12 C 194/2025-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že není vlastníkem osobního automobilu Peugeot Boxer, RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, , (dále jen „vozidlo“) s odůvodněním, že uzavřela dne 12. 5. 2022 kupní smlouvu na předmětný automobil s panem , Jméno žalovaného, - žalovaným. Byť bylo žalovanému vozidlo předáno a kupní cena byla zaplacena, tento nesplnil svou zákonnou povinnost a nepožádal o přepis vlastnictví k automobilu v příslušném registru, což mělo za následek, že žalobkyni nadále chodily pokuty správních orgánů za přestupky, kterých se provozovatel vozidla dopustil. Naléhavý právní zájem žalobkyně spatřuje v tom, že bez tohoto určení nelze dosáhnout změny v registru vozidel, o což se opakovaně pokoušela. Žalobkyně je tak nadále ohrožena tím, že veškeré pokuty za přestupky s předmětným vozidlem půjdou k její tíži.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na 17. 10. 2025 se bez předchozí omluvy nedostavil. Jelikož byly splněny všechny zákonné podmínky, soud provedl jednání v nepřítomnosti žalovaného.3. V průběhu jednání soud provedl dokazování předloženými listinami, z nichž učinil následující skutková zjištění.4. Ze smlouvy o koupi motorového vozidla ze dne 12. 5. 2022 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena kupní smlouva na předmětný automobil za kupní cenu 25 000 Kč. V čl. VI. této smlouvy se žalovaný zavázal přepsat automobil na svou osobu ve lhůtě 14 dnů.5. Z rozhodnutí Magistrátu města , adresa, ze dne 21. 1. 2024, usnesení Magistrátu města , adresa, ze dne 4. 12. 2023, rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 11. 7. 2024, rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 5. 2. 2024 soud zjistil, že se žalovaná opakovaně avšak bezúspěšně pokoušela změnit zapsaný stav v registru vozidel v souladu se skutečným právním stavem.6. Z upomínky žalovanému ze dne 23. 6. 2022 včetně obálky soud zjistil, že žalovaná po neúspěšném kontaktu žalovaného prostřednictvím SMS zprávy tohoto opětovně vyzývá k přepisu vozidla na jeho osobu, kdy jej současně upozorňuje, že vozidlo již nemá zákonné pojištění ani STK.7. Z plné moc udělené žalovanému dne 12. 5. 2022 soud zjistil, že žalobkyně udělila žalovanému plnou moc za účelem provedení přepisu vozidla v registru silničních vozidel na místně příslušném obecním úřadě.8. Z příkazu MěÚ , adresa, ze dne 22.3.2023 a výzvy provozovateli vozidla k uhrazení určené částky MěÚ , adresa, ze dne 23.5.2023 soud zjistil, že s vozidlem jsou páchány přestupky a tyto jsou zasílány k úhradě žalobkyni9. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:10. Žalobkyně jako prodávající se dne 12. 5. 2022 dohodla s žalovaným jako kupujícím na prodeji vozidla Peugeot Boxer za částku 25 000 Kč. Žalovaný v souladu se smlouvou a svou zákonnou povinností neprovedl potřebný zápis v registru motorových vozidel, kde stále figuruje žalobkyně. Z tohoto důvodu jí opakovaně byly zaslány výzvy správních orgánů k úhradě pokut, za spáchané přestupky provozovatelem vozidla.11. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.12. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.13. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. (dále celé jen „zákona č. 56/2001 Sb.“) došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka14. Podle § 8a odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně.15. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem,16. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce ve smyslu citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.17. Předně soud uvádí, že u žalobkyně shledal naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť jako osoba nadále zapsaná v registru silničních vozidel má povinnosti takto zapsané osoby (pojištění vozidla, objektivní odpovědnost za přestupky), ačkoliv již není vlastníkem vozidla a nemá jej ani v držení. Žalobkyně nemá jinou možnost, jak dosáhnout změny v registru silničních vozidel, než podáním této žaloby.18. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena v souladu s § 2079 o. z. platná kupní smlouva, na základě které žalobkyně prodala žalovanému vozidlo za dohodnutou kupní cenu. Vlastnické právo k vozidlu přešlo na žalovaného dne 12. 5. 2022, tedy v den podpisu kupní smlouvy. Žalovaný však nesplnil svou povinnost podat žádost o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel v souladu s § 8 zákona č. 56/2001 Sb. Důsledkem nesplnění zákonné povinnosti nahlášení změny vlastníka v registru, je žalobkyně nadále v registru silničních vozidel vedena jako vlastník vozidla. Za takového stavu je zde nesoulad evidovaných údajů se stavem skutečným, což se může negativně zasahovat do právní sféry žalobkyně, k čemuž ostatně i došlo, jak dokládá výzvami správních úřadů k zaplacení pokut za spáchané přestupky při provozu vozidla. Žalobkyně se pokusila požádat sama o změnu zápisu v registru silničních vozidel nicméně nebyla v tomto směru úspěšná.19. Jelikož žalobkyně, která nedisponuje plnou mocí žalovaného, ani potřebnými dokumenty k vozidlu, se nemá jak domoci změny zápisu v registru, nezbylo ji nic jiného než podat tuto žalobu. Na tento případ je přiléhavé aplikovat závěry Ústavního soudu, který ve svém nálezu pod sp. zn. Pl. ÚS 114/20 uzavřel, že „je nutné apelovat na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, aby vyloučily případnou odpovědnost za přestupky v situaci, kdy dosavadní vlastník podá žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel, a aby umožnily novému vlastníkovi domáhat se vydání vozidla nebo potřebných dokladů tak, aby nový vlastník byl schopen povinnost stanovenou napadeným ustanovením splnit a zajistit soulad údajů evidovaných v registru vozidel se skutečným stavem. Jedině tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu nebo aby se důsledky napadeného ustanovení jinak negativně nepromítly do jeho právní sféry.“. Rozhodnutí navazuje na závěry Nejvyššího správního soudu mimo jiné i ve věci vedené pod sp. zn. 7 As 254/2016, kde soud uvedl, že správní soudy připustily, „aby byla změna údajů v registru učiněna na žádost skutečného vlastníka vozidla, který v registru evidován není, ale vlastnictví dostatečně prokázal, a to bez ohledu na splnění podmínek stanovených zákonem č. 56/2001 Sb. V takovém případě je nutné analogicky připustit, aby byla změna údajů v registru učiněna i na žádost osoby, která je jako vlastník je stále v registru evidována, ale dostatečným způsobem prokáže, že reálným vlastníkem vozidla již není. Takový postup je nutné připustit tím spíše s ohledem na to, že osoba v této situaci již zpravidla nebude mít dokumenty požadované zákonem č. 56/2001 Sb. k dispozici, a nemusí mít ani možnost se k nim dostat“.20. Aplikací právě uvedeného na projednávaný případ je nutné dospět k závěru, že žalobkyně prokázala, že vozidlo na základě kupní smlouvy ze dne 12. 5. 2022 prodala žalovanému, který téhož dne nabyl k vozidlu vlastnické právo. Žalovaný zůstal ve sporu zcela nečinný a žádnou tvrzení předložené žalobkyní tak nerozporoval. S ohledem na vše uvedené soud žalobě vyhověl a uzavřel, že žalovaná není vlastníkem vozidla.21. O náhradě nákladů mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 od