9 C 27/2024-37 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 396 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na podkladě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému dvě písemné upomínky, v nichž vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky, žalovaný však tento splatný závazek neuhradil. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě zbytku dluhu. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů a dále si vyžádala kromě dokladů totožnosti i kompletní výpis z bankovního účtu za poslední 2 kalendářní měsíce a dodatečný doklad o příjmech – tři výplatní pásky. Dále posoudila schopnost spotřebitele splácet podle výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu ze SOLUS, kde neměl žalovaný negativní záznam. Žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného 20 334 Kč a nákladů na bydlení 500 Kč, nákladů na děti 4 000 Kč a nákladů na spotřebitele 3 800 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil 15 134 Kč. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému upomínku, avšak ani poté žalovaný nic nezaplatil2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne , datum, . Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s takovým rozhodnutím ve věci souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání projevila souhlas již v žalobě.3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z listin, které předložila žalobkyně a zjistil z nich následující skutečnosti. Z listiny s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, a to tak, že částka 7 483 Kč bude vyplacena na účet žalovaného (č. , č. účtu, ), částka 12 517 Kč bude vyplacena na závazek žalovaného u žalobkyně ze smlouvy č. , hodnota, a částka 5 000 Kč bude započítána na náklady žalobkyně. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců. Úrokovou sazbu si strany ujednaly na 25,55 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 splátkách. Žalovaný pak tuto smlouvu podepsal prostřednictvím sms kódu a rovněž žalobkyni zaslal z označeného účtu verifikační platbu. Z přílohy č. , hodnota, vyplývá, že žalovaný uvedl, že je svobodný, má 23 vyživovací povinnosti, stejně tak, že je zaměstnán s příjmem 20 334 Kč. Dále je v Příloze č. 5 uvedeno, že výdaje má žalovaná 3 800 Kč, na bydlení dává 500 Kč a na děti hradí 4 000 Kč, avšak z ničeho nevyplývá, zda tuto částku uvedl žalovaný, nebo byla nějak ověřena.4. Detaily pohybů na účtu žalobkyně bylo prokázáno, že dne , datum, na účet žalobkyně přišla částka 10 Kč z účtu žalovaného č. , č. účtu, s VS: , var. symbol, . Dne , datum, odeslala na účet žalovaného, který uvedl ve smlouvě, částku 7 483 Kč. Stejného dne byla zaslána i částka 12 517 Kč na účet č. , č. účtu, s VS: , var. symbol, .5. Z výpisu z insolvenčního rejstříku k žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v insolvenci. Z otisku z Nebankovního registru nevyplývá nic. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, na jméno žalovaného vyplývá, že v měsíci lednu , rok, (výpis byl zaslán pouze za tento měsíc) na účet žalovanému přišla platba od zaměstnavatele ve výši 20 334 Kč. Z výpisu dále vyplývá, že na účet v měsíci přišlo 24 334 Kč a odešlo 24 541 Kč, tedy více než přišlo. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc prosinec , rok, vyplývá, že žalovaný měl čistý příjem 20 334 Kč.6. Z dopisu ze dne , datum, s názvem Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně sdělil žalovanému, že s ohledem na neplnění pravidelných měsíčních splátek nezbylo žalobkyni nic jiného, než přistoupit k zesplatnění jistiny úvěru a vyčíslit svůj nárok. Celkovou dlužnou částku, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 27 036 Kč a žalovaný ji měl uhradit do , datum, .7. S ohledem na právní závěr, který bude rozveden níže soud z dalších předložených důkazů již pro nadbytečnost ničeho nezjišťoval. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Z tohoto důvodu žalobkyně zaslala žalovanému návrh smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, . Žalovaný tento návrh akceptoval, což stvrdil elektronickým podpisem na dohodě ve formě odeslání sms, jakož i zasláním verifikační platby ve výši 10 Kč. Žalobkyně před poskytnutím prostředků posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnuté finanční prostředky jednak na základě informací sdělených žalovaným o tom, že je svobodný, zaměstnaný a má dvě vyživovací povinnosti a bydlí v nájmu. V příloze smlouvy jest taktéž uvedeno, že žalobkyně pracovala s příjmem žalovaného 20 344 Kč a výdaji celkem 8 300 Kč. Dále žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet podle výpisu z insolvenčního rejstříku, ve kterém žalovaný neměl aktuální záznam, z výpisu z nebankovního registru. Dle výpisu z běžného účtu vedeného na jméno žalovaného, na který žalobkyně poskytla finanční prostředky, bylo zjištěno, že se jedná o výpis za měsíc leden , rok, a že na účet žalovanému přišla platba od zaměstnavatele ve výši 20 334 Kč. Z výpisu dále vyplývá, že na účet v měsíci přišlo 24 334 Kč a odešlo 24 541 Kč, tedy více než přišlo. Z těchto všech skutečností žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen poskytnuté finanční prostředky splácet a rozhodla se žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč poskytnout, a to tak, že částku 5 000 Kč započte na své náklady, částku 12 517 Kč vyplatí na úhradu předchozího závazku a částku 7 483 Kč skutečně vyplatila na účet žalovaného. Žalobkyně tak žalovanému skutečně vyplatila částku 5 000 Kč. Žalovaný naopak na svůj závazek uhradil celkem 15 134 Kč. V oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, , které zástupce žalobkyně odeslal téhož dne byl žalovaný vyzván, aby celkovou dlužnou částku z uvedené dohody zaplatil do , datum, a zároveň byl upozorněn, že v opačném případě, žalobkyně zahájí vymáhání pohledávky soudní cestou.8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 483 Kč bezhotovostním převodem a dále finanční prostředky 12 517 Kč, které byly dle smlouvy zaslány na úhradu jeho předchozího závazku, částku 5 000 Kč si žalobkyně započetla na náklady. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i zákon č. 257/2016 Sb. (dále jen „ZSU“), jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU).9. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat