12 C 236/2025-29 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 18 153,37 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 2. 11. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru na základě které poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěrový rámec až do výše 80 000 Kč. Žalovaný čerpal částku 8 000 Kč dne 2. 11. 2024 na svůj bankovní účet. Žalovaný se zavázal poskytnutou jistinu vrátit spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Žalovaný však ničeho žalobkyni nevrátil. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána prostřednictvím aplikace Kontomatik a lustrací žalovaného ve veřejných rejstřících. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes výzvu učiněnou před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z jednání nařízeného na den 29. 1. 2026 se žalobkyně a její právní zástupce řádně omluvili ve svém podání ze dne 26. 1. 2026 a souhlasili s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.4. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně analyzovala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet, a to prostřednictvím aplikace Kontomatik, která zachycuje obraty na účtu žalovaného, tedy jeho příjmy i výdaje a dále lustrací ve veřejně dostupných rejstřících.(výpis o posouzení úvěruschopnosti, metodologie posouzení úvěrsuchopnosti) Dne 2. 11. 2024 žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru, za základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 80 000 Kč, a to se splatností 20. 3. 2026 . Žalovaný měl úvěr splácet v denních splátkách. (předpis denních splátek). Účet žalovaného byl ověřen prostřednictvím licence AISP. Dne 2. 11. 2024 byla na účet žalovaného vyplacena částka 8 000 Kč. (potvrzení o transakci) Jelikož žalovaný nesplácel svůj dluh řádně a včas, byl nejprve upomenut žalobkyní emailem dne 3. 3. 2025. Dne 19. 6. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby(předžalobní výzva). Žalovaný žalobkyni nevrátil ničeho. Z důvodu prodlení žalovaného pak žalobkyně v souladu se smlouvou účtuje rovněž i smluvní pokutu ve výši 133,93 Kč.5. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, věrohodné a pro výsledek řízení závazné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Další důkazy nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.6. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) byla žalobkyní jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 8 000 Kč ve formě úvěru.7. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu nejen v předložené smlouvě o spotřebitelském úvěru, ale i v ust. § 2395 občanského zákoníku, když žalobkyně v řízení prokázala listinami předloženými společně s žalobou, že žalovanému poskytla úvěr ve výši 8 000 Kč, žalovaný však nedostál svým závazkům ze smlouvy o úvěru, a nehradil žalobkyni sjednané splátky. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroku z prodlení, když úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše v § 2 nař. vlády č. 357/2013 Sb. Žalobkyně rovněž dostála svým povinnostem dle § 86 a § 87 z. č. 257/2016 Sb., když před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím výpisu z jeho účtu v aplikaci Kontomatik. Závěr o úvěruschopnosti žalovaného pak lze podpořit i výší poskytnutého úvěru a výší sjednaných splátek.10. S ohledem na výsledek sporu přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhlášky 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby po 400 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, což po zvýšení o 21 % DPH a připočtení zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč (počítáno s již doměřeným soudním poplatkem), činí celkem 2 815 Kč. Soud v tomto případě aplikoval § 14b a. t.., jelikož z úřední činnosti mu je známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech podává větší množství návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. podání na ustáleném vzoru), přičemž požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč11. Žalobkyně se svým návrhem domáhala nejprve vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni soudní poplatek do výše podle položky 1 bodu 1. písm. b), tj. 1 000 Kč, ve spojení s položkou 2 bodem 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).