118 C 13/2025-107 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 81 922 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila především tím, že dne 21. 3. 2024 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 56 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr spolu s úrokem ve výši 87,51 % p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4 228 Kč, splatných vždy k 17. dni každého měsíce, počínaje dubnem 2024. Žalovaná uhradila pouze několik splátek (17. 4. 2024 částku 4 228 Kč, 20. 5. 2024 částku 4 228 Kč, 17. 6. 2024 částku 4 228 Kč, 17. 7. 2024 částky 4 228 Kč a 60 Kč, 19. 8. 2024 částku 4 168 Kč a dne 9. 10. 2024 částky 4 228 Kč a 200 Kč), poté přestala plnit. V důsledku prodlení vzniklo žalobci právo na smluvní pokuty dle smlouvy v celkové výši 998 Kč a právo na náhradu nákladů souvisejících s prodlením ve výši 600 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení přesahujícího 65 dnů, došlo dne 22. 12. 2024 k automatickému zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění činila nová jistina úvěru částku 66 936,36 Kč, sestávající z nesplacené původní jistiny 54 961,30 Kč a přirostlého úroku 11 975,06 Kč. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení 66 936,36 Kč, smluvní pokuty 998 Kč, náhrady nákladů 400 Kč, smluvní pokuty dle čl. 6.5 smlouvy ve výši 13 588,82 Kč a dále úroku za poskytnutí úvěru z částky 54 961,30 Kč ve výši 87,51 % p. a. od 24. 12. 2024 do 15. 1. 2025 (2 928,82 Kč) a následně ve výši 12,75 % p. a. od 16. 1. 2025 do zaplacení, nejvýše však do částky 243 532 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho ani po doručení předžalobní výzvy. Žalobce dále uvedl, že před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované, a to na základě dokladů o příjmech, ověření v registrech SOLUS a NRKI, interního scoringu, kontroly insolvenčního rejstříku, ověření platnosti dokladu totožnosti, prověření zaměstnavatele a dalších podkladů. Z posouzení vyplynulo, že žalovaná měla dostatečné volné finanční prostředky pro splácení sjednaných splátek.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil jednání, během kterého provedl řadu listinných důkazů. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač byla k jednání řádně předvolána, o odročení nepožádala, proto soud jednal v její nepřítomnosti.4. Ještě před konáním samotného jednání vzala žalobkyně svým podáním ze dne 28. 11. 2025 žalobu částečně zpět. Soud tedy postupoval v souladu s § 96 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) a řízení v požadovaném rozsahu (výrok III.) zastavil.5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 3. 2024 vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 56 000 Kč se 48 měsíčními splátkami 4 228 Kč, pevnou roční nominální úrokovou sazbou 87,51 % p. a., předpokládaným RPSN 132,72 % a celkovou částkou k zaplacení 202 944 Kč. Smlouva upravuje zesplatnění při prodlení 65 dní, vznik nové jistiny a smluvní pokutu 0,1 % denně.7. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 6. 2025 se podává, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, vše s upozorněním na možnost soudního a exekučního vymáhání.8. Dle přiložených výpisů měla žalobkyně lustrovat žalovanou v Nebankovním registru klientských informací (NRKI) a v registru SOLUS.9. Dle dokladu o vyplacení úvěru byla na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, dne 21. 3. 2024 vyplacena částka 56 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .10. Z výzev ze dne 18. 11. 2024 a 18. 12. 2024 vyplývá, že žalobkyně opakovaně upozorňovala žalovanou na prodlení s úhradou splátek úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně v těchto výzvách požadovala náhradu nákladů spojených s prodlením a smluvní pokuty, současně upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru při prodlení 65 dnů.11. Z oznámení ze dne 22. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované okamžité zesplatnění všech závazků z úvěrové smlouvy č. , hodnota, z důvodu prodlení s úhradou splátky po dobu 65 dnů. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové částky 68 334 Kč.12. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná dosahuje pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 23 661 Kč, zatímco její celkové měsíční výdaje činí 10 868 Kč. Po odečtení výdajů a rezervy jsou volné zdroje ke splácení vyčísleny na 11 793 Kč, žalovaná je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, . v hlavním pracovním poměru, je svobodná, se středoškolským vzděláním, žije u rodičů.13. Z předložených výpisů z účtu žalované soud zjistil, že žalovaná měla v době před uzavřením úvěrové smlouvy pravidelný příjem ze zaměstnání u společnosti , právnická osoba, ., dne 15. 1. 2024 byla na účet žalované od zaměstnavatele připsána částka 22 309 Kč, dne 12. 2. 2024 byla na tentýž účet připsána částka 22 682 Kč.14. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádnou pro věc podstatnou skutečnost.15. Žalobkyně přes výzvu soudu nedoložila žádné další doklady, jimiž ověřovala schopnost žalované splácet předmětný úvěr.16. Po provedeném dokazování soud po skutkové stránce uzavřel, že účastníci řízení měli dne 21. 3. 2024 uzavřít smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v níž si měli sjednat úvěr pro žalovanou ve výši 56 000 Kč (tato částka byla žalované dne 21. 3. 2024 skutečně vyplacena), který měla žalovaná splácet spolu se smluveným úrokem ve výši 87,51 % ročně v měsíčních splátkách po 4 228 Kč. Žalovaná do dne 9. 10. 2024 zaplatila žalobkyni na úvěr celkem částku 25 568 Kč, jinak nezaplatila ničeho. Žalobkyně po porušení smluvních ujednání zesplatnila celý zbylý nesplacený úvěr a vyzvala žalovanou k úhradě. Ani na základě předžalobní výzvy již žalovaná nezaplatila žalobkyni ničeho. Před uzavřením smlouvy měla žalobkyně k dispozici ověřenou informaci o měsíčním čistém příjmu žalované. Žádné výdaje žalované však žalobkyně neověřovala.17. Z hlediska hmotného práva soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).18. Podle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.19. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.20. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (tedy i v době uzavření předmětné smlouvy), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, zdůraznil, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají pouze dlužníka, ale mají širší společenský dopad, neboť předlužení vede k zásahům do rodinných a sociáln