12 C 183/2025-28 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 15 581,20 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne 22. 10. 2024 s jejím právním předchůdcem společností , Anonymizováno, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 1 581,20 Kč, a naopak se zavázala zaplatit tuto jistinu ve lhůtě do 22. 2. 2025. Žalovaná nezaplatila na svůj závazek ničeho a pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila Protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (u žalovaného soud vycházel z fikce souhlasu na základě písemné výzvy), postupoval soud dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.3. Soud rozhodoval na základě listin předložených žalobkyní, a to listiny s názvem standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrové smlouvy ze dne 22. 10. 2024, VOP, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 3. 2025 včetně předžalobní výzvy a podacího lístku, faktury č. , hodnota, znějící na částku 6 980,84 Kč, smlouvy o postoupení pohledávek včetně dodatku, výpisu z účtu , Anonymizováno, . Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně zaslal žalované na její účet částku 10 000 Kč a to dne 22. 10. 2024. Uzavření úvěrové smlouvy prokázáno nebylo, na předložené listině zcela absentuje podpis žalované, nebylo ani prokázáno uzavření smlouvy elektronicky.4. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně, respektive právní předchůdkyně žalobkyně, poskytla žalované částku 10 000 Kč, přičemž žalovaná netvrdila, že by něco zaplatila, čímž by nárok žalobkyně zanikl. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinen žalobkyni vrátit bezdůvodné obohacení. Soud má za to, že se mezi účastníky nejedná o závazek ze smlouvy o úvěru, a to z toho důvodu, že v řízení nebylo prokázáno, že by taková smlouva mezi účastníky byla uzavřena, když na předložené smlouvě absentuje podpis žalované, a ačkoliv žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní, žádný důkaz k uzavření této smlouvy takovým způsobem neuvedla. Pro výše uvedené bylo tedy žalobě v částce 10 000 Kč vyhověno, kdy ostatně sama žalobkyně toto alternativně požaduje pro případ, že by soud došel k tomuto závěru.5. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 soud kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že v projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem co do jistiny 10 000 Kč, tj. úspěch ve výši 60 %, zatímco částka, pro kterou byla žaloba zamítnuta činí po kapitalizaci částku 6 805 Kč (1 224+5 581), tj. neúspěch 60 %. Při uplatnění zásady, že od účastníka, který měl ve věci větší úspěch se odečte jeho neúspěch, měla žalobkyně v řízení celkově úspěch ve výši 20 %.6. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (počítáno s již doměřeným soudním poplatkem), odměna za tři advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), která činí částku 400 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátního tarifu), celkem částku ve výši ve výši 1 200 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b AT, celkem částku ve výši 300 Kč a náhrada 21 % DPH ve výši 315 Kč podle ust. § 137 o.s.ř. Žalovaná by byla povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 815 Kč, ale s ohledem na její procesní úspěch ve výši 20 % jí náleží částka 563 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud zaokrouhlil náklady řízení na celé koruny.7. Lhůta k plnění má pak i zde oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soudem shledány nebyly. Určené platební místo, k rukám právního zástupce žalobkyně, pak vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.