8 C 121/2024-27 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovaným 1., 2. společně a nerozdílně zaplacení částky 10 527 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 26. 6. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná 1. způsobila dne 10. 3. 2021 dopravní nehodu při řízení osobního vozidla , jméno FO, , RZ: , SPZ, ve vlastnictví žalovaného 2., a to tak, že narazila do vozidla tov. zn. Renault, RZ: , SPZ, ve vlastnictví , jméno FO, , které tím byla způsobena škoda ve výši 29 161 Kč, představující náklady za opravu poškozeného vozidla. Žalobkyně vyplatila z garančního fondu náhradu této škody zmocněnci poškozené a likvidátorovi společnosti , právnická osoba, . 2 420 Kč jako náhradu vynaložených nákladů. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu 1/3 tohoto plnění, tj. 10 527 Kč.2. Žalovaní 1., 2. se k žalobě nevyjádřili.3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to záznamem o dopravní nehodě ze dne , datum, , výpisem z databáze pojistných smluv, fakturou č. , hodnota, , likvidační zprávou č. , Anonymizováno, , detaily transakce ze dne 1. 4. 2021 a 8. 4. 2021, uplatněním práva na plnění ze dne 26. 5. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 11. 7. 2023. Z těchto důkazů byl zjištěn skutkový stav, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud odkazuje.4. Podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu 1/3 toho, co plnila poškozené podle odst. 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případům a poskytnutí plnění poškozenému nebo uplatnění tohoto práva nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy pokud má povinnost újmu nahradit.5. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud právní závěr, že způsobením škody provozem vozidla, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla, vznikla žalované 1 (řidiči) a žalovanému 2 (provozovateli) povinnost dle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. uhradit žalobkyni třetinu plnění, které za ně žalobkyně z garančního fondu na vzniklou škodu zaplatila, v daném případě solidárně uhradit částku 10 527 Kč. Protože tak žalovaní přes výzvu neučinili, dostali se 26. 6. 2021 do prodlení s touto platbou a dle § 1970 jsou povinni žalobkyni zaplatit i úroky z prodlení od prvního dne prodlení do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Z uvedeného je patrno, že žaloba byla podána po právu, a proto jí soud vyhověl.6. S ohledem na výsledek sporu přiznal soud žalobkyni dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 1 540 Kč a tři režijní paušály po 300 Kč, což po navýšení o DPH a připočtení soudního poplatku ve výši 800 Kč činí celkem 7 479,20 Kč.