7 C 47/2024-41 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 138 556,84 Kč s příslušenstvím. Vylíčila, že s žalovaným dne 15. 9. 2022 uzavřela elektronicky smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě měla žalovaném poskytnout částku 140 000 Kč. Žalovaný měl úvěr hradit ve splátkách po 6 056 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, žalovaný však splátky nehradil řádně a včas a dostal se tak do prodlení, se splátkou splatnou dne 15. 2. 2023 s tím, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky písemnou upomínkou ze dne 20.4. 2023 a následně upomínkou ze dne 5. 5. 2023. Žalovaný ani po výzvách na splátku, která byla splatná ke dni 15. 2. 2023, ničeho neuhradil, žalobkyně proto dle článku V. odst. 5. smlouvy o úvěru daný úvěr dne 21. 9. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě zbývající jistiny, žalovaný však zbylou jistinu neuhradil, byť žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu i předžalobní upomínkou ze dne 21. 9. 2023. Žalobkyně tak požaduje úhradu zbylé části jistiny a úroky z prodlení.2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno v souladu s § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“) na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 9. 2022 se podává, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, a to podpisem přes SMS kód 2060, na jejímž základě měla být žalovanému vyplacena celková částka 140 000 Kč, skládající se z částky 50 688 Kč, která měla být vyplacena na účet spotřebitele, dále z částky 67 812 Kč, která měla být uhrazena ve prospěch věřitele spotřebitele za účelem úhrady předchozího závazku a částky 21 000 Kč, která měla být započtena na náklady za lustrum v registrech ve výši 400 Kč, náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši 100 Kč, ostatní administrativní náklady poskytovatele úvěru ve výši 9 800 Kč, odměna zprostředkovatele, za jeho činnost ve výši 8 400 Kč a konečně náklady na ověření úvěrového případu ve výši 2 800 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 49 % ročně, RPSN ve výši 78,63 % ročně. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 6 056 Kč, vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný byl povinen uhradit 1 Kč, jakožto verifikační platbu ze svého osobního účtu. Součástí předmětné smlouvy byla smlouva o zřízení doplňkové služby „Podpora“ s tím, že po dobu trvání úvěru se jednalo o bezplatnou službu.6. Z předsmluvních informací, podepsaných SMS kódem soud zjistil, že celková výše úvěru činila 140 000 Kč s tím, že žalovaný měl uhradit celkovou částku ve výši 436 032 Kč, a to v 72 měsíčních splátkách po 6 056 Kč, vždy k 15. dni v měsíci s tím, že úroková sazba byla stanovena ve výši 49 % ročně a RPSN ve výši 78,63 % ročně. Z tabulky umoření, která je součástí předsmluvních informací soud zjistil, že splátka splatná dne 15. 2. 2023 byla v pořadí pátou splátkou.7. Z žádosti o doplňkové služby „Podpora“ soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o zřízení doplňkové služby „Podpora“, ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.8. Z detailu pohybu platby ze dne 15. 9. 2022 soud zjistil, že z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, (účet žalovaného dle smlouvy) byla připsána částka ve výši 1 Kč a zároveň dán souhlas s návrhem smlouvy č. , hodnota, . Variabilní symbol se shodoval s číslem smlouvy.9. Z detailu pohybu platby ze dne 16. 9. 2022 soud zjistil, že z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, (účet žalovaného dle smlouvy) byla připsána částka ve výši 50 688 Kč. Variabilní symbol se shodoval s číslem smlouvy.10. Z detailu pohybu platby ze dne 16. 9. 2022 soud zjistil, že z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, (název protiúčtu bylo označení žalobkyně) byla připsána částka ve výši 67 812 Kč. Variabilní symbol se shodoval s číslem smlouvy.11. Z upomínek ze dne 20. 4. 2023 a 5. 5. 2023 včetně podacích archů soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.12. Z předžalobní upomínky a oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 9. 2023 včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky a dále, že úvěr byl zesplatněn, neboť nebyla uhrazena pravidelná měsíční splátka, splatná dne 15. 2. 2023.13. Z posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně provedla základní lustrum ohledně osoby žalovaného, co do posouzení úvěruschopnosti.14. Z žalobkyní předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne 15. 9. 2022 žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, , a to elektronicky, na jejímž základě měla být žalovanému vyplacena jistina ve výši 140 000 Kč, skládající se z částky 50 688 Kč, která byla vyplacena na účet spotřebitele, dále z částky 67 812 Kč, která byla uhrazena ve prospěch věřitele spotřebitele za účelem úhrady předchozího závazku a částky 21 000 Kč, která měla být započtena na náklady za lustrum v registrech ve výši 400 Kč, náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši 100 Kč, ostatní administrativní náklady poskytovatele úvěru ve výši 9 800 Kč, odměna zprostředkovatele za jeho činnost ve výši 8 400 Kč a konečně náklady na ověření úvěrového případu ve výši 2 800 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 49 % ročně, RPSN ve výši 78,63 % ročně. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 6 056 Kč, vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení s pátou splátkou, splatnou ke dni 15. 2. 2023. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu.15. Na základě zjištěného skutkového stavu přijal soud následující právní závěry:16. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“). Žalovaný, na rozdíl od žalobkyně, vystupoval v pozici spotřebitele, jednalo se tedy o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „zákon o spotřebitelském úvěru“).17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru následovně: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“19. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 o. z.).20. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku.22. Žalobkyně aniž by soudu tvrdila, že ověřovala úvěruschopnost žalovaného, předložila k důkazu formulář o posouzení úv