16 C 236/2025-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 991,05 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, v souvislosti s jeho podnikatelskou činností, na základě které poskytla žalovanému částku 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 2 450 Kč a poplatkem za službu Expresní projednání žádosti nejpozději do , datum, . Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil na , datum, ústní jednání, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila.4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to: Sdělením , právnická osoba, . (vyžádaným soudem na návrh žalobkyně), ze kterého soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, byla dne , datum, připsána částka 7 000 Kč od žalobkyně, přičemž majitelem tohoto účtu je žalovaný, Předžalobní výzvou ze dne , datum, , včetně informací o dodání zásilky, ze které soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši celkem 16 576,84 Kč nejpozději do tří dnů, výzva byla dodána žalovanému dne , datum, , smlouvou o úvěru, ze které soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný se dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému na rozvoj jeho podnikání částku 7 000 Kč a žalovaný se tyto peněžní prostředky zavázal žalobkyni vrátit do 30 dnů ode dne jejich poskytnutí spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 35 % měsíčně z jistiny, poplatkem ve výši 199 Kč za službu – expresní projednání žádosti a poplatek ve výši 35 Kč za službu – SMS servis, potvrzením o platbě, ze kterého soud zjistil, že dne , datum, byla z účtu žalobkyně odepsána částka 7 000 Kč ve prospěch účtu č. , hodnota, .5. Co se týče dalších žalobkyní navrhovaných důkazů, pak tyto soud neprováděl, neboť by podle přesvědčení soudu jejich provedení nemohlo přispět k hlubšímu objasnění skutkového stavu a případně odlišného posouzení věci. Soud má za to, že pro účely rozhodnutí s ohledem na právní posouzení viz níže byl skutkový stav zjištěn dostatečně.6. Soud učinil z provedeného dokazování následující skutkový závěr:7. Žalobkyně se dne , datum, dohodla s žalovaným, že mu poskytne peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč na rozvoj jeho podnikatelské činnosti, a žalovaný se tyto zavázal vrátit spolu s poplatky ve výši 35 % měsíčně z jistiny, poplatkem 199 Kč a 35 Kč nejpozději do 30 dnů ode dne poskytnutí peněžních prostředků. Žalovaný čerpal peněžní prostředky dne , datum, ve výši 7 000 Kč převodem na jeho účet č. , č. účtu, . Žalovaný neuhradil na tento závazek žalobkyni dosud ničeho. Žalovaný byl vyzývána k úhradě dluhu výzvou ze dne , datum, , doručenou mu dne , datum, , ve kterém mu byla poskytnuta lhůta k úhradě do 3 dnů od doručení.8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaného ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná částečně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. Soud se zabýval sjednanými poplatky a dospěl k závěru, že tyto vlastně plní funkci úroků ve smyslu § 2392 o. z. V daném případě byla výše úroků ujednána na částku 2 684 Kč (součet poplatků 2 450 Kč, 199 Kč a 35 Kč) měsíčně, což činí 38 % jistiny za měsíc. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve kterém je judikováno, že „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Soud tak má za to, že úrok ve výši 38 % jistiny měsíčně představuje zcela nepřiměřený úrok s ohledem na běžné průměrné úroky v bankovním sektoru. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatcích vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto jsou tato ujednání dle § 580 o. z. absolutně neplatná. Žalobkyni proto právo na úhradu poplatků nevzniklo. Na tomto nemění nic ani skutečnost, že žalovaný uzavřel smlouvu v postavení podnikatele.10. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.11. Je-li neplatné ujednání o výši poplatků obsažené ve smlouvě o zápůjčce, z povahy věci ani z jeho obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možno oddělit od ostatního obsahu smlouvy (smlouva o zápůjčce může být na rozdíl od smlouvy o úvěru sjednána pojmově i bezúročně). Smlouva o zápůjčce je však neplatná pouze v ujednání o výši poplatků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku, jejím předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o zápůjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž logicky poskytovatel zápůjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) smlouvu o zápůjčce ani neuzavřely. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalovanému, tedy ani žalovaný neočekával, že obdrží zápůjčku bez toho, aniž by musel platit odměnu za poskytnutí zápůjčky. Jedná se právě o ty okolnosti konkrétního případu, které vedou soud k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o zápůjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o zápůjčce (ujednání o úrocích) brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo. Žalobkyně by bezúročnou smlouvu o zápůjčce totiž neuzavřela. Soud tedy považuje z důvodu neplatnosti ujednání o úrocích (poplatku) za absolutně neplatnou celou smlouvu o zápůjčce.12. Jelikož byla smlouva mezi účastníky posouzena jako absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit ve smyslu § 87 ZSU a na žalovaném pak bylo vrátit žalobkyni toliko poskytnutou jistinu. Žalobkyně v řízení prokázala, že poskytla žalovanému částku 7 000 Kč, přičemž žalovaný dosud neuhradil ničeho. Soud tak zavázal žalovaného k úhradě částky 7 000 Kč a žalobu zamítl v částce 6 991,05 Kč představující smluvní úroky z úvěru (poplatky) a smluvní úroky z prodlení, když tyto nebyly vzhledem k neplatnosti celé smlouvy platně ujednány.13. Pokud jde o úroky z prodlení, na straně žalovaného vzniklo v důsledku neplatné smlouvy bezdůvodné obohacení z neplatného právního jednání, a tedy splatnost plnění je vázána na výzvu věřitele, přičemž v takovém případě je dlužník povinen plnit prvního dne poté, kdy byl o to požádám. Žalovaný byl vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla žalovanému doručena , datum, a byla mu v ní poskytnuta lhůta k plnění tři dny. Dnem , datum, již tak žalovaný byl v prodlení a od to tohoto data tak soud přiznal žalobkyni i úroky z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z dlužné částky a ve zbytku požadovaných úroků z prodlení žalobu zamítl.14. Žalovaný byl v řízení procesně úspěšnější, avšak z obsahu spisu nevyplývá, že by mu vznikly nějaké náklady řízení, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.15. Výrok o doplatku soudního poplatku vyplývá ze zákona č. 549/1991 Sb., Sazebníku poplatků, položky 2, bod 2, podle kterého pokud soud platební rozkaz na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevydá, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1, tj. do výše 5 % z žalované částky. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 13 991,05 Kč, z čehož činí soudní poplatek 1 000 Kč. Žalobkyně dosud uhradila 800 Kč, zbývá jí tak doplatit 200 Kč.