9 C 215/2025-26 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná způsobila na vozidle žalobkyně zn. , adresa, tak, že dne , datum, kolem 2:36 hod. řídila v podnapilém stavu v obci , adresa, vozidlo , jméno FO, , jméno FO, a mj. narazila do uvedeného vozidla žalobkyně, za což byla odsouzena trestním příkazem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , nicméně žalobkyně byla se svým nárokem odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Z tohoto důvodu podává žalobce tuto žalobu. Předmětná škoda představuje DPH z částky vyfakturované žalobkyni v souvislosti s opravou poškozeného vozidla, kterou žalobkyně od pojišťovny neobdržela.2. Žalobkyně před zahájením jednání vzala žalobu zpět, co do částky 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. Soud proto v odstavci I. výroku rozhodl podle § 96 odst. 1, odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 96 odst. 4 o. s. ř. o zastavení řízení v rozsahu požadovaném žalobkyní. K tomuto rozhodnutí nebyl potřeba souhlas žalované, neboť ke zpětvzetí došlo před zahájením jednání ve věci samé.3. K nařízenému jednání se nedostavila bez omluvy žalovaná a žalobkyně a její zástupkyně se z jednání omluvily a souhlasily s jednáním v jejich nepřítomnosti, soud proto jednal v nepřítomnosti stran a zástupkyně žalobkyně. U jednání soud provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, jejichž pravost a správnost nebyla rozporována a po jejich hodnocení, jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.4. Žalovaná dne , datum, kolem 02:36 hodin řídila v podnapilém stavu v obci , adresa, , po silnici III. třídy č. , adresa, , osobní motorové vozidlo tov. zn , jméno FO, , jméno FO, , RZ: , SPZ, , kdy za snížené viditelnosti jízdy v noční době bez rozsvícených obrysových a potkávacích světel v důsledku podnapilosti, způsobu a rychlosti jízdy řízení vozidla nezvládla a mimo jiné projela oplocením pozemku parcelní číslo č. 2336/1, kde narazila do zaparkovaného osobního motorového vozidla tov. zn. Hyundai I30 , SPZ, , které ke škodě , právnická osoba, . poškodila, když bylo zjištěno, že při řízení osobního motorového vozidla v době dopravní nehody činil obsah alkoholu v krvi žalované nejméně 2,28 promile (zjištěno z trestního příkazu, který nabyl právní moci , datum, ). Žalobkyně byla trestním příkazem odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních (zjištěno z trestního příkazu). Žalobkyně nechala takto poškozené vozidlo dne , datum, opravit, přičemž za opravu vozidla jí byla vyúčtována částka 199 212,71 Kč z níž 34 574,11 Kč tvořila daň z přidané hodnoty (zjištěno z faktury č. , hodnota, ). Žalobkyně uhradila na předmětnou fakturu daň z přidané hodnoty ve výši 34 574,11 Kč dne , datum, (výpis z účtu). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě žalované částky a k tomu jí poskytla lhůtu do , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího lístku), žalovaná však dosud nic neuhradila.5. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z předložených listin bylo nepochybně prokázáno, že žalovaná řídila motorové vozidlo pod vlivem alkoholu, čímž porušila povinnost stanovenou v § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., nicméně s ohledem na skutečnost, že jako řidička odpovídá za způsobenou škodu podle § 2927 o. z. postačuje, že bylo prokázáno, že žalovaná při řízení vozidla (resp. nezvládnutí řízení) narazila do vozidla žalobkyně, čímž způsobila žalobkyni škodu v podobě poškození jejího vozidla, které si vyžádalo opravu za částku 199 212,71 Kč z níž 34 574,11 Kč tvořila daň z přidané hodnoty. Vyúčtovanou daň žalobkyně zcela uhradila, přičemž z provedeného dokazování je zřejmé, že nezvládnutí řízení bylo příčinou vzniklé škody na vozidle žalobkyně. Žalovaná však žalované dlužnou škodu ani přes výzvu nezaplatila. Nárok na úhradu úroků z prodlení z žalované částky pak vyplývá z § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení dnem následujícím po splatnosti dluhu, který žalobkyně stanovila na , datum, , tj. dnem , datum, .7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela v souladu s § 146 odst. 2 o. s. ř ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř., s tím, že žalobkyni přiznal plné právo na náhradu nákladů řízení, když její neúspěch, představovaný zaviněním na částečném zastavení řízení, byl pouze nepatrný. Náklady řízení se skládají ze soudního poplatku 1 729 Kč, odměny advokáta v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) za 2 úkony právní pomoci po 2 500 Kč dle § 7 AT (příprava a převzetí zastoupení, žaloba), celkem 5 000 Kč a 1 úkon právní pomoci po 1 250 Kč (jednoduchá výzva k plnění hodnocená odměnou ve výši jedné poloviny), celkem 1 250 Kč, plus 3krát režijní paušál po 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT), celkem 1 350 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 9 329 Kč.8. Lhůtu k plnění soud v případě výroků II. a III. stanovil na 3 dny od právní moci v souladu se zněním § 160 větou před středníkem o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.9. Protože soudní poplatek nebyl zaplacen spolu s podáním žaloby a soud přesto pokračoval v řízení, bylo dle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. nutné stanovit žalobkyni zaplatit soudní poplatek v rozhodnutí ve věci samé. Výše soudního poplatku 1 729 Kč pak odpovídá Položce 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek je žalobkyně povinna zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, přičemž lhůta k plnění byla stanovena zcela v souladu s § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.