112 C 45/2020-195 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky 51 541 Kč s příslušenstvím, jež představuje požadavek žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání pozemků ve vlastnictví žalobce v areálu hotelu , název, v obci a katastrálním území , adresa, za období od 1.1.2018 do 31.5.2020 a 1.6.2020 do 31.10.2020.2. Ve věci bylo rozhodnuto mezitímním rozsudkem ze dne 9. září 2022 č.j. 112 C 45/2020-72, který nabyl právní moci dne 28.2.2023, kdy soud rozhodl o nároku žalobce s tím, že tento je po právu. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. ledna 2023 č.j. 57 Co 332/2022-95 byl rozsudek okresního soudu potvrzen. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14.7.2023 č.j. 28 Cdo 1744/2023-106 bylo dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě odmítnuto. Ve věci bylo tedy pravomocně rozhodnuto mezitímním rozsudkem a výše bezdůvodného obohacení je určena až v konečném rozhodnutí věci podle § 152 odst. 2 o.s.ř.3. Předmětem sporu tak zůstala výše bezdůvodného obohacení žalované za žalované období. V řízení byl ustanoven znalec k vyčíslení výše bezdůvodného obohacení, a to v osobě , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, která vypracovala znalecký posudek č. 869/12/24 ze dne 20.5.2024, z jehož závěrů plyne, že obvyklá cena za užívání nemovitosti ve vlastnictví žalobce za období od 1.1.2018 do 31.5.2020 činí 35 380 Kč a za období od 1.6.2020 do 31.10.2020 činí 6 100 Kč.4. Znalkyně byla vyslechnuta u jednání dne 1.10.2024, kdy po připomenutí slibu znalce k výhradám žalobce uvedla, že znalecký posudek zpracovala tržní metodou, použila metodu reverzní, výnosovou, kde zmíněných 8 % je mírou kapitalizace, což je jiná hodnota než procentní sazba simulovaného nájemného. Podle názoru znalkyně nelze cenu obvyklou cenu stanovit, protože není dostatek srovnávaných objektů pronajímaných za těchto podmínek. Pokud žalobce přiložil tabulku, kde cenu obvyklou svým způsobem stanovil, používá zde pozemky určené pro bydlení, což se nedá porovnat s daným pozemkem. Je zde jeden pozemek, který je uvedený jako komerční - pro služby, nicméně znalkyně tento kontrolou v katastru nenašla, podle čísla se jedná o zahradu u rodinného domu. Z toho vyplývá, že porovnávací pozemky, které jsou zde použity, nejsou pro porovnání vhodné. Je pravdou, že níže ve výpočtu je snížení oné ceny 25 %, a je tady napsáno, že je to z důvodu účelu užívaní, nicméně tato sazba je diskutabilní a není podle názoru znalkyně názoru ničím podložená. Pokud jde o navýšení 10 % za zpevněnou plochu, je to nějaký odhad žalobce a znalkyně neví, z čeho vycházel. Znalkyně v reverzní výnosové metodě počítá cenu pozemku, a i tu zpevněnou plochu dle vyhlášky tehdy platné. Pokud jde o výhrady k indexu polohy: tak znak polohy vůči středu obce, podle názoru žalobce objekt navazuje na střed obce, podle názoru znalkyně se jedná o okrajovou část obce, a to z toho důvodu, že ten pozemek je vzdálený od centra, pošty 1,5 km. K výhradě absence kanalizace, znalkyně uvedla, že v územním plánu našla, že ve střední části obce je kanalizace, ve většině obce asi není, ale ve středové části by měla být kanalizace dle územního plánu. Proto z tohoto vycházela. Pro stanovení ceny index polohy není důležitý, oceňuje jako komunikaci a zpevněnou plochu, prostranství a v tomhle případě není index polohy relevantní a používá se index cenového porovnání. Bylo namítáno i to, že by se to nemělo oceňovat jako komunikace, ale ve funkčním celku, ale protože jsou to jiní vlastníci, takže je sporné o tom uvažovat jako o funkčním celku. Z pohledu žalobce může být pozemek ve funkčním celku, z pohledu žalované strany bylo znalkyni sděleno, že ho neužívají, a znalkyně musí uvažovat, jaká je situace na místě. Pozemek je volně přístupný, proto znalkyně uvažovala tímhle způsobem. Kdyby znalkyně oceňovala pozemek ve funkčním celku, vyjde cena nižší paradoxně, protože by použila index polohy, který je nižší. Na závěrech znaleckého posudku znalkyně trvá. Je to stavební pozemek pořád podle vyhlášky o pozemních komunikacích, podle § 3 oceňovací vyhlášky je to stavební pozemek neoceněný ve stavební mapě, ale oceněný podle § 3 jako stavební plocha. Kdyby to bylo podle § 2, tak je cena pozemku ještě nižší. Hodnotu pozemku znalkyně stanovila podle vyhlášky. Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ohodnotila pozemek rovněž podle vyhlášky, píše, že neměla k dispozici srovnávací pozemky. Kdyby používali metodu simulovaného nájemného procentní sazbou, je diskutabilní ta výše, znalecké metodiky uvádějí prameny 4 - 5 %. Žalobce to vyčísloval 6 %. Ta výše je diskutabilní, proto znalkyně nepoužívá metodu simulovaného nájemného, pro znalkyni je přijatelná více reverzní výnosová metoda, kdyby se lišily, což by se ve výsledku až tak nelišily, tak by se přiklonila k reverzní výnosové metodě. Dvěma metodami znalkyně došla ke shodnému výsledku.5. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb.,(1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.(2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. V daném případě bylo žalobě částečně vyhověno dle závěrů znaleckého posudku, o nějž se soud při rozhodování opřel, neboť znalecký posudek znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, považuje za správný a přesvědčivý, znalkyně své závěry u jednání vysvětlila a obhájila. Z tohoto znaleckého posudku vyplynulo, že výše bezdůvodného obohacení za období od 1.1.2018 do 31.5.2020 činí 35 380 Kč a za období od 1.6.2020 do 31.10.2020 činí 6 100 Kč. Soud tedy žalobě ve výroku I. vyhověl co do částky 35 380 Kč a co do částky 6 100 Kč s příslušenstvím, když toto má oporu v ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta (výrok II.)7. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrné rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.8. Soud pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení kapitalizoval požadované příslušenství nároku ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k 11.10.2024. Žalobce se domáhal zaplacení částky 51 541 Kč s úrokem z prodlení z částky 43 731 Kč od 20.7.2020 do zaplacení, což činí ke dni 11.10.2024 částku 15 249 Kč, celkem 58 980 Kč. Dále požadoval zaplacení částky 7 810 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 810 Kč od 8.12.2020 do zaplacení, což činí ke dni 11.10.2024 částku 2 476 Kč, celkem 10 268 Kč. Žalobci byla přiznána částka 35 380 Kč s úrokem z prodlení z částky 35 380 Kč od 20.7.2020 do zaplacení, což činí ke dni 11.10.2024 částku 12 337 Kč, celkem 47 717 Kč, a dále byla přiznána částka 6 100 Kč s úrokem z prodlení z částky 6 100 Kč od 8.12.2020 do zaplacení, což činí ke dni 11.10.2024 částku 1 934 Kč, celkem 8 034 Kč. Požadavek žalobce v součtu ke dni 11.10.2024 činil tak 69 267 Kč, vyhověno bylo co do celkové částky ke dni 11.10.2024 ohledně částky 55 751 Kč, nárok žalobce byl zamítnut co do částky 13 515 Kč. Žalobce měl ve sporu úspěch ve výši 80 %, neúspěch ve výši 20 %, přísluší mu proto právo na náhradu nákladů v poměrné výši 60 %.9. Žalobce vyčíslil náklady řízení celkovou částkou 4 948,67 Kč představující 13 úkonů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za sepis žaloby, výzvu k plnění, 3x písemné vyjádření, 3x účast u jednání soudu, 3x příprava k jednání soudu, 1x účast u odvolacího soudu, 1x příprava k jednání u odvolacího soudu, tj. 13x 300 Kč, celkem 3 900 Kč, dále cestovné dne 25.2.2022 automobil Škoda Octavia, SPZ: , SPZ, , průměrná spotřeba 4,9 l nafty/100 km, ujeto 2 x 25 km = 50 km, cena nafty 38,70 Kč/l, výpočet: 4,9 x 50 x 36,10 : 100 = 88,45 Kč, náhrada za použití vozidla při sazbě 4,7 x 50 = 235 Kč, celkem 88,45 + 235 = 323,45 Kč; cestovné dne 9.9.2022 automobil Škoda Octavia, SPZ: , SPZ, , průměrná spotřeba 4,9 l nafty/100 km, ujeto 2 x 25 km = 50 km, cena nafty 38,70 Kč/l, výpočet: 4,9 x 50 x 47,10 : 100 = 115,40 Kč, náhrada za použití vozidla při sazbě 4,7 x 50 = 235 Kč, celkem 115,40 + 235 = 350,40 Kč; cestovné dne 1.10.2024 automobil Škoda Octavia, SPZ: , SPZ, , průměrná spotřeba 4,9 l nafty/100 km, ujeto 2 x 25 km = 50 km, cena nafty 38,70 Kč/l, výpočet: 4,9 x 50 x 38,70 : 100 = 94,82 Kč, náhrada za použití vozidla při sazbě 5,6 x 50 = 280 Kč, celkem 94,82 + 280 = 374,82 Kč, celkem 1 048,67 Kč. Z celkové částky přísluší žalobci 60 %, což činí z částky 4 948,67 Kč částku 2 969 Kč.10. Výrok o náhradě nákladů státu má oporu v ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě bylo z rozpočtových prostředků zaplaceno znalečné ve výši 21 225 Kč a 2 675 Kč, celkem 23 900 Kč. 60 %