13 C 22/2024-26 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 20 782 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval prostředkem městské hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, ., bez platného jízdního dokladu, a to celkem v 16 případech (dne 12. 1. 2012, 3. 2. 2012, 10. 2. 2012, 4. 5. 2012, 17.5 2012, 28. 8. 2012, 10. 3. 2013, 18. 8. 2013, 22. 4. 2014, 5. 1. 2015, 21. 5. 2015, 1. 10. 2015, 8. 11. 2015, 30. 3. 2016, 31. 10. 2016 a 21. 6. 2017) a porušil tak smluvní přepravní podmínky, čímž žalovanému vznikla povinnost uhradit jednak jízdné ve výši 6x 15 Kč, 2x 16 Kč a 8x 20 Kč, a jednak přirážku k jízdnému ve výši 7x 1 000 Kč a 9x 1 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2021. Žalobkyně následně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 19. 2. 2023, žalovaný však na svůj dluh nezaplatil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Jelikož účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní (zejména 16x protokol o kontrole – dohoda s cestujícím), soud učinil skutkový závěr, že žalovaný se bez platného jízdního dokladu přepravoval dopravními prostředky provozovanými právní předchůdkyní žalobkyně, a to ve výše uvedených termínech (celkem v 16 případech), v důsledku čeho mu vznikla povinnost zaplatit kromě jízdného v celkové výši 282 Kč (tj. 6x 15 Kč, 2x 16 Kč a 8x 20 Kč) také přirážku k jízdnému v celkové výši 20 500 Kč (tj. 7x 1 000 Kč a 9x 1 500 Kč). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni, která žalovaného před podáním žaloby písemně vyzvala k úhradě dluhu, což však žalovaný neučinil.5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.6. Podle § 18b odst. 1 věta prvá zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata, s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řád a tarif.7. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování, číslo osobního dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování.8. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč (přičemž do 30. 4. 2013 nesměla výše přirážky přesáhnout 1 000 Kč).9. Podle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem.10. Podle § 4 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy v době jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Poté co soud aplikoval citovaná zákonná ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Okamžikem, kdy žalovaný nastoupil do dopravního prostředku provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně, byla uzavřena přepravní smlouva, na základě které vznikl mezi cestujícím a přepravcem právní vztah, který je na základě zmocnění daného ustanovením § 2550 o. z., podrobně upraven v tzv. přepravních řádech. Jednou z povinností žalovaného bylo zaplatit před nástupem do dopravního prostředku jízdné za přepravu podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) dopravce. Tuto povinnost žalovaný nesplnil, když opakovaně (celkem v 16 případech) nastoupil do dopravního prostředku bez platného jízdního dokladu. V důsledku toho mu vznikla povinnost uhradit jednak nezaplacené jízdné v celkové výši 282 Kč, a současně i přirážku k jízdnému, jejíž celková výše činila 20 500 Kč. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 20 782 Kč.13. Jelikož dlužné částky byly splatné vždy do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, dostal se žalovaný s úhradou dluhu do prodlení, a proto mu dle § 1970 o. z. byla uložena také povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše je upravena prováděcím nařízením č. 351/2013 Sb.14. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k výši a povaze dluhu, délce prodlení, jakož i k dosavadnímu pasivnímu postoji žalovaného, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal.15. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“). Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 a. t. částku 300 Kč. Za tři úkony (příprava a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby) tak žalobkyni náleží náhrada ve výši 900 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. (3 x 100 Kč) a 21 % DPH (počítáno ze základu 1 200 Kč) ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 832 Kč, činí 2 284 Kč.16. Soud v tomto případě aplikoval § 14b a. t.., jelikož z úřední činnosti mu je známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech podává větší množství návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. podání na ustáleném vzoru), přičemž požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč.