40 C 155/2025-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení shora uvedené částky z titulu nezaplaceného pojistného z pojistné smlouvy. Tento návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobcem Smlouvu o modulárním autopojištění č. , číslo, (dále jen "Smlouva"), přičemž k uzavření Smlouvy došlo dne 7. 12. 2022. Obsahem Smlouvy je samotný Návrh na uzavření smlouvy, Záznam z jednání, Předsmluvní informace a Podmínky pojištění.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve sporu zůstala nečinná.3. Soud ve věci nemusel nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku 1 000 Kč, když tato částka byla žalovanou uhrazena po podání žaloby. Ohledně tohoto zpětvzetí pak soud rozhodl dle § 96 odst. 1,2 a 4 o.s.ř. a řízení částečně zastavil.4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní. Z pojistné smlouvy zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva č. , číslo, , a to dne 7. 12. 2022 na pojištění vozidla Mercedes SL, RZ , SPZ, počátkem pojištění dnem 7. 12. 2022. V této smlouvě se žalovaná zavázala platit pojistné ve výši 7 987 Kč ročně. Touto pojistnou smlouvou prokázala žalobkyně svou aktivní legitimaci. Upomínkou žalobkyně prokázala, že žalovaná dluží ke dni zániku pojistné smlouvy částku 12 639 Kč a že k ukončení pojistné smlouvy došlo dne 19. 3. 2024. Předžalobní výzvou pak bylo prokázáno, že žalovaná tuto částku neuhradila ani přesto, že byla o zaplacení upomínána a upozorněna na možnost soudního vymáhání dlužné částky.5. Ze shora uvedeného je zřejmé a soud má za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou písemnou smlouvu o pojištění ve smyslu ustanovení § 2758 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 168/1999 Sb. konkretizovanou ve Všeobecných pojistných podmínkách žalobkyně. V této smlouvě jako synallagmatickém právním vztahu se žalobkyně zavázala poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená a žalovaná se zavázala platit pojistné. Protože žalovaná pojistné neplatila řádně a včas, došlo z důvodu neplacení pojistného k ukončení pojistného vztahu. Povinnost uhradit pojistné do doby zániku pojištění však žalované zůstala. Jelikož se žalovaná v rozporu se smluvním ujednáním ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku, vznikla jí tak navíc povinnost uhradit peněžitou sankci v podobě zákonných úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z.6. Ze všech shora uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl.7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.8. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobkyně je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb.9. Náklady řízení žalobkyně tak představuje zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměna právního zástupce za 4 úkony právní služby á 400 Kč za úkon dle vyhl. 177/1996 Sb., 4 režijní paušály á 100 Kč za úkon a 21 % DPH. Tyto náklady je žalovaná povinna dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.