9 C 19/2024-40 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 29 000 Kč s příslušenstvím, kterou má žalovaný dlužit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení, když žalobkyně uvedenou částku žalovanému zaslala dne , datum, , a to i přesto, že ačkoliv jednali o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, k uzavření smlouvy nedošlo. Před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem zaslaným žalovanému dne , datum, ten však nic neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s ní nesouhlasí, protože se s žalobkyní u finančního arbitra chtěl dohodnout o narovnání. Doplnil, že od žalobkyně si půjčoval vícekrát, výplatní pásky po něm chtěli naposledy před třemi lety. K uzavření smlouvy došlo tak, že na stránkách flexifin.cz se udělalo pár kliknutí. Částku 29 000 Kč od žalobkyně skutečně obdržel. Smlouvu od žalobkyně neobdržel, nezaslala mu ji, ačkoliv ji o to žádal. K prokázání svých tvrzení předložil připravené dohody o narovnání, jakož i zprávy finančního arbitra a zástupce žalobkyně.3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se nedostavila žalobkyně a její zástupce, kteří svou nepřítomnost řádně omluvili a souhlasili s tím, aby jednání proběhlo v jejich nepřítomnosti. Zároveň ve svém vyjádření žalobkyně uvedla, že jednání o dohodě o narovnání probíhala, avšak k takové dohodě nedošlo.4. V průběhu nařízeného jednání bylo provedeno dokazování listinami, které předložili účastníci, z nichž soud zjistil následující skutečnosti.5. Z přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne , datum, žalovanému částku 29 000 Kč, a to ve třech platbách – dvakrát 10 000 Kč a jedenkrát 9 000 Kč. Platba byla vždy označena VS , var. symbol, , v poznámce bylo vždy uvedeno , číslo, Vaše Flexifin půjčka.6. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby z dne , datum, vyplývá, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě žalované částky do 3 dnů. Podle kopie podacího lístku byla zásilka žalovanému odeslána dne , datum, .7. Dopisem ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, napsal finančnímu arbitrovi seznam smluv o spotřebitelském úvěru, které měla žalobkyně se žalovaným uzavřít (shodné jako ve shora uvedené Dohodě o narovnání). Mezi smlouvami je i smlouva s č. , hodnota, je datována dnem , datum, . Dále zástupce výslovně uvedl, že žalovanému byla na základě smluv poskytnuta souhrnná částka 225 200 Kč a žalovaný žalobkyni dosud uhradil 260 792,78 Kč. Žalobkyně tedy aktuálně dluží žalovanému 40 333 Kč, přičemž zástupce navrhl, že žalovanému vrátí 50 % přeplatků na jistinách ve výši 17 796,39 Kč.8. Z dopisu zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, adresovaného Finančnímu arbitrovi soud zjistil, že spolu s tímto zástupce žalobkyně zaslal arbitrovi návrh Dohody o narovnání požádal ho o zprostředkování dohody a jejího podpisu žalovanému.9. Z návrhu Dohody o narovnání vytvořené pod hlavičkou žalobkyně soud zjistil, že v čl I.2 jsou vyjmenováno smlouvy o spotřebitelském úvěru, které mezi sebou měli účastníci uzavřít. Poslední smlouva s č. , hodnota, je datována dnem , datum, . Dle č. II.2. se účastníci měli nově dohodnout na svých právech a povinnostech tak, že žalobkyně uhradí žalovanému 17 769,39 Kč na jeho účet. Tímto měly být vyrovnány veškeré vzájemné závazky z vyjmenovaných smluv o spotřebitelském úvěru. Dohoda však nebyla žalobkyní podepsána.10. Dopisem ze dne , datum, bylo prokázáno, že finanční arbitr tuto Dohodu o narovnání zaslal žalovanému a vyzval ho, aby ve lhůtě 15 dnů podepsal obě vyhotovení dohody a zaslal je v listinné podobě zpět arbitrovi. O tomto postupu ho vyrozuměl i e-mailem ze dne , datum, .11. Takto provedené důkazy soud hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, jakož i přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.12. Žalobkyně zaslala dne , datum, žalovanému bezhotovostním převodem ve třech částech celkem částku 29 000 Kč. Částka byla zaslána ve třech platbách pod VS , var. symbol, a s poznámkou , číslo, Vaše Flexifin půjčka. Poskytnutí uvedené částky mezi stranami nebylo sporné.13. Žalobkyně se svého nároku domáhala s tvrzením, že neměla důvod plnění, nicméně v řízení bylo prokázáno, že byť nebyla předložena smlouva uzavřená mezi stranami (neboť z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně předkládá smlouvy s absentujícím podpisem strany žalované), tak ze shora uvedených důkazů je naprosto zřejmé, že od počátku se jednalo o plnění půjčky, kterou si žalovaný vzal u žalobkyně. Jelikož však žádná ze stran smlouvu nepředložila, soud postupoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný v řízení prokázal, že žalovanou částku („jistinu úvěru“) žalobkyni zcela vrátil, když předložil Dohodu o narovnání navrženou žalobkyní a také dopis jejího právního zástupce finančnímu arbitrovi, kde je jasně uvedeno, že žalovaný všechny jistiny již zaplatil, resp. přeplatil a vznikl tak dluh žalobkyni vůči žalovanému. Žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila a sama se tak ochudila o možnost doplnit tvrzení a důkazy na svoji obranu, případně o možnost být soudem poučena podle § 118a o. s. ř. Soud tedy uzavřel, že bylo nepochybně prokázáno, že žalovaný svůj dluh, který je předmětem tohoto řízení, žalobkyni zcela uhradil.14. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Zjištěný skutkový stav soud následně posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně plnila žalovanému částku 29 000 Kč, aniž by tady byl právní důvod takového plnění. Žalovaný následně žalobkyni tuto částku zcela vrátil. Není zde tedy žádný podklad k tomu, aby žalovaný cokoliv dalšího žalobkyni plnil a soud proto žalobu zamítl. Na tomto místě soud upozorňuje žalobkyni, že tvrzení o tom, že na žalovaný dluh nebylo hrazeno ničeho (což vyplývá z tvrzení uvedených v žalobě), navíc za situace, kdy tvrdí, že nebyla uzavřena smlouva, byť bez takové smlouvy by žalovanému, jako společnost poskytující spotřebitelské úvěry, neplnila, se lze se domnívat, že žalobkyně se svým postupem snaží obcházet ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a přenášet povinnost tvrzení a důkazní stran důvodnosti plnění a případných uhrazených částek na žalovaného. Takové uplatňování práva žalobkyní hraničí se zásadami slušnosti.17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého náhrada nákladů řízení náleží zcela žalovanému, který měl v řízení plný procesní úspěch, proti žalobkyni, která úspěch neměla. Žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.