11 C 194/2020-39 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

[příjmení] žalobou domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 11.506,55 Kč s příslušenstvím, jak shora ve výrokové části vypsáno. Vylíčila, že jako postupník a nový věřitel nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se [právnická osoba], jako původním věřitelem a postupitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytl úvěr ve výši 5.500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 5.500 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6.006.55 Kč, který byl splatný dne [datum]. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [anonymizováno], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle [anonymizována dvě slova] úvěru v části obchodních podmínek [anonymizováno] 1 pro [anonymizována dvě slova]. Po dokončení registrace na webových stránkách [anonymizováno] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s navrhovanou výší úvěru 5.500 Kč a splatností (případně prodlouženou splatností) dne [datum]. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne [datum] na bankovní účet [bankovní účet], který žalovaný uvedl. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo] a číslem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalovaný se dle Smlouvy o úvěru [anonymizováno] jejíž text odsouhlasil, zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6.006.55 Kč splatný v den splatnosti úvěru, tedy dne [datum]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu původního věřitele, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum]. Celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného celkem 11.506.55 Kč, nejpozději splatných dne [datum]. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje tato, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena. Soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil ho, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu soudu nereagoval a že žalobkyně souhlasila (již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění: Ze smlouvy o úvěru číslo [anonymizováno] ze dne [datum] a z výpisu k účtu u [právnická osoba], číslo účtu [číslo], že [právnická osoba] poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 5.500 Kč, na účet číslo [bankovní účet], kdy VS je [anonymizována dvě slova] žalovaného. Úvěr, včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6.006.55 Kč, byl splatný dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené žalobkyní dne [datum] se [právnická osoba], že na jejím základě přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, přičemž tato změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Z dopisu ze dne [datum], že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k plnění před podáním žaloby. Soud z hlediska práva hmotného posoudil nárok žalobkyně ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 30. 11. 2018 (dále jen„ o.z.“), neboť smlouva o úvěru byla uzavřena dne [datum]. Nárok žalobkyně na vrácení úvěru byl tedy soudem posouzen dle § 2395 o.z., podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně řádně plnil ze smlouvy o úvěru poskytnutím sjednané částky úvěru, nikoliv však žalovaný, který předmět úvěru v dohodnuté době nevrátil. Soud ho proto k plnění zavázal, neboť shledal na základě provedeného dokazování žalobu důvodnou. Soud přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, tvrzení žalobkyně nečinil sporná. Dle § 1970 o.z. soud žalobkyni dále přiznal právo na zaplacení úroků z prodlení. Žalovaný je povinen plnit žalobkyni, neboť smlouvou o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla dle § 1879 o. z. postoupena žalobkyni, která je v tomto řízení aktivně legitimována, což žalovanému bylo oznámeno. Z výše uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), tj. odměna za tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění; soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (obsahují skutkově obdobná tvrzení jako v jiných věcech vedených zdejším soudem a nevybočují z mezí ustáleného vzoru), kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč) a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Advokátovi byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč. Náklady řízení v celkové výši 2.252 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů.