§ 2295 OZ – Pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 2295 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 2295 občanského zákoníku stanoví, že pokud nájemce neodevzdá byt pronajímateli v den skončení nájmu, má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného za každý den prodlení až do skutečného odevzdání bytu.
§ 2295
Pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.
Paragraf 2295 občanského zákoníku stanoví, že pokud nájemce neodevzdá byt pronajímateli v den skončení nájmu, má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného za každý den prodlení až do skutečného odevzdání bytu.
Co to znamená v praxi
Nájemce je povinen platit nájemné i po skončení nájemní smlouvy, pokud byt neodevzdal.
Výše této náhrady odpovídá původně sjednanému nájemnému.
Pronajímatel má nárok na tuto náhradu za každý den, kdy nájemce byt neoprávněně drží.
Povinnost platit náhradu trvá až do okamžiku, kdy nájemce byt skutečně předá pronajímateli.
Na co si dát pozor
Ujednané nájemné se v tomto případě stává náhradou za neoprávněné užívání bytu po skončení nájmu.
Skutečné odevzdání bytu je klíčové pro ukončení povinnosti platit tuto náhradu.