9 C 68/2023-76 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném, aby mu s účinností od [datum] přispíval na jeho výživou částku 5 500 Kč měsíčně a s účinností ode dne [datum] částku 2 500 Kč měsíčně. Svůj návrh odůvodnil tím, že do konce února [rok] bydlel u žalovaného a hrál za hokejový klub [název sportovního klubu] [rok] a. s. a studoval na gymnáziu v [obec], přičemž žalovaný mu hradil náklady spojení s hokejem, dojížděním. Ostatní výdaje mu hradila matka [jméno] [celé jméno žalovaného]. Od března [rok] se odstěhoval k matce a od června [rok] nastoupil do klubu [anonymizováno] [obec] a v [obec] i bydlí, žalovaný mu na výživu nepřispívá, jen mu do ledna [rok] hradil mobil. Aktuálně studuje ve 4. ročníku, dvakrát měsíčně dojíždí do [obec], má zvýšené náklady se stravou, dokupuje si výživové doplňky, oblečení a hradí si fyzioterapii, za učebnice uhradí asi 1 500 Kč, za dojíždění 1 200 Kč měsíčně a svému agentovi [jméno] [příjmení] hradí 10 000 Kč za sezónu. V [anonymizováno] pobíral odměnu 5 000 Kč měsíčně a od 9. měsíce [rok] pobírá odměnu 18 000 Kč měsíčně. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí pro nedůvodnost. Žalobce u něj žil do [datum], kdy odešel po předchozích neshodách. V době, kdy neměl žalobce individuální plán, měl ve škole spoustu neomluvené absence, žalobci a jeho manželce bral peníze, prodával věci z domu, lhal, vše vyvrcholilo dopravní nehodou, při které vinou žalobce došlo ke škodě na autě žalovaného, za kterou se žalobce neomluvil ani neprojevil pokoru. Dále uvedl, že v klubu v [obec] byla žalovanému v březnu [rok] nabídnuta smlouvy s platem 20 000 Kč plus odměny, což žalobce odmítl a přešel do [obec], kde mu vypláceli méně. Žalovaný dále tvrdil, že žalobce si přivydělával rozhodcovskou činností a hodně sázel. Žalovaný má kromě vyživovací povinnosti k manželce [jméno] [celé jméno žalovaného], také vyživovací povinnost k [jméno] [příjmení], [datum narození], a [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Žalovaný má za to, že žalobce je schopen sám se živit. 3. Soud ve věci nařídil jednání, při kterých provedl dokazování a na základě provedených důkazů, které hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemném souhrnu, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný je otcem žalobce. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo s účinností od [datum] rozhodnuto, že matka žalobce [jméno] [celé jméno žalovaného] bude na jeho výživu přispívat částku 3 500 Kč měsíčně (připojený spis sp. zn. [spisová značka]). Žalovaný studoval od [datum] do [datum] na sportovním gymnáziu a v září [rok] byl přihlášen k maturitní zkoušce, přičemž měl ve škole úplnou změnu organizace výuky z důvodu, že je vrcholovým sportovcem (sdělení školy č. l. 14). V době od listopadu [rok] do [datum] byl žalobce hráčem hokejového klubu [název sportovního klubu] [rok] s. r. o., hrál zde jako OSVČ na základě hráčské smlouvy a za uvedenou dobu si vydělal 72 000 Kč (sdělení hokejového klubu č. l. 16). V době od března do dubna mu byla měsíčně vyplácena odměna 5 000 Kč a v květnu [rok] pak 1 000 Kč Smlouvu zde žalobce neprodloužil, protože klub sestoupil do nižší ligy, a proto mu bylo povoleno hostování v klubu [název sportovního klubu] (sdělení klubu č. l. 55). Žalobce je sice registrovaný jako rozhodčí ČSLH, avšak mu za období od roku [rok] dosud nebyly vyplaceny žádné příjmy (sdělení ČSLH č. l. 58). Pokud si soud vyžádal na návrh žalovaného výpisy z Fortuny a z běžného účtu žalobce, nezjistil z nich žádné skutečnosti, které by měly vliv na závěr o skutkovém stavu věci, z ani jednoho důkazu nevyplývá, že by žalobce hojně sázel ve Fortuně, jak uváděl žalovaný. Jedinou skutečností, která zůstala neobjasněna, avšak i tak by neměla vliv na závěr soudu, je příjem 16 000 Kč došlý na účet žalobce dne [datum] od [název sportovního klubu] (č. l. 64-69). V době od [datum] žalobce hraje za klub [název sportovního klubu] s. r. o. (hráčská smlouva včetně uplatnění opčních práv č. l. 19-26), kde mu v době od [datum] do [datum] náležela základní odměna 5 000 Kč měsíčně s tím, že mu bylo na náklady klubu zajištěno ubytování (příloha hráčské smlouvy a dohoda č. l. 24 a 25). V měsících září [rok] až červen [rok] byla žalobci vyplacena na odměnách celkem částka 246 500 Kč, což činí v průměru 24 650 Kč měsíčně, přičemž nejmenší částka 18 500 Kč mu byla vyplacena v měsíci dubnu [rok] (přijaté faktury č. l. 27). Dále bylo prokázáno, že v sezoně [rok] [rok] žalobce uhradil za spolupráci a zastupování celkem částku 10 000 Kč (faktury a potvrzení č. l. 40-43). Žalovaný pracuje jako OSVČ a má příjmy z pronájmu, ve zdaňovacím období roku [rok] vykázal základ daně 190 575 Kč a ve zdaňovacím období roku [rok] pak 193 704 Kč (daňová přiznání). Žalovaný má další dvě vyživovací povinnosti k dětem a dále k manželce [jméno] [celé jméno žalovaného]. 