9 C 49/2023-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 107 992,97 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaná má tuto částku dlužit na základě toho, že jí žalobkyně dodávala v pozici dodavatele poslední instance (DPI) elektřinu do jejího odběrného místa v důsledku pozbytí možnosti dodávat elektřinu původního dodavatele. Provedená dodávka elektřiny za období od [datum] do [datum] byla vyúčtována fakturou [variabilní symbol] na částku 115 454,21 Kč se splatností [datum], na kterou žalovaná uhradila 530 Kč dne [datum], částku 1 060 Kč dne [datum], částku 1 060 Kč dne [datum], částku 1 060 Kč dne [datum], částku 1 590 Kč dne [datum], částku 530 Kč dne [datum], částku 71,24 Kč dne [datum], částku 530 Kč dne [datum], částku 1 000 Kč dne [datum]. Žalovaná žádnou další částku nezaplatila ani poté, co byla dopisem ze dne [datum] k jejímu uhrazení vyzvána před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom ji poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne [datum]. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně a dospěl ke skutkovému závěru, podle něhož žalobkyně dodávala žalované elektřinu jako dodavatel poslední instance v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. (dále jen„ energetického zákona“), když její dodavatel [anonymizována dvě slova] ukončil svou činnost a nemohl jí tak dodávat elektřinu do jejího odběrného místa. Takto žalobkyně dodávala elektřinu žalované v období od [datum] do [datum], jejíž cenu vyúčtovala fakturou variabilního symbolu [číslo] splatnou dne [datum] na částku 115 454,21 Kč, na kterou žalovaná uhradila částky vyjmenované v odstavci 1. tohoto odůvodnění. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovanou, aby doplatila zbývající částku na základě shora uvedené faktury, avšak se tak nestalo. 4. Podle § 12a odst. 2 písm. a) energetického zákona dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn. 5. Podle § 12b odst. 2 energetického zákona zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. 6. Podle § 12c odst. 5 energetického zákona okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu, nebo odběru elektřiny dodavatelem poslední instance dochází k zániku závazků založených smlouvami sjednanými mezi zákazníkem nebo výrobcem a původním dodavatelem nebo obchodníkem, jejichž předmětem byla dodávka elektřiny nebo plynu. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z plnění nebo porušení z tohoto závazku. 7. Podle § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu. Žalobkyně je dodavatelem poslední instance v souladu s § 12a energetického zákona, čímž jí v souladu s § 12a odst. 2 písm. a) energetického zákona vznikla povinnost dodávat elektřinu do odběrného místa žalované poté, co její dodavatelka – [právnická osoba] [anonymizováno] oznámila ukončení činnosti. Na základě této zákonné povinnosti dodávala žalobkyně elektřinu do odběrného místa žalované v období od [datum] do [datum] Cenu odebrané elektřiny pak žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou variabilního symbolu [číslo] na částku 115 424,21 Kč, která byla splatná dne [datum]. Žalovaná tuto částku uhradila pouze částečně, a to v platbách, které byly uvedeny v odstavci 1. tohoto odůvodnění, když jejich datum a výši žalovaná v řízení nerozporovala. Jestliže žalobkyně na svůj dluh takto několikrát plnila, přičemž však byla povinna plnit celou částku najednou, lze taková plnění považovat za plnění částečná, která v souladu s § 2054 odst. 2 o. z. mají za následek to, že žalovaná uznala celý zbytek dluhu z citované faktury. Uznání dluhu má pak za následek i vznik vyvratitelné právní domněnky existence dluhu v době jeho uznání. Soud se zabýval tím, zda lze z okolností částečných plnění současně usoudit, že žalovaná tím uznala i zbytek dluhu, a dospěl k závěru, že v řízení nebyly tvrzeny žádné okolnosti, ze kterých by šlo usoudit, že žalovaná neuznala i zbytek dluhu. Žalované bylo jasně stanoveno, že má zaplatit celou částku do dne [datum], což neučinila a namísto toho v 9 případech v období od [datum] do [datum] zaslala žalobkyni částky v různé výši, aniž by však při takovém plnění cokoliv rozporovala, minimálně to žalovaná v řízení ani netvrdila. Žalovaná tudíž stále dluží žalobkyni částku 107 992,97 Kč. Jelikož žalovaná dne [datum] celou částku neuhradila, dostala se dnem následujícím po splatnosti faktury do prodlení, čímž žalobkyni vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok požadovat úrok z prodlení z dlužné částky, která se snižovala s každou částečnou úhradou, což je reflektováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výše úroku z prodlení pak odpovídá jeho zákonné výši, jak je tato stanovena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal k zaplacení shora uvedených částky včetně příslušenství tak, jak bylo žalobou požadováno. 9. Celkové náklady řízení činí 25 083,6 Kč a jsou představovány zaprvé zaplaceným soudním poplatkem 4 320 Kč a zadruhé náklady právního zastoupení žalobkyně tvořené odměnou advokáta dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 AT ve výši 16 260 Kč za 3 úkony právní pomoci učiněné zástupcem žalobkyně (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 5 420 Kč, dále částkou 900 Kč jako tři režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon, to vše, vyjma soudního poplatku, včetně 21% DPH z částky 17 160 Kč, tj. ve výši 3 603,6 Kč, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako registrovaný plátce DPH. 10. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.