40 C 125/2025-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se žalobou ze dne 1.9.2025 domáhal u zdejšího soudu vyklizení žalované, a to z pozemku parc. č. St , číslo, , jehož součástí je budova čp. , číslo, a pozemku parc. č. , číslo, - ostatní plocha, vše v k. ú. , adresa, a zapsané na LV č. , číslo, , neboť dle žalobce žalovaná nemovitosti užívá bez jakéhokoliv právního důvodu poté, co manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 4. 4. 2015, č.j. , číslo jednací, , který nabyl právní moci dne 13.5.2025. Žalovaná nemovitosti nevyklidila ani poté, co žalobce vyzval žalovanou k vyklizení a kdy uplynula žalobcem stanovená lhůta k vyklizení do 31. 7. 20252. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 23. 10. 2025 (č. l. 6), když uvedla, že s žalobou nesouhlasí. Poukázala na to, že účastníci byli manželé od 8. 10. 2016 do 13. 5. 2025 a z jejich vztahu se narodily dvě dcery, a to , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, . O péči účastníků o její nezletilé dcery rozhodl Okresní soud ve , adresa, rozsudkem ze dne 19. 12. 2024, č. j. , číslo jednací, , který je pravomocný od 27. 1. 2025. Obě nezletilé děti byly svěřeny do společné péčí rodičů. V současné době probíhá u Okresního soudu ve , adresa, opatrovnické řízení na návrh žalobce jako otce nezletilých na změnu péče o děti ze společné péče na střídavou péči, ve věci dosud nebylo rozhodnuto. Dle žalované stále trvá soudem stanovená společné péče účastníků o obě dcery, které v předmětném domě mají své trvalé bydliště a fakticky v něm bydlí tak jako žalovaná. Žalovaná se střídavou péčí nesouhlasí a navrhuje svěření dcery do své péče s tím, že žalobci umožní styk s nimi v širokém rozsahu. Střídavou péči nepokládá za vhodnou vzhledem k tomu, že otec dcer pracuje jako hasič ve směnném provozu a nemá možnost zajišťovat osobně týdenní péči o děti v potřebném rozsahu. Také žalovaná jako zdravotní sestra zatím pracuje ve směnném provozu. V souvislosti s připravovanou změnou společné péči o dcery si vyřizuje nové zaměstnání s denními směnami a také nové bydliště v blízkosti tohoto zaměstnání. O přestěhování z nemovitostí žalobce žalovaná zcela reálně uvažuje, musí však brát ohled na péči o obě dcery na jejich školní a mimoškolní zájmy, musí si vyřídit vše potřebné pro ukončení stávajícího zaměstnání a zahájení nového, a hlavně musí zabezpečit vyhovující bydlení pro sebe a děti a jeho zařízení veškerými potřebnými věcmi. Žalovaná navrhla, aby žalobce posečkal s ukončením jejího bydlení v jeho domě do doby, kdy dojde k dořešení všech těchto záležitostí, což odhaduje cca na dobu do 30. 6. 2026. V této souvislosti pak navrhla žalovaná přerušení řízení do 30. 6. 2025.3. O návrhu na přerušení řízení bylo soudem rozhodnuto usnesením ze dne 19. 12. 2025, č.j. 40 C 125/2025-12 s tím, že návrh žalované na přerušení řízení byl zamítnut.4. U jednání dne 12. ledna 2026 žalovaná uvedla, že v podstatě souhlasí se svým vystěhováním z nemovitostí ve vlastnictví žalobce, avšak s ohledem na zájem společných nezletilých dětí žádá o poskytnutí lhůty k vyklizení delší, a to do 30. 6. 2026.5. Soud provedl dokazování a dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu věci:Z listu vlastnictví č. , číslo, pro katastrální území , adresa, vyplývá, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV č. , číslo, u Kat. úřadu pro , adresa, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , zapsané na LV č. , číslo, , pro katastrální území , adresa, , a to pozemku parc. č. St. , číslo, , jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , číslo, – rodinný dům, a dále pozemku parc. č. , číslo, (dále jen „Nemovitost“). Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne 4. 4. 2025, č.j. , číslo jednací, , který nabyl právní moci dne 13. 5. 2025, bylo manželství účastníků rozvedeno a že rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne 19. 12. 2024, č.j. , číslo jednací, , který nabyl právní moci dne 27. 1. 2025, soud schválil dohodu rodičů nezletilých dětí s tím, že děti budou ve společné péči obou rodičů bez vzájemného výživného. Výzvou k vystěhování ze dne 19. 5. 2025, odeslanou žalované dne 20. 5. 2025 žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovanou k vystěhování z „Nemovitosti“, a to do 31. 7. 2025. Na tuto výzvu žalovaná reagovala vyjádřením ze dne 5. 6. 