9 C 59/2024-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 83 008,62 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná jí tuto částku dluží na základě smlouvy o hotovostním úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 90 000 Kč oproti závazku žalované tuto částku vrátit spolu s úrokem 15,49 % ročně a poplatkem za zprostředkování úvěru ve výši 1 800 Kč, a to ve splátkách po 1 637 Kč. V bodě 5. smlouvy ve spojení s bodem 6.2 úvěrových podmínek smlouvy si strany ujednaly možnost žalobkyně zesplatnit úvěr v případě, že žalovaná poruší svou povinnost splátky splácet řádně. Žalovaná řádně nesplácela, čímž porušila svou povinnost, pročež žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni , datum, , což oznámila žalované dopisem ze stejného data a vyzvala ji k doplacení dlužné částky před podáním žaloby. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení částky 87 397,34 Kč, která se skládá z dlužné jistiny 81 508,62 Kč, dlužného smluvního úroku 4 388,72 Kč a smluvní pokuty 1 500 Kč (3krát 500 Kč za pozdní úhradu splátek). Dále se žalobkyně domáhá zaplacení příslušenství v podobě úroku 15 % ročně z částky 81 508,62 Kč od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 81 508,62 Kč od , datum, do zaplacení.2. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované tak, že údaje sdělené žalovanou ověřila z nezávisle ověřitelných údajů. Příjmy jsou verifikovány výpisy z bankovního účtu, případně daňovými přiznáními, výměry důchodu apod. Pro ověření výdajů žalobkyně využívá státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády, nahlédnutí do bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a registru SOLUS. Žalobkyně vyšla z informací, že žalovaná je zaměstnaná ve společnosti , právnická osoba, s příjmem 29 000 Kč (což si ověřila na výpisech z bankovního účtu žalované za dobu od , datum, do , datum, , když průměr činil 30 114 Kč), je svobodný a nemá vyživovací povinnost. Žalovaný dále uvedl výdaje 12 000 Kč, přičemž žalobkyně z registrů zjistila, že žalovaný má kreditní kartu se splátkou 15 Kč a dále osobní úvěr se splátkou 1 494 Kč3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne , datum, . Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:5. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . (právní nástupkyně společnosti , právnická osoba, . je na základě fúze sloučením nástupnická společnost , právnická osoba, ), poskytující službu , právnická osoba, , se zavázala poskytnout ihned po podpisu smlouvy a provedené kontrol poskytnout žalované úvěr ve výši 90 000 Kč s roční úrokovou sazbou 15,49 %. Žalovaná se naproti tomu zavázala tuto částku splácet ve 120 měsíčních splátkách po 1 637 Kč. Žalovaná smlouvu podepsala prostřednictvím SMS kódu.6. Splátkovým kalendářem bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem 45 030 Kč. Poslední platbu žalovaná provedla dne , datum, .7. Z listiny Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaná dále uvedla, že je svobodná, nemá děti a bydlí u rodičů s partnerem.8. Z výpisu z účtu žalované, soud zjistil, že se jedná o výpisy za období od , datum, do , datum, . Disponibilní zůstatek na účtu činil 9 013 Kč. Z účtu rovněž vyplývá, že žalovaná měla pravidelný příjem od společnosti , právnická osoba, Z účtu odcházela částka 9 500 Kč s popisem nájem Na účet taktéž chodila mzda od odesílatele „, hodnota, “, který nebyl zaměstnavatelem žalované, a také nemocenské. Jiné konkrétní výdaje nelze z účtu vyčíst, když transakce nejsou vůbec popsané, není většinou vidět ani příjemce.9. Z úvěrové zprávy CNCB soud zjistil, že žalovaná měla v době sjednávání smlouvy o úvěru sjednán již jeden úvěr, kde jí zbývalo doplatit 99 000 Kč, dále měla aktivní kreditní kartu.10. Potvrzením o vyplacení úvěru žalobkyně prokázala, že částka 90 000 Kč byla žalované převedena dne , datum, .11. Z dopisu nazvaného Ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně přistoupila v souladu se smluvními podmínkami k zesplatnění zbytku závazku a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 10 dnů. V dopise je zároveň uvedeno, že žalovaná uhradila 26 splátek v celkové výši 45 030 Kč. Dopis byl zároveň předžalobní upomínkou. Dle připojené kopie poštovního podacího archu bylo oznámení žalované odesláno dne , datum, .12. Z ostatních předložených důkazů soud již více s ohledem na níže rozvedený právní závěr, nezjišťoval.13. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně a žalovaná se dne , datum, prostředky komunikace na dálku dohodly, že , právnická osoba, . poskytne žalované ihned po uzavření dohody částku 90 000 Kč, kterou jí vyplatila dne , datum, , a to vše oproti závazku žalované částku 90 000 Kč vrátit spolu s úrokem 15,49 % , a to ve 120 měsíčních splátkách po 1 637 Kč. Žalobkyně svůj závazek splnila dne , datum, , ale žalovaná splátky nesplácela řádně a včas, pročež , právnická osoba, . přistoupila k zesplatnění dluhu a vyzvala žalovanou k uhrazení zbytku dluhu dopisem ze dne , datum, do 10 dnů. Tento dopis byl žalované odeslán dne , datum, . Do té doby žalovaná na svůj dluh uhradila částku celkem 45 030 Kč. Po tomto datu žalovaná již nic nezaplatila.14. Před uzavřením dohody zkoumala předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované tak, že příjmy a výdaje žalované porovnala s nejrůznějšími daty. Příjem žalované ze zaměstnání si žalobkyně ověřila výpisem z účtu žalované za období od , datum, do , datum, . Výpisem z účtu dále bylo prokázáno, že zde jsou další příchozí platby (jiný zřejmě zaměstnavatel a platby nemocenského), o kterých není zřejmé, komu patří. Jiné pravidelné výdaje, s výjimkou nájemného 9 500 Kč, nelze z účtu vyčíst. Žalovaná byla v té době svobodná a neměla vyživovací povinnost. Výdaje sdělené žalovanou předchůdkyně žalobkyně porovnala s výší existenčního minima a s normativními náklady na bydlení. K tomu předchůdkyně žalobkyně zkoumala závazky žalované a zjistila, že měla aktivní kreditní kartu a úvěr se splátkou 1 494 Kč. V neposlední řadě nahlédla předchůdkyně žalobkyně do bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a registru SOLUS.15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně a žalovaná uzavřely prostředky komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., obča