11 C 249/2023-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 280 588,94 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že dne 26. 4. 2018 byla mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovanou jako nájemkyní uzavřena smlouva o nájmu nebytového prostoru, na jejímž základě byl žalované přenechán k dočasnému užívání nebytový prostor sloužící k podnikání č. , číslo, o rozloze 86 m2 situovaný ve druhém nadzemním podlaží budovy , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu neurčitou počínaje od 1. 5. 2018 s tím, že nájem lze vypovědět i bez uvedení důvodu s tříměsíční výpovědní dobou, která počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Žalobkyně podala výpověď dne 7. 3. 2019 bez uvedení důvodu, která byla žalované doručena dne 17. 3. 2019. Výpovědní doba počala běžet dne 1. 4. 2019. Ke dni 30. 6. 2019 došlo ke skončení nájemního vztahu a žalovaná byla povinna předmětný nebytový prostor vyklidit dobrovolně, což se nestalo a nebytový prostor užívala bez právního důvodu i po skončení nájmu. Z tohoto důvodu se žalobkyně domáhala vyklizení soudní cestou, kdy jejímu návrhu bylo vyhověno rozsudkem , označení soudu, , , číslo jednací, , ze dne 26. 5. 2021, který nabyl právní moci dne 11. 9. 2021. Ani poté žalovaná nebytový prostor nevyklidila a žalobkyně přistoupila k vyklizení exekuční cestou, kdy došlo dne 16. 2. 2022 k vyklizení a předání předmětného nebytového prostoru. V souladu s nájemní smlouvou se žalovaná zavázala platit nájemné ve výši 13 330 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 735 Kč měsíčně, splatné vždy k 15. dni kalendářního měsíce za každý příslušný měsíc. Na nájemném žalovaná dluží částku 235 194,67 Kč (za měsíce květen 2020 a dále za září 2020 až únor 2022) a také má nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 17 201 Kč a za rok 2021 ve výši 21 428 Kč, celkem 273 823,67 Kč. Současně je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované smluvní pokutu pro případ, že předmětný nebytový prostor nebude vyklizen ke dni skončení nájmu ve výši 0,05 % z částky skládající se z nájemného a záloh na služby. Tento nárok žalobkyně kapitalizovala za období od 30. 6. 2019 (skončení nájmu) do 16. 2. 2022 (vyklizení) na částku 6 765,27 Kč. Požadované částky nebyly žalovanou uhrazeny ani po předžalobní upomínce ze dne 28. 2. 2023 s týdenní lhůtou splatnosti po doručení, tj. do 17. 3. 2023. Celkem žalovaná dluží žalobkyni částku ve výši 280 588,94 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci usnesením ze dne 28. 8. 2023 vyzval žalobkyni i žalovanou, aby se vyjádřily, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byly současně poučeny, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 14. 9. 2023 do datové schránky, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovili v podání ze dne 14. 9. 2023.4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to nájemní smlouvou ze dne 26. 4. 2018, informacemi o pozemku, výpočtovým listem platným od 09/2020, evidencí předpisu a plateb, vyúčtováním služeb za rok 2020 a 2021, rozsudkem , označení soudu, ze dne 26. 5. 2021, , číslo jednací, , kterým nabyl právní moci dne 11. 9. 2021, vyrozuměním o termínu vyklizení ze dne 18. 1. 2022, kapitalizací smluvní pokuty a předžalobní upomínkou ze dne 28. 2. 2023 včetně dokladu o doručení. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaná v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdila tím, že na výzvu k vyjádření nereagovala.5. Podle § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě bylo zjištěno a prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem nebytové jednotky , číslo, o rozloze 86 m2 umístěné v druhém nadzemním podlaží domu , adresa, , která je součástí pozemku , parcela čílo, v , katastrální území, , zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, , , katastrální území, (dále jen „nebytový prostor“). Účastníci řízení dne 26. 4. 2018 podepsali nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nebytový prostor počínaje dnem 1. 5. 2018 na dobu neurčitou. Celková výše měsíčních plateb 14 065 Kč sestávající z nájemného 13 330 Kč a záloh na služby 735 Kč byla splatná do 15. dne kalendářního měsíce za každý příslušný měsíc (čl. 6.6. smlouvy). Žalobkyně využila svého oprávnění ze smlouvy dle čl. 9.2. a nájemní vztah vypověděla s tříměsíční výpovědní dobou bez uvedení důvodu. Výpověď byla žalované doručena dne 17. 3. 2019 a dle ujednání v nájemní smlouvě počala od 1. 4. 2019 běžet tříměsíční doba, která skončila dnem 1. 7. 2019 (§ 605 odst. 2 o. z.). K vyklizení a předání nebytového prostoru došlo až na základně exekuce dne 16. 2. 2022. Žalobkyni tak vznikla pohledávka na náhrady ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 o. z.), a to za část měsíce května 2020 ve výši 967,67 Kč a dále za měsíce září 2020 až únor 2022 ve výši 234 227 Kč a také nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 17 201 Kč a za rok 2021 ve výši 21 428 Kč. Celkem žalovaná dluží z titulu nájemného a nedoplatku za vyúčtování služeb částku 273 823,67 Kč. Žalobkyně v předžalobní upomínce využila svého oprávnění ze smlouvy dle čl. 10.2. a vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužného nájemného a záloh na služby za období od 1. 7. 2019 (skončení nájemního vztahu) do 16. 2. 2022 (vyklizení a předání nebytového prostoru) v kapitalizované výši 6 765,27 Kč, kde stanovila týdenní lhůtu splatnosti od doručení (10. 3. 2023), tj. do 17. 3. 2023. Do prodlení se žalovaná dostala vždy následující den po splatnosti té které úhrady, tj. u nájemného 16. den kalendářního měsíce, u vyúčtování služeb 1. 8. kalendářního roku a u smluvní pokuty 18. 3. 2023. Úroky z prodlení mají oporu v ust. § 1970 o. z. a jejich výše je dána prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud v celém rozsahu žalobě vyhověl.8. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalované k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.9. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, proto je žalovaná povinna uhradit jí plné náklady řízení. Tyto celkové náklady řízení činí souhrnnou částku 11 824 Kč a jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 11 224 Kč a částkou 600 Kč jako náklady nezastoupeného účastníka mající oporu v § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., které se skládají ze dvou úkonů po 300 Kč, a to návrh ve věci samé a výzva k plnění. S ohledem na tyto závěry byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku v souhrnné výši 11 824 Kč.