2025, když žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně se vyjádřila tak, že v „Nemovitosti“ žalobce nehodlá setrvat, ale s ohledem na společnou péči o děti a časového prostoru k nalezení vhodného bydlení žádá žalobce o posečkání s vyklizením žalované alespoň do konce roku 2025. Z vyjádření obou účastníků dále vyplývá, že žalovaná doposud předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalobce nevyklidila a nemovitosti nadále užívá.6. V průběhu řízení, a to u jednání dne 14. 1. 2025 žalovaná uvedla, že souhlasí s vystěhováním své osoby z „Nemovitosti“, avšak spornou zůstává lhůta k vyklizení, když s ohledem na potřebu a časové hledisko pro nalezení vhodného bydlení pro sebe a děti a konec školního roku požaduje lhůtu delší, než navrhovanou 30denní a tudíž navrhovala, aby soud rozhodl o vyklizení žalované a to v termínu do 30. 6. 2026.7. Soud pak doplnil dokazování účastnickým výslechem žalované, která vypověděla, že stran nezletilých dětí jsou schopni spolupracovat. Pokud se jedná o nabídku bytu v , adresa, , osobně od žalobce tato učiněna nebyla, až prostřednictvím jeho právní zástupkyně. Ona sama pak přehodnotila situaci s tím, že chce do budoucna bydlet v , adresa, , kde má rodinné vazby. Zvažuje rovněž i změnu práce, když dosud pracuje na dvanáctihodinové směny. Zvažuje i rovněž změnu školky a školy do , adresa, . Pokud se jedná o děti, postupně si zvykají na celotýdenní péči otce. Těch změn je však více, má za to, že by měly do konce školního roku zůstat v původním předškolním a školním zařízení. U mladší dcery byla v prosinci diagnostikována vývojová dysfázie, čeká ji psychologické vyšetření. Pokud se jedná o bydlení, žalobci za toto od září platí. Sama pak podniká kroky k nalezení vhodného bydlení, jak po stránce polohy, typu, tak finanční. Několik nabízených bytu nesvítívala, a to jak v , adresa, , tak i v , adresa, , tyto však nevyhovovaly. V této souvislosti pak učinila rozhodnutí, že chce do budoucna bydlet v , adresa, .Tato skutková zjištění učinil soud ze všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci.8. Podle § 1042 obč. zákona č. 89/2012 Sb. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.9. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí, a to parc. č. St , číslo, , jehož součástí je budova čp. , číslo, a pozemku parc. č. , číslo, - ostatní plocha, vše v katastrálním území , adresa, a zapsaných na LV č. , číslo, vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, kraj, katastrální pracoviště , adresa, . V průběhu řízení bylo mezi účastníky nesporné, že předmětné nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobce žalovaná i nadále užívá, aniž by jí poté, co bylo manželství účastníků k 13. 5. 2025 pravomocně rozvedeno, svědčil jakýkoliv právní titul. Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná platná nájemní smlouva, ani nebyl sjednán jiný užívací titul, který by žalovanou, jakkoliv opravňoval k užívání nemovitosti, tedy majetku ve vlastnictví jiného subjektu. Žalovaná nereagovala na výzvu k vyklizení, „Nemovitost“ nevyklidila, a i nadále bez jakéhokoliv právního důvodu předmětnou nemovitost užívá. V průběhu řízení pak žalovaná změnila svůj postoj k vyklizení s tím, že s tímto souhlasí, avšak navrhuje, aby soud stanovil s ohledem na zájmy nezletilých dětí lhůtu delší, a to do 30. 6. 2026.10. Z důvodů shora uvedených soud žalobu shledal po právu a žalobci jako výlučnému vlastníku poskytl právní ochranu, neboť do vlastnického práva žalobce je zasahováno zcela neoprávněně. Žalobce řádně své nemovitosti nemůže užívat, neboť bez jakéhokoliv právního důvodu je užívá i jiný subjekt. Soud tedy žalobě vyhověl a rozhodl o vyklizení žalované. Pokud se jedná o lhůtu ke splnění povinnosti, tato má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když stanovil ve shodě s žalobním návrhem lhůtu 30denní od právní moci tohoto rozhodnutí. Tato lhůta se jeví soudu jako přiměřená s ohledem na dobu, která uplynula od termínu, dokdy měla žalovaná „Nemovitost“ vyklidit, tj. do 31. 7. 2025. V této souvislosti pak soud důvody pro prodloužení lhůty k vyklizení, a to nejméně do 30. 6. 2026 na straně žalované neshledal. Pokud žalovaná poukazuje na zájem nezletilých dětí, je nutno zdůraznit, že děti se v době rozhodnutí nacházejí ve společné péči obou rodičů, tudíž žalovaný je schopen jim zajistit pobyt včetně trvalé docházky do předškolního zařízení beze změny. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že žalované byl nabízen žalobcem k pronájmu byt v Havířově a je zcela nerozhodné, zda tato nabíd