16 C 213/2025-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, když probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru mezi společností , právnická osoba, a žalovaným, avšak žalobkyně není schopna smlouvu doložit. Žalovaný nárok tak představuje bezdůvodné obohacení, neboť žalovanému byla dne , datum, vyplacena částka 10 000 Kč, dne , datum, částka 5 000 Kč a dne , datum, částka 5 000 Kč, a tyto dosud nevrátil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil na , datum, ústní jednání, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila.4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to: Sdělením , právnická osoba, , a. s. (vyžádaným soudem na návrh žalobkyně), ze kterého soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, byla v červenci , rok, připsána částka 10 000 Kč pod VS , var. symbol, , přičemž majitelem tohoto účtu je žalovaný. Platby ve výši 2 x 5 000 Kč pod daným VS neeviduje. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , ze kterého soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky společností , právnická osoba, na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne , datum, , včetně podacího lístku z téhož dne, ze které soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jistiny ve výši 72 359,95 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 13 648 Kč, výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, . Smlouvami o postoupení pohledávek a Seznamem postupovaných pohledávek, ze kterých soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena nejprve ze společnosti , právnická osoba, na společnost DeVries , právnická osoba, . a z této společnosti pak byla postoupena na žalobkyni. potvrzeními o provedené platbě, ze kterých soud zjistil, že společnost , právnická osoba, potvrdila, že z účtu společnosti , právnická osoba, odeslala na účet č. , č. účtu, , pod VS , var. symbol, dne , datum, částku 10 000 Kč, dne , datum, částku 5 000 Kč a dne , datum, částku 5 000 Kč.5. Co se týče dalších žalobkyní navrhovaných důkazů, pak tyto soud neprováděl, neboť by podle přesvědčení soudu jejich provedení nemohlo přispět k hlubšímu objasnění skutkového stavu a případně odlišného posouzení věci. Soud má za to, že pro účely rozhodnutí s ohledem na právní posouzení viz níže byl skutkový stav zjištěn dostatečně.6. Soud učinil z provedeného dokazování následující skutkový závěr:7. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, zaslala dne , datum, žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, částku 10 000 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu výzvou ze dne , datum, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, na společnost DeVries , právnická osoba, . a z této společnosti pak na žalobkyni.8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Daný vztah soud posoudil ve smyslu výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná částečně. Soud má za prokázané, že žalovaný na svůj účet obdržel částku 10 000 Kč od žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, a i s ohledem na to, že žalovaný se proti žalobě nijak nebránil a netvrdil právní důvod, proč by mu právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky po právu zasílala, soud posoudil daný vztah jako bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, a to jako bezdůvodné obohacení bez právního důvodu. Ačkoli žalobkyně uváděla, že mezi účastníky probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, netvrdila a neprokázala, že by k uzavření smlouvy mezi účastníky řízení došlo.11. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu a doba plnění je vázána na výzvu věřitele, přičemž v takovém případě je dlužník povinen plnit prvního dne poté, kdy byl o to požádám. Žalovaný byl vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla žalovanému odeslána téhož dne. Dne , datum, již tak žalovaný byl v prodlení a od to tohoto data tak soud přiznal žalobkyni i úroky z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z dlužné částky.12. Naopak pokud jde o zbylých 10 000 Kč, soud nemá za prokázáno, že by žalovaný obdržel na svůj účet dne , datum, částku 5 000 Kč a dne , datum, částku 5 000 Kč. Z vyjádření banky vyplývá, že tyto platby nebyly na účet žalovaného připsány. Žalobkyně k prokázání převodu těchto plateb soudu předložila potvrzení společnosti , právnická osoba, , ze kterých však vyplývá toliko odeslání plateb na účet žalovaného, nikoli že by platby byly na účet žalovaného skutečně připsány. Soud tak nemá za prokázáno, že by se tyto platby dostaly do majetkové sféry žalovaného. Žalobkyně se nedostavila o své vlastní vůli k nařízenému ústnímu jednání, a proto nemohla být poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání svého tvrzení, že zaslala žalovanému částku 2 x 5 000 Kč. Z toho důvodu soud žalobu co do částky 10 000 Kč zamítl, a to včetně požadovaných úroků z prodlení z této částky, když nemá za prokázáno, že by se žalovaný na úkor žalobkyně v této výši obohatil.13. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o. s. ř., když soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně i žalovaný měli procesní úspěch každý v poloviční výši.14. Lhůtu k plnění tři dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.