15 C 330/2023-46 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 12 162 Kč spolu s úroky z prodlení specifikovanými ve výroku I. rozsudku, když tuto částku měla žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně dlužit na základě toho, že během trvání své přepravy dopravním prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., a to dne 13.4.2012, 24.4.2012, 4.5.2012, 16.7.2012, 7.9.2012, 26.9.2012, 25.6.2013, 6.8.2013, 24.4.2014, 15.5.2014 se žalovaná při přepravní kontrole prováděné pracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně, nemohla prokázat platným jízdním dokladem. Žalovaná tak porušila smluvní přepravní podmínky, čímž žalované vznikla povinnost uhradit jednak:-jízdné ve výši 15 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč – dne 13.4.2012-jízdné ve výši 15 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč – dne 24.4.2012-jízdné ve výši 15 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč – dne 4.5.2012-jízdné ve výši 15 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč – dne 16.7.2012-jízdné ve výši 15 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč – dne 7.9.2012-jízdné ve výši 15 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč – dne 26.9.2012-jízdné ve výši 16 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 25.6.2013-jízdné ve výši 16 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 6.8.2013-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 24.4.2014-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 15.5.2014.Žalovaná však až dosud neuhradila ani jízdné, ani uložené přirážky, tedy částku v celkové 12 162 Kč, ačkoliv tuto měla uhradit nejpozději do 15 dnů od provedení konkrétní kontroly. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 13.10.2021 byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena z , právnická osoba, . na žalobkyni.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci výzvou ze dne 5.1.2014 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř., její souhlas předpokládat. Tato výzva byla žalované řádně doručena dne 22.1.2024 uložením u pošty, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.4. Z žalobkyní předložených listin, zejména ze Smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne 13.10.2021, z dohod s cestujícím č. 213705, 154117, 298278, 168405, 197759, 369237, 163953, 209685, 362790, 284281, výzvy k zaplacení dlužných částek ze dne 19.2.2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19.2.2023, smluvních přepravních podmínek , právnická osoba, , dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaná se ve dnech 13.4.2012, 24.4.2012, 4.5.2012, 16.7.2012, 7.9.2012, 26.9.2012, 25.6.2013, 6.8.2013, 24.4.2014, 15.5.2014 přepravovala dopravním prostředkem, bez platného jízdního dokladu, jímž se nemohls na výzvu osoby pověřené dopravcem při kontrole prokázat, tedy aniž by měls zaplaceno jízdné a až doposud žalobkyni dluží právě jízdné a dále přirážku k jízdnému, vše v celkové výši 12 162 Kč, když pohledávka za žalovanou byla dne 13.10.2021 převedena smlouvou o postoupení pohledávky na žalobkyni.5. Podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2551 obč. zákoníku podrobnější úpravu provedou přepravní řády a tarify. Podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách v platném znění a § 18a zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě v platném znění cestující, který na výzvu pověřené osoby se neprokáže platným jízdním dokladem a nezaplatil jízdné a přirážku podle čl. IX Smluvních přepravních podmínek.6. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla okamžikem, kdy žalovaná nastoupila do dopravního prostředku provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně, uzavřena přepravní smlouva, na základě níž vznikl mezi cestujícím a přepravcem, tedy mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, právní vztah, v němž je obsažena řada vzájemných práv a jim odpovídajících povinností obou smluvních stran, které jsou na základě zmocnění daného ustanovením § 2550 občanského zákoníku podrobně upraveny v tzv. přepravních řádech. Pro oblast veřejné drážní a silniční osobní dopravy je pak obecná právní úprava provedená v občanském zákoníku ve spojení se zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na jejichž podkladě pak žalobkyně jako dopravce vyhlásila smluvní přepravní podmínky. Na základě takto mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřenými přepravními smlouvami bylo jednou z povinností žalované zaplatit vždy před nástupem do dopravních prostředku provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně za přepravu jízdné podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) právní předchůdkyně žalobkyně, jako dopravce. Tuto povinnost však žalovaná dobrovolně nesplnila a jízdné před nástupem do dopravního prostředku nezaplatila, neboť v době, kdy byla kontrolována pověřeným pracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně, jako přepravcem, se neprokázala platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomuto porušení povinnosti žalované vyplývající z přepravní smlouvy a citovaného zákonného ustanovení, následně pak smlouvy o postoupení pohledávky pak žalobkyně po žalované oprávněně požaduje jednak doposud jí nezaplacené jízdné a jednak přirážku, jejíž výše je dána dle smluvních přepravních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně.7. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni jí požadovanou částku v celkové výši 12 162 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to včetně žalobou požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši tak, jak tato výše byla specifikována ve výroku rozsudku shora, když tato výše úroků z prodlení odpovídá ust. § 1970 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb.8. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši, a naopak už dlouhou dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto je žalovaná ve smyslu shora citovaného ustanovení povinna nahradit jí všechny účelně vynaložené náklady celého řízení.10. Tyto celkové náklady jsou přitom představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a jednak částkou 1 200 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 900 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí, sepisu předžalobní výzvy a sepisu žaloby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., a částkou 300 Kč jako třemi režijními paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) , 3 vyhl. č. 177/1996. Žalovaná proto byla zavázána zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení právnická osoba Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.