradě trubek došlo bez vědomí žalované 2 a jejího manžela. Plná moc v dokumentech stavebního úřadu nebyla podepsána žalovanou 2 ani jejím manželem, neměli proto jak se o této plné moci dozvědět, podrobností výstavby rodinného domu žalobců si neměli možnost všimnout a i kdyby měli, tak kanalizace nebyla z žádných dokumentů patrná, a to až do kolaudačního rozhodnutí. Předložením pozměněných podkladů stavebnímu úřadu nejednali žalobci poctivě a z tohoto jejich činu, který sami vyvolali, těžili několik desítek let. Žalované ještě namítaly, že pokud soud rozhodne ve prospěch žalobců, bude rozsudek odporovat právu veřejnému, když k dnešnímu dni. nelze povolit odtok dešťových vod, jak to navrhují žalobci, ale je potřeba využít např. vsakovací jímku. 7. Soud ve věci provedl rozsáhlé dokazování, a to jak listinami, které účastníci do spisu založili, tak výslechem účastníků. Z provedených důkazů soud zjistil toto: