15 C 357/2023-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 19 259 kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 1.11.2016 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „, název, “), Smlouvu o úvěru , číslo, platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 1.11.2016 (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru a sazebník. Na základě smlouvy poskytla společnost Zaplo žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z části smlouvy nazvané podmínky úvěru, řádku „Celková splatná částka“, zavázal společnosti Zaplo vrátit částku 24 600 Kč spolu s příslušenstvím do 1.12.2016. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem 10.1 obchodních podmínek smlouvy o úvěru (dále jen „VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet Zaplo. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a společností Zaplo, ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně: Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách , internetová adresa, , kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na , internetová adresa, ), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Bankovní účet žalovaného je vždy případně možné ověřit vyžádáním informace u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací společnost Zaplo zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve 20 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl souhlas se zpracováním osobních údajů a souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na e-mail uvedený při žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovaným je propsán i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokument žalovaný jakožto spotřebitel získal potřebné informace, a vysvětlení, aby si mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit společnosti Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,25 % ze splatné, avšak nezaplacené částky, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno v prvním odstavci pod částí smlouvy s nadpisem podmínky úvěru, a zároveň dle odstavce 3.12 VOP povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním podle Sazebníku.Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.4.2023 s účinností ke dni 28.4.2023 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 4.5.2023. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci.Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 19 409 Kč a skládala se z:- nesplacené jistiny ve výši 15 399 Kč- nesplaceného úroku ve výši 0 Kč- nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 860 Kč- neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, s tím že žalobce uvádí, že v žalobním návrhu na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč, a to bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce.Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného. Žalobce soudu přílohou zasílá sazebník nákladů souvisejících s opožděnou platbou, kde je stanoven poplatek ve výši 300 Kč za každý dopis upomínající dlužníka k úhradě dluhu. Poplatky byly žalobci postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Kopie zpoplatněných upomínek jsou přílohou tohoto žalobního návrhu. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo žalobci než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 0 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč = 150 Kč. Žalobce rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 882,62 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 2.12.2016 do 11.4.2023, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 15 399 Kč. Zákonný úrok z prodlení za uvedené období byl na žalobce postoupen shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, kdy však nebyl ke dni postoupení pohledávky a pro potřebu vyčíslení úplaty za postoupení pohledávky vyčíslován. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 29.4.2023 z jistiny ve výši 15 399 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobce i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobce uvádí, že nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 5.6.2023 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobce nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován:- odchozí dopis 48 Kč- odchozí dopis doporučeně 74 Kč- odchozí telefonický hovor 72 Kč- osobní návštěva 217 KčPřílohou tohoto žalobního návrhu je i dokument nazvaný výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobce ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobce nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 217 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 0, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 1. Žalobce doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobce může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným, jsou-li náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 14.8.2023 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu).2. Podáním ze dne 18.1.2024 žalobce doplnil skutková tvrzení s tím, že roční úroková sazba byla sjednána ve výši 279,83 %.3. Žalobce nadepsanému soudu zasílá platební historii úvěru, poskytnutou právním předchůdcem žalobce. Z dokumentu vyplývá, že žalovaný právnímu předchůdci žalobce uhradil částku v celkové výši 9 200,62 Kč včetně výtěžku z insolvenčního řízení žalovaného. Jelikož žalobce nedisponuje důkazními prostředky k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, rozhodl se veškeré platby žalovaného započítat na poskytnutou jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalobce tak nadále v řízení požaduje nedoplatek jistiny ve výši 20000 – 9200,62, tj. 10 799,38 Kč. K upřesnění platební historie žalobce uvádí, že položka „NEW_LOAN“ či „NEW_LOAN_AMOUNT“ označuje poskytnutou jistinu, „REPAYMENT“ splátku, „LOAN_EXTENSION“ poplatek za prodloužení splatnosti úvěru a „WRITE _OFF“ výši odepsané pohledávky. Žalobce tedy částky pod pojmy „REPAYMENT“, „LOAN_EXTENSION“ a bere jako splátku na úvěr. S ohledem na shora uvedené žalobce bere žalobní návrh částečně zpět co do jistiny ve výši 4 599,62 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 4 599,62 Kč ve výši 8,