10 C 140/2024-64 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem, a to pozemku č. parc. st. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a pozemku č. parc. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, . Dále se domáhal nařízení prodeje uvedených nemovitých věcí s tím, že výtěžek z prodeje bude mezi účastníky rozdělen ve výši odpovídající jejich spoluvlastnickému podílu. Tvrdil, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky uvedených nemovitých věcí v katastrálním území , adresa, , každý vlastní podíl v rozsahu ½. Dále tvrdil, že žalovaná znemožňuje žalobci řádné užívání nemovitých věcí. Žalobce vyzval žalovanou k jednání ohledně vypořádání spoluvlastnictví, resp. uzavření dohody o užívání nemovitých věcí. K uzavření dohody nedošlo, žalobce nemá zájem na dalším trvání spoluvlastnictví. Nemovitosti nejsou reálně dělitelné. Žalobce nemá zájem o přikázání nemovitých věcí do svého vlastnictví.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhla její zamítnutí. Tvrdila, že ji žalobce nikdy nekontaktoval a nesnažil se situaci vyřešit. Nemovitosti ani nenavštívil. Nemovité věci užívá dědeček žalované, pan , jméno FO, , kterému je již , Anonymizováno, let, má zdravotní problémy. V domě žije již od roku , Anonymizováno, . Nevlastní jinou nemovitost, nemá možnost jiného bydlení. Jelikož jsou tak nemovitosti zatíženy užívacím právem třetí osoby, což snižuje jejich hodnotu, není vhodná doba k vypořádání spoluvlastnictví jejich prodejem. Alternativně navrhla rozdělení nemovitých věcí tak, že žalobci připadne zahrada (pozemek č. parc. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a žalované zastavěný pozemek (č. parc. st. , Anonymizováno, ), jehož součástí je stavba, rodinný dům č.p. , Anonymizováno, . Žalovaná nemá zájem o přikázání nemovitých věcí do vlastnictví žalované.3. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce a žalovaná jsou každý z nich vlastníkem podílu v rozsahu ½ k nemovitým věcem, a to pozemku č. parc. st. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a pozemku č. parc. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, . V katastru nemovitostí nejsou zapsána žádná věcná práva zatěžující nemovitostí.5. Z nabídky prodeje spoluvlastnického podílu na nemovitostech a podací stvrzenky soud zjistil, že žalobce dne 19. 9. 2024 zaslal žalované nabídku, žalované nabídl, nechť si podíl žalobce koupí. Zároveň žalované sdělil, že pokud nedojde k prodeji podílu nebo nebude uzavřena jiná dohoda, bude iniciovat soudní řízení a domáhat se prodeje nemovitostí ve veřejné dražbě.6. Ze žádosti o dlouhodobé ošetřovné soud zjistil, že ošetřovaná osoba , jméno FO, , narozený , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , podal dne 29. 2. 2024 žádost o dlouhodobé ošetřovné. Jako ošetřující osoba byl uvedena , jméno FO, , syn ošetřované osoby.7. Z propouštěcí zprávy ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, soud zjistil, že , jméno FO, byl hospitalizován od , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, do , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , poté byl propuštěn s doporučením k převzetí do péče praktického lékaře a ambulantní urologické péče. Z nemocnice měl zajištěn vlastní odvoz.8. Žalovaná dále navrhla provedení důkazu rozhodnutím o potřebě dlouhodobé péče k prokázání špatného zdravotního stavu , jméno FO, a tedy nevhodné doby pro prodej nemovitostí, dále navrhla provedení důkazu fakturou za plyn, fakturou za vodu a inkasem plynu, vody, poplatků ČT a poplatků ČRo k prokázání, že tyto hradí výhradně žalovaná, provedení důkazu užívacím titulem , jméno FO, a provedení důkazu znaleckým posudkem k určení hodnoty nemovitých věcí. Tyto návrhy na doplnění dokazování soud zamítl jako v dané věci nadbytečné. Skutečnost, že žalovaná hradí plyn, vodu a poplatky, byla navíc mezi účastníky nesporná.9. Soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“).10. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.11. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.12. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.13. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.14. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.15. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že účastníci jsou každý z nich vlastníkem podílu v rozsahu 1/2 k předmětným nemovitým věcem. Žalobce nemá zájem nadále setrvat, na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se účastníci nedohodli. Soud proto rozhodl o zrušení spoluvlastnictví. Soud se neztotožnil s tvrzením žalované, že není doba vhodná pro zrušení spoluvlastnictví. Na to, zda je či není doba nevhodná pro zrušení spoluvlastnictví, je nutno pohlížet objektivně. Dle názoru soudu samotná skutečnost, že jsou nemovitosti užívány třetí osobou, nelze považovat za dobu nevhodnou pro zrušení spoluvlastnictví. Tato skutečnost ani nesnižuje hodnotu nemovitostí, jelikož nemovité věci nejsou zatíženy věcným břemenem. Stejně tak zdravotní stav či věk osoby užívající nemovitosti, případně možnost této osoby zajistit si jiné bydlení, nesnižuje hodnotu nemovitostí a nemá tak vliv na rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví. Soud se proto blíže nezabýval tím, zda jsou nemovitosti skutečně užívány třetí osobou (dědečkem žalované), jaký je zdravotní stav této osoby a zda má či nemá možnost jiného bydlení.16. Nemovité věci nejsou reálně dělitelné, toto tvrzení žalobce žalovaná nesporovala. Sama navrhla, aby každému z účastníků připadl jeden pozemek. Tento návrh soud nepovažuje za návrh na rozdělení nemovitostí. Ani jeden z účastníků nemá zájem o přikázání nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví. Soud proto nařídil prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude mezi účastníky rozdělen dle jejich spoluvlastnických podílů, tedy každému polovina.17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení. Přihlédl i k tomu, že to byla žalovaná, která svou pasivitou zapříčinila nutnost soudního sporu. Náklady řízení představovaly:- náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), tj. odměna za tři úkony právní služby po 2 300 Kč dle § 7, § 9, § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g) advokátního tarifu za převzetí zastoupení, dvě písemné podání (předžalobní výzva k plnění a žaloba), účast při jednání, dále odměna za jeden úkon právní služby ve výši 1 150 Kč dle § 7, § 9, § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu za vyjádření k odvolání,- 5x náhrada hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu,- cestovní výdaje za cestu ze sídla právního zástupce k soudu osobním automobilem, celkem , hodnota, km, při spotřebě 7,8 l nafty na 100 km a ceně nafty ve výši 34,70 Kč za 1 litr, celkem ve výši 2 024,57 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 5 advokátního tarifu, vyhláška č. 398/2023 Sb.),- náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu za 6 půlhodiny po 150 Kč, celkem ve výši 900 Kč.Náklady řízení v celkové výši 15 524,57 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobci k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).