15 C 355/2023-57 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 28 880 Kč spolu s úroky z prodlení specifikovanými ve výroku I. rozsudku, když tuto částku měl žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně dlužit na základě toho, že během trvání své přepravy dopravním prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a to dne 19.8.2014, 22.8.2014, 29.8.2014, 4.9.2014, 10.9.2014, 23.9.2014, 10.10.2014, 13.10.2014, 17.10.2014, 19.10.2014, 21.10.2014, 7.11.2014, 12.11.2014, 12.11.2014, 11.1.2015, 16.1.2015, 4.2.2015, 25.3.2015, se žalovaný při přepravní kontrole prováděné pracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně, nemohl prokázat platným jízdním dokladem. Žalovaný tak porušil smluvní přepravní podmínky, čímž žalovanému vznikla povinnost uhradit jednak:-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 19.8.2014-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 22.8.2014-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 29.8.2014-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 4.9.2014-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 10.9.2014-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 23.9.2014-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 10.10.2014-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 13.10.2014-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 17.10.2014-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 19.10.2014-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 21.10.2014-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 7.11.2014-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 12.11.2014-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 12.11.2014-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 11.1.2015-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 16.1.2015-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 4.2.2015-jízdné ve výši 20 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč – dne 25.3.2015.Žalovaný však až dosud neuhradil ani jízdné, ani uložené přirážky, tedy částku v celkové výši 28 880 Kč, ačkoliv tuto měl uhradit nejpozději do 15 dnů od provedení konkrétní kontroly. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 13.10.2021 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena z , právnická osoba, na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci výzvou ze dne 8.1.2024 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř., jeho souhlas předpokládat. Tato výzva byla žalovanému řádně doručena dne 26.1.2024 uložením u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.4. Z žalobkyní předložených listin, zejména ze Smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne 13.10.2021, z dohod s cestujícím č. 423867, 422551, 419957, 1012811, 401688, 421886, 1010641, 407648, 421502, 1006950, 425412, 414655, 1017994, 418931, 422024, 415660, 404785, 410247, výzvy k zaplacení dlužných částek ze dne 19.2.2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19.2.2023, smluvních přepravních podmínek , právnická osoba, , dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný se ve dnech 19.8.2014, 22.8.2014, 29.8.2014, 4.9.2014, 10.9.2014, 23.9.2014, 10.10.2014, 13.10.2014, 17.10.2014, 19.10.2014, 21.10.2014, 7.11.2014, 12.11.2014, 12.11.2014, 11.1.2015, 16.1.2015, 4.2.2015,2 5.3.2015, přepravoval dopravním prostředkem, bez platného jízdního dokladu, jímž se nemohl na výzvu osoby pověřené dopravcem při kontrole prokázat, tedy aniž by měl zaplaceno jízdné a až doposud žalobkyni dluží právě jízdné a dále přirážku k jízdnému, vše v celkové výši 28 880 Kč, když pohledávka za žalovaným byla dne 13.10.2021 převedena smlouvou o postoupení pohledávky na žalobkyni.5. Podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2551 obč. zákoníku podrobnější úpravu provedou přepravní řády a tarify. Podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách v platném znění a § 18a zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě v platném znění cestující, který na výzvu pověřené osoby se neprokáže platným jízdním dokladem a nezaplatil jízdné a přirážku podle čl. IX Smluvních přepravních podmínek.6. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný. Mezi právním předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla okamžikem, kdy žalovaný nastoupil do dopravního prostředku provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně, uzavřena přepravní smlouva, na základě níž vznikl mezi cestujícím a přepravcem, tedy mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, právní vztah, v němž je obsažena řada vzájemných práv a jim odpovídajících povinností obou smluvních stran, které jsou na základě zmocnění daného ustanovením § 2550 občanského zákoníku podrobně upraveny v tzv. přepravních řádech. Pro oblast veřejné drážní a silniční osobní dopravy je pak obecná právní úprava provedená v občanském zákoníku ve spojení se zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na jejichž podkladě pak žalobkyně jako dopravce vyhlásila smluvní přepravní podmínky. Na základě takto mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřenými přepravními smlouvami bylo jednou z povinností žalovaného zaplatit vždy před nástupem do dopravních prostředku provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně za přepravu jízdné podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) právní předchůdkyně žalobkyně, jako dopravce. Tuto povinnost však žalovaný dobrovolně nesplnil a jízdné před nástupem do dopravního prostředku nezaplatil, neboť v době, kdy byl kontrolován pověřeným pracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně, jako přepravcem, se neprokázal platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomuto porušení povinnosti žalovaného vyplývající z přepravní smlouvy a citovaného zákonného ustanovení, následně pak smlouvy o postoupení pohledávky pak žalobkyně po žalovaném oprávněně požaduje jednak doposud jí nezaplacené jízdné a jednak přirážku, jejíž výše je dána dle smluvních přepravních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně.7. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni jí požadovanou částku v celkové výši 28 880 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to včetně žalobou požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši tak, jak tato výše byla specifikována ve výroku rozsudku shora, když tato výše úroků z prodlení odpovídá ust. § 1970 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb.8. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši, a naopak už dlouhou dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto je žalovaný ve smyslu shora citovaného ustanovení povinen nahradit jí všechny účelně vynaložené náklady celého řízení.10. Tyto celkové náklady jsou přitom představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 156 Kč a jednak částkou 1 200 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 900 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí, sepisu předžalobní výzvy a sepisu žaloby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., a částkou 300 Kč jako třemi režijními paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a), 3 vyhl. č. 177/1996 . Žalovaný proto byl zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 356 Kč,