11 C 124/2024-29 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 18 490,99 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 490,99 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, když žalovaná měla žalobkyni dlužit tuto částku na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovanou dne 14. 3. 2023 ve znění dodatku ze dne 6. 6. 2023, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně nejpozději do 14. 12. 2023 v pravidelných měsíčních splátkách. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách společnosti , právnická osoba, , kdy žalovaná doručila společnosti prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně následně prověřila totožnost dlužníka a následně prověřila i jeho úvěruschopnost. Žalovaná však porušila svoje povinnosti dané předmětnou smlouvou a dostala se do prodlení s úhradou dluhu a již dne 14. 9. 2023 byla právní předchůdkyní upomínána. Celý úvěr se stal splatným dne 14. 11. 2023. Žalovaná na zápůjčku uhradila toliko 8 550 Kč. Společnost , právnická osoba, postoupila předmětnou pohledávku dne 8. 12. 2022 na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku neuhradila i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci usnesením ze dne 22. 5. 2024 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 13. 5. 2024 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.4. Podáním doručeným soudu dne 4. 7. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 4 382,88 Kč s příslušenstvím, neboť na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení si žalobkyně uvědomila zjevnou písařskou chybu. S ohledem na toto částečné zpětvzetí žaloby proto soud výrokem I. rozsudku řízení v části týkající se zaplacení částky 4 382,88 Kč s příslušenstvím zastavil v souladu s § 96 odst. 1, 3 o. s. ř., když souhlasu žalované s tímto částečným zpětvzetím nebylo zapotřebí, neboť k částečnému zpětvzetí došlo ještě dříve, než bylo zahájeno jednání ve věci.5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to z listiny označené smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne 14. 3. 2023 a ze dne 6. 6. 2023, výpisu z účtu žalobkyně, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 1. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 12. 2023 a z předžalobní výzvy ze dne 14. 11. 2023 a ze dne 15. 12. 2023 obojí odeslané téhož dne, učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou nepodepsala smlouvu o úvěru ze dne 14. 3. 2023 a ze dne 6. 6. 2023, když těmto smlouvám chybí podpisy obou účastníků a dále, že poskytla žalované částku v souhrnné výši 15 000 Kč. Žalobkyně také nárokuje částku ve výši 3 490,99 Kč, resp. představující poplatky za poskytnutí úvěru bez jakéhokoli důvodu. K postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně společnosti , právnická osoba, na žalobkyni došlo smlouvou ze dne 2. 1. 2023. Dne 15. 12. 2023 byla sepsána listina nazvaná jako oznámení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě před podáním žalob a téhož dne byly obě listiny odeslány žalované.6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný jen částečně. Předně má soud za to, že po provedeném řízení nelze v žádném případě dovodit, že mezi stranami došlo k uzavření jakékoliv smlouvy, ze které by pro jednotlivé strany smlouvy vyplývaly konkrétní práva a konkrétní povinnosti. Žalobkyně sice předložila v listinné podobě 2 tzv. Smlouvy o úvěru, které podle jejich tvrzení měly být mezi stranami uzavřeny. Tyto listiny předložené žalobkyní však neobsahovaly žádný podpis ani žalobkyně ani žalované a ani jinak nelze z předložených listin dovodit, že smlouvy tvrzeného obsahu skutečně mezi stranami uzavřeny byly, byť třeba v jiné, než písemné podobě. Z tohoto pohledu nemohla být na základě takto neexistujících smluv uzavřena dohoda o poskytnutí finančních prostředků žalované s právy a povinnostmi tvrzenými v žalobě, tj. dohodnutou lhůtou k vrácení finančních prostředků. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované 14. 3. 2023 částku 15 000 Kč, aniž by mezi stranami existoval prokazatelně tvrzený platný právní důvod takovéhoto jednání, nelze než dospět k závěru, že se v tomto okamžiku žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila a byla povinna tento majetkový prospěch právní předchůdkyni žalobkyně vydat ve smyslu § 2991 o. z. Ohledně zbývající částky skládající ze z poplatků za poskytnutí úvěrů, tak na tuto nemá žalobkyně nárok, když mezi účastníky nebylo prokázáno, že by byla uzavřena jakákoli konkrétní smlouva s konkrétními právy či povinnostmi. Žalovaná vrátila žalobkyni částku 8 550 Kč, a proto je povinna zaplatit zbývající částku jistiny ve výši 6 450 Kč. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. K vydání bezdůvodného obohacení byla přitom žalovaná vyzvána prokazatelně předžalobní upomínkou se lhůtou plnění 3 dny ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky, které byly odeslány dne 15. 12. 2023 prostřednictvím České pošty. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději třetí pracovní den (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj20. 12. 2023 a třídenní lhůta k vrácení poskytnutého plnění (bezdůvodného obohacení) uplynula 27. 12. 2023. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením částky 6 450 Kč dne 28. 12. 2023 a dle § 1970 o. z. je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z částky 6 450 Kč v zákonné výši 15 % ročně od 28. 12. 2023 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok II.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok III.).9. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalované k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem částky 6 450 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, zatímco částka jistiny, pro kterou byla žaloba zamítnuta či řízení bezdůvodně zastaveno, činí 12 040,99 Kč s příslušenstvím (viz výrok III.). Již z tohoto pohledu je tedy zjevné, aniž by soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku, že větší úspěch ve věci měla žalovaná, která by tak měla právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.11. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 18 490,99 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronic