11 C 205/2023-22 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 10 240 Kč (skládající z jistiny ve výši 8 000 Kč, smluvního úroku ve výši 1 840 Kč a smluvní pokuty ve výši 400 Kč) s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku, když žalovaný měl žalobkyni dlužit tuto částku na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným dne 6. 11. 2021, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, následně navýšený na 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně nejpozději do 8. 12. 2021. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto žalobkyně využila svého oprávnění ze smlouvy a celý úvěr zesplatnila ke dni 29. 5. 2022. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách společnosti , právnická osoba, (, internetová adresa, , kdy žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy, čímž doručil společnosti žádost o uzavření smlouvy o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně následně prověřila totožnost dlužníka a následně prověřila i jeho úvěruschopnost. Žalovaný však porušil svoje povinnosti dané předmětnou smlouvou a dostal se do prodlení s úhradou dluhu, když ničeho na zápůjčku nezaplatil. Společnost , právnická osoba, postoupila předmětnou pohledávku dne 12. 11. 2021 na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci usnesením ze dne 18. 8. 2023 vyzval žalobkyni i žalovaného, aby se vyjádřili, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byli současně poučeni, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 4.9. 2023 do datové schránky a žalovanému dne 18. 9. 2023 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřili a soud proto vycházel z toho, že žalobkyně i žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to z listiny označené smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne 6. 11. 2021, 8. 11. 2021, 10. 12. 2021, 25. 1. 2022, 25. 2. 2022, 24. 3. 2022, výpisu z účtu žalobkyně ze dne 16. 12. 2020 a dne 8. 11. 2021, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021, výzvou ze dne 29. 5. 2022, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 10. 2022 a z předžalobní výzvy ze dne 15. 10. 2022 obojí odeslané téhož dne, učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným nepodepsala smlouvy o úvěru ze dne 6. 11. 2021, 8. 11. 2021, 10. 12. 2021, 25. 1. 2022, 25. 2. 2022, 24. 3. 2022, když těmto smlouvám chybí podpisy obou účastníků a dále, že poskytla žalovanému částku v souhrnné výši 8 000 Kč. Žalobkyně dále nárokuje částku ve výši 2 240 Kč představující smluvní úrok a smluvní pokutu. K postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně společnosti , právnická osoba, na žalobkyni došlo smlouvou ze dne 12. 11. 2021. Dne 15. 10. 2022 byla sepsána listina nazvaná jako oznámení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě před podáním žaloby a téhož dne byly obě listiny odeslány žalovanému.5. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný jen částečně. Předně má soud za to, že po provedeném řízení nelze v žádném případě dovodit, že mezi stranami došlo k uzavření jakékoliv smlouvy, ze které by pro jednotlivé strany smlouvy vyplývaly konkrétní práva a konkrétní povinnosti. Žalobkyně sice předložila v listinné podobě šest tzv. Smluv o úvěru, které podle jejich tvrzení měly být mezi stranami uzavřeny. Tyto listiny předložené žalobkyní však neobsahovaly žádný podpis ani žalobkyně ani žalovaného a ani jinak nelze z předložených listin dovodit, že smlouvy tvrzeného obsahu skutečně mezi stranami uzavřeny byly, byť třeba v jiné, než písemné podobě. Z tohoto pohledu nemohla být na základě takto neexistujících smluv uzavřena dohoda o poskytnutí finančních prostředků žalovanému s právy a povinnostmi tvrzenými v žalobě, tj. dohodnutou lhůtou k vrácení finančních prostředků. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 8. 11. 2021 celkem částku 8 000 Kč, aniž by mezi stranami existoval prokazatelně tvrzený platný právní důvod takovéhoto jednání, nelze než dospět k závěru, že se v tomto okamžiku žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil a byl povinen tento majetkový prospěch právní předchůdkyni žalobkyně vydat ve smyslu § 2991 o. z. Ohledně zbývající částky ve výši 2 240 Kč skládající ze z poplatků za poskytnutí úvěrů, tak na tuto nemá žalobkyně nárok, když mezi účastníky nebylo prokázáno, že by byla uzavřena jakákoli konkrétní smlouva s konkrétními právy či povinnostmi. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ke dni 12. 11. 2021. K vydání bezdůvodného obohacení byl přitom žalovaný vyzván prokazatelně předžalobní upomínkou se lhůtou plnění 3 dny ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky, které byly odeslány dne 15. 10. 2022 prostřednictvím České pošty. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději třetí pracovní den (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu vAnonymizovánoOstravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. 19. 10. 2022 a třídenní lhůta k vrácení poskytnutého plnění (bezdůvodného obohacení) uplynula 24. 10. 2022. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vrácením částky 20 000 Kč dne 25. 10. 2022 a dle § 1970 o. z. je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení v žalobou požadované výši 8,50 % ročně od 25. 10. 2022 do zaplacení (s odkazem na ust. § 153 odst. 2 o. s. ř.). S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).8. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 soud kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že v projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem co do jistiny s příslušenstvím 8 981 (8 000 Kč jistina + 981 Kč příslušenstvím), což představuje 73 % z celkového předmětu řízení, zatímco částka jistiny včetně příslušenství, pro kterou byla žaloba zamítnuta, činí po kapitalizaci příslušenství celkem 3 278 Kč (2 240 Kč jistina a příslušenství ve výši 763 Kč + 275 Kč), což představuje 27 % z celkového předmětu řízení. Na základě zásady úspěchu ve věci soud zjistil, že větší úspěch ve věci měla žalobkyně, které tak náleží právo na úhradu části nákladů řízení ve výši 46 %.10. S ohledem na výše uvedené soud přiznal procesně úspěšnější žalobkyni náhradu nákladů řízení, kdy sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy). Za tyto tři úkony jí náleží odm