4. Soud neprovedl důkaz výslechem žalobce a zprávami o výdělcích manželky žalovaného, když je pro svůj závěr považoval za nadbytečné. Výslech žalobce byl navrhován ve vztahu k tvrzením o majetkových poměrech žalobce, které však byly zjištěny zprávami příslušných institucí, výdaje žalobce pak nebyly žalovaným rozporovány, stejně tak je bylo nadbytečné zjišťovat, kdy přesně se žalobce odstěhoval od otce, když vyživovací povinnost trvá bez ohledu na bydliště. Pokud se týká přehledu o výdělcích manželky žalovaného, pak nebylo tvrzeno, že by tato měla nadprůměrné příjmy, sama vyživovací povinnost k žalobci nemá a soud má tudíž za to, že by tento důkaz neměl vliv na stanovení výživného v tomto konkrétním případě. Stejně tak soud považoval za nadbytečné v tomto případě zjišťovat příjmy matky žalobce. 5. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 6. Podle § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, neboť pro stanovení výživného v době od [datum] nebyly splněny podmínky. Nejprve je potřeba uvést, že doba trvání vyživovací povinnosti je vázána na stav odkázanosti dítěte na výživu ze strany rodičů, tedy nikoliv na stav zletilosti, nabytí plné svéprávnosti nebo na ukončení určitého stupně vzdělávání, nebo na odstěhování se od rodiny. Rozhodující je okamžik, kdy dítě nabude schopností samo se živit, přičemž tato schopnost musí být hodnocena zvlášť v každém konkrétním případě, nelze ji zobecňovat. 8. Jak bylo zjištěno z provedeného dokazování, žalobce je sportovcem, hraje hokej na profesionální úrovni a z tohoto důvodu měl při studiu zajištěn individuální plán výuky. Jelikož má soud posuzovat schopnost osoby žádající o výživné sama se živit, soud se zaměřil zejména na výdělky žalobce, které mu plynou z jeho sportovní činnosti, která mu, jak vyplývá i ze sdělení gymnázia, zjevně zabírá většinu času a které se naplno věnuje. Žalobce žádal stanovit výživné s účinností od března [rok], kdy studoval, bydlel u otce, následně se odstěhoval a do května [rok] hrál za hokejový klub v [obec], kde mu byla vyplácena odměna 5 000 Kč měsíčně. Následně žalobce nastoupil do klubu, kde dosahoval rovněž výdělku 5 000 Kč, ale měl navíc zajištěno bezplatné bydlení (jehož cena by se mohla pohybovat nejméně ve výši 7 000 Kč za měsíc) a je dále zřejmé, že se snížily i jeho náklady na dojíždějí do klubu, avšak vzrostly náklady spojené s dojížděním dvakrát měsíčně do školy. Vzhledem k tomu, že žalobce se věnoval sportu, jak vyplynulo z řízení, měl výdaje v souvislosti s dojížděním na tréninky a stravou, měl soud za to, že částka 5 000 Kč měsíčně, nemůže zajistit mladému dospělému samostatnost. Jiná je situace v měsících od září [rok] a dále, kde si žalobce již připisoval větší odměny dosahující v průměru 24 650 Kč, tedy vyšších výdělků, než dle předložených daňových přiznání dosahoval žalovaný, případně vyšší než kolik byla minimální mzda. Jestliže žalobce od uvedeného měsíce dosahuje takových výdělků, má soud za to, že takové výdělky jsou mu již schopny pokrýt životní potřeby a zajištění schopnosti sám se živit a žít samostatný život. V takovém případě však vyživovací povinnost žalobce k žalovanému zanikla a žaloba je v této části již nedůvodná. 9. Soud měl proto za to, že v období od března [rok] do konce srpna [rok] lze žalobě vyhovět, neboť i s přestěhováním se do [obec] byly spojeny zvýšené náklady zejména s dojížděním do školy, jakož i se zcela samostatným životem, kde se žalobce nemohl spolehnout např. na bezplatnou stravu, starání se o domácnost apod. Soud rovněž vycházel z toho, že nelze klást k tíži žalobci, že se rozhodl změnit klub, když jeho dosavadní klub sestoupil do nižší ligy. Je přirozené, že osoba se chce ve své kariéře zlepšovat a růst, a to i za cenu krátkodobého snížení výdělku, pročež nepovažoval za nedůvodné, že žalobce se dobrovolně vzdal možnosti dosáhnout odměny 20 000