17 C 30/2024-35 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 42 000 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslila. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že uzavřela s žalovanou nájemní smlouvu, na základě, které přenechala žalované do užívání nemovité věci ve svém vlastnictví, a to pozemek p. č. , hodnota, zahrada, pozemek p. č. , hodnota, zast. plocha a nádvoří včetně nezkolaudované (stavba není zapsána v katastru nemovitostí) stavby rodinného domu bez č. p. na pozemku p. č. , hodnota, zast. plochy a nádvoří, evidovaných na listu vlastnictví 52, katastrální území , adresa, , obec , adresa, . V nájemní smlouvě bylo sjednáno, že žalovaná je povinna za užívání uvedených nemovitých věcí hradit nájemné ve výši 18 000 Kč, které bylo splatné vždy k 5. dni v měsíci na měsíc, na který bylo placeno. Smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024. Žalovaná nájem vypověděla výpovědí, kterou žalobkyně obdržela v měsíci únoru. Žalovaná prozatím dluží nájemné za období měsíců listopad 2023 – únor 2024 ve výši celkem , hodnota, Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila kauci ve výši 30 000 Kč, žalobkyně zohledňuje tuto částku v celkové výši dlužné částky. Dlužná částka však zůstala neuhrazena přesto, že byla žalovaná k její úhradě upomínána a byla i upozorněna na možnost soudního sporu.2. Soud vyzval žalobkyni i žalovanou, aby se vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil je, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu soudu nereagovala a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání.3. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění:- z nájemní smlouvy ze dne 1. 9. 2023, že se jí žalobkyně zavázala přenechat do užívání žalované nemovité věci, a to pozemek p. č. , hodnota, zahrada, pozemek p. č. , hodnota, zast. plocha a nádvoří, včetně nezkolaudované (stavba není zapsána v katastru nemovitostí) stavby rodinného domu bez č. p. na pozemku p. č. , hodnota, zast. plocha a nádvoří, LV 52, k.ú. , adresa, , s tím, že tyto nemovité věci měli být určeny k bydlení, a žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši 18 000 Kč měsíčně s tím, že bylo splatné vždy do 5. dne měsíce v měsíci na měsíc, na který mělo býti nájemné placeno; tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024; dále byla ve smlouvě sjednána kauce ve výši 30 000 Kč;- z listiny označené jako uznání dluhu, že žalovaná společně a nerozdílně s , jméno FO, , uznala dluh vůči žalobkyni vzniklý neuhrazením nájmu nemovitých věcí (to pozemek p. č. , hodnota, zahrada, pozemek p. č. , hodnota, zast. plocha a nádvoří, včetně nezkolaudované (stavba není zapsána v katastru nemovitostí) stavby rodinného domu bez č. p. na pozemku p. č. , hodnota, zast. plocha a nádvoří, LV 52, k.ú. , adresa, );- z předžalobní upomínky, že dne 16. 8. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu s upozorněním, že v případě neuhrazení dluhu bude tento vymáhán soudně.4. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že žalovaná byla v rozhodném období nájemcem výše označených nemovitostí na základě nájemní smlouvy z 1. 9. 2023, za což měla žalobkyni platit dohodnuté nájemné spojené s užíváním bytu (§2201, §2235, §2270 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o. z.), ovšem z tvrzení žalobkyně, které však žalovaná nijak nezpochybňovala a zůstala v řízení zcela nečinná, plyne, že neuhradila nájemné za měsíc listopad 2023 až únor 2024. Při podpisu nájemní smlouvy uhradila žalovaná kauci ve výši 30 000 Kč (tato částka byla započtena na dlužné nájemné). Žalovaná tak dluží žalobkyni celkem částku 42 000 Kč. Navíc žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni i písemně uznala co důvodu i výše a podle ustanovení § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dlužná částka však zůstala neuhrazena, přesto, že byla žalovaná k její úhradě upomínána a byla i upozorněna na možnost soudního sporu. Protože ji žalovaná neuhradila dobrovolně, uložil jí povinnost zaplatit tuto částku žalobkyni soud svým rozhodnutím. Vedle toho je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení (§1970 o. z., § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.).5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 1 680 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), t.j. odměna za 3 úkony právní služby po 2 820 Kč [§ 7, § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a 2 písemné podání – žaloba a předžalobní výzva], a 3x náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu)]. Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1 965,60 Kč. Náklady řízení v celkové výši 13 005,60 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).6. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů.