ECLI: ECLI:CZ:OSFM:2026:16.C.28.2026.1 Datum: 2026-07-28 Předmět: osvojení zletilé osoby Ustanovení: § 794 z. č. 89/2012 Sb., § 795 z. č. 89/2012 Sb., § 846 z. č. 89/2012 Sb., § 847 z. č. 89/2012 Sb. osvojení zletilého
O co šlo: osvojení zletilé osoby (§ 794 z. č. 89/2012 Sb., § 795 z. č. 89/2012 Sb., § 846 z. č. 89/2012 Sb., § 847 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Osvojitel se podaným návrhem, se kterým vyslovil souhlas jak osvojenec, tak manželka osvojitele, která je zároveň matkou osvojence, domáhal, aby se stal osvojitelem osvojence a byl do jeho rodného listu zapsán jako jeho otce. V návrhu uvedl, že udržují dlouhodobý osobní vztah, který odpovídá svým charakterem vztahu rodiče a dítěte, je založen na vzájemné důvěře, úctě, podpoře a citové blízkosti, osvojitel se k osvojovaného dlouhodobě staral jako o vlastního. U jednání upřesnil, že žádá o osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého.2. Zároveň se návrhem domáhal, aby bylo příjmení osvojence změněno na příjmení osvojitele. Tento návrh pak u jednání vzal zpět.3. Na základě provedeného dokazování u jednání soud zjistil tento skutkový stav věci. Osvojenec se narodil dne , Datum narození osvojence, a je dítětem , Jméno účastnice, , nar. , rok, , a , jméno FO, , nar. , rok, , (rodný list osvojence). Osvojitel je manželem matky osvojence od , datum, (oddací list). Osvojenec je svobodný, nemá žádné děti. Osvojitel se s osvojencem setkal poprvé v době, kdy měl cca 18 roků a v podstatě od té doby nahradil jeho biologického otce, považuje ho za svého syna, podílel se na jeho výchově a výživě. Osvojenec považuje osvojitele za svého otce, cítí se jako jeho syn. Biologický otec není s osvojencem vůbec v kontaktu, a to více než 3 – 4 roky, nic mu o něm není známo (výslech účastníků). Soud upustil od výslechu biologického otce osvojence , jméno FO, , neboť není kontaktní; adresa trvalého pobytu v ISZR je ohlašovnou, na které si , jméno FO, poštu nepřebírá. Účastníci neví, kde se zdržuje, nejsou s ním v kontaktu. Jeho výslech tak nebyl objektivně možný.4. Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.5. Podle § 795 o. z. předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy.6. Podle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.7. Podle § 847 odst. 1 o. z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že návrh byl podán důvodně a lze mu vyhovět. Osvojení zletilého je specifický právní institut upravený ve výše citovaných zákonných ustanoveních. S ohledem na charakter podaného návrhu bylo v řízení žádáno, aby soud rozhodl o osvojení zletilého, které bude obdobou osvojení nezletilého. Zákon definuje zejména taxativní a zároveň alternativní výčet situací, kdy je toto osvojení přípustné, charakteristické je, že se jedná o situace, kdy se osvojovaný nachází ve věku blízkém věku nezletilého nebo již existují sociální vazby mezi osvojencem a osvojitelem jako rodičem a dítětem či existuje vysoká pravděpodobnost brzkého vytvoření takových vazeb. V daném případě pak s ohledem na provedené dokazování bylo postaveno na jisto, že jsou splněny podmínky pro toto osvojení stanovené v § 847 odst. 1 v písm. d) o. z., když osvojitel hodlá osvojit dítě své manželky.9. Soud má rozhodně za to, že osvojení není v rozporu s odůvodněnými zájmy rodičů osvojence. Matka osvojence a manželka osvojitele s tímto osvojením vyjádřila svůj souhlas a v rámci svého výslechu potvrdila, že mezi účastníky je vytvořen vztah jako mezi rodičem a dítětem. Pokud pak jde o biologického otce osvojence, jak vyplynulo z výslechu účastníků, tento o osvojence nejeví žádný zájem. Soud tedy neshledal ani žádné skutečnosti, pro které by osvojení odporovalo dobrým mravům.10. Pokud jde o výrok II. rozsudku, tento má oporu v ustanovení § 797 o. z., dle kterého se na základě rozhodnutí soudu o osvojení osvojitel, zapíše do matriky jako rodič (otec) osvojence namísto biologického otce osvojence.11. Ve výroku III. soud rozhodl podle § 852 o. z. o tom, že osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, má právní následky pro osvojence i pro jeho potomky, kteří se narodí později.12. Výrok IV. je odůvodněn tím, že osvojitel vzal v této části návrh zpět, soud proto řízení o návrhu na změnu příjmení osvojence podle § 96 odst. 1 o. s. ř. zastavil.13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 1 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení, které je možno zahájit toliko na návrh, měl osvojitel jako navrhovatel v řízení plný úspěch, procesní strany se však práva na náhradu nákladů řízení vzdaly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.