18 C 161/2025-25 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 30.376,12 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že je postupníkem pohledávky, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, uzavřené mezi žalobkyní jako postupníkem a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, p. l. c. (dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, p. l. c.) jako postupitelem. Původní věřitel je poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, který dne 20. 5. 2025 uzavřel s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím webového rozhraní www.ferratum.cz, kde se nejprve zaregistroval vytvořením uživatelského účtu a uvedl své osobní identifikační i kontaktní údaje. V rámci žádosti o úvěr byl žalovaný podle tvrzení žalobkyně podroben posouzení úvěruschopnosti původním věřitelem. Ten posuzoval poměr mezi jeho doloženými příjmy a deklarovanými výdaji, přičemž musela být zachována finanční rezerva ve výši alespoň 10 % rozdílu těchto částek odpovídající minimálně výši životního minima, a současně provedl lustraci žalovaného v databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Na základě těchto ověřovacích kroků nebyly shledány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného dostát sjednaným závazkům, a proto byla jeho žádost o úvěr akceptována. Původní věřitel následně poskytl žalovanému úvěr na jeho bankovní účet vedený u , právnická osoba, ., č. účtu , č. účtu, . Splatnost poskytnutého úvěru byla sjednána nejpozději do 20. 9. 2025, avšak žalovaný poskytnuté prostředky v této lhůtě nevrátil. Původní věřitel jej opakovaně upomínal, a to jak prostřednictvím upomínek zasílaných během trvání prodlení, tak i formou předžalobní výzvy, kterou po postoupení pohledávky zaslal právní zástupce žalobkyně dne 18. 10. 2025. Žalobkyně proto uplatňuje nárok na zaplacení částky 30.376,12 Kč, jakož i zákonného úroku z prodlení od 21. 9. 2025 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.2. Žalovaný namítal, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť žalobkyně řádně nezkoumala jeho úvěruschopnost, současně mezi smluvními stranami sjednaný úrok odporuje dobrým mravům, navíc ze smlouvy ani není zřejmý způsob, jak žalovaný smluvní návrh akceptoval prostředky komunikace na dálku. Oproti tomu žalovaný nesporoval, že mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku 20.000 Kč, uváděl, že již právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku 200 Kč, a žádal, aby mu soud umožnil zbývající dluh (částku 19.800 Kč včetně zákonných úroků z prodlení) uhradit formou měsíčních splátek ve výši 300 Kč, neboť se toho času nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a má pouze omezené výdělkové možnosti.3. Ve věci bylo nařízeno jednání, žalobkyně i žalovaný omluvili svoji neúčast, o odročení nepožádali.4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:- z úvěrové smlouvy o revolvingovém úvěru, že dne 20. 5. 2025 uzavřel žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně úvěrovou smlouvu o revolvingovém úvěru s maximálním úvěrovým limitem 20.000 Kč, s dobou neurčitou a splatností vždy 15 dnů od vystavení výpisu, smlouva obsahovala ujednání o denním úroku ve výši 0,4026 %, roční úrokovou sazbu 146,949 %, RPSN 299,98 %, výši minimální splátky 13 % z dlužné částky nebo 1.000 Kč a upravovala i právo klienta odstoupit od smlouvy, i veškeré poplatky a podmínky splácení,- z úvěrové žádosti, že žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně podrobné osobní, příjmové a zaměstnanecké informace, uvedl pravidelný měsíční příjem kolem 30.000 Kč, pravidelné měsíční výdaje kolem 15.000 Kč, plný pracovní úvazek a stabilní sociální i bytovou situaci, žalovaný nebyl hodnocen jako rizikový klient,- z výpisu o čerpání úvěru, že dne 20. 5. 2025 právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 20.000 Kč,- z potvrzení o odchozí platbě, že žalovaný dne 7. 8. 2025 uhradil pod variabilním symbolem č. , var. symbol, , na bankovní účet č. , č. účtu, částku 100 Kč,- z historie plateb soud zjistil, že žalovanému byl dne 20. 5. 2025 vyplacen úvěr 20.000 Kč a následně mu byly vystaveny měsíční faktury s poplatky a úroky, ze strany žalovaného došlo pouze k částečné úhradě, a to ve výši 100 Kč dne 7. 8. 2025,- z úvěrové žádosti, že žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně podrobné osobní, příjmové a zaměstnanecké informace, uvedl pravidelný měsíční příjem kolem 30.000 Kč, pravidelné měsíční výdaje kolem 15.000 Kč, plný pracovní úvazek a stabilní sociální i bytovou situaci, žalovaný nebyl hodnocen jako rizikový klient,- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 10. 2025, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávka za jeho osobou byla postoupena na žalobkyni a že veškerá plnění je třeba hradit jejím rukám,- z předžalobní výzvy ze dne 18. 10. 2025, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k dobrovolné úhradě dluhu,- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 ve znění jejich dodatků a z přiloženého seznamu pohledávek, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádnou pro věc podstatnou skutečnost.6. Po provedeném dokazování soud po skutkové stránce uzavřel, že účastníci řízení měli dne 8. 11. 2024 uzavřít smlouvu o úvěru, v níž si měli sjednat úvěr pro žalovaného ve výši 20.000 Kč (tato částka byla žalovanému dne 8. 11. 2024 skutečně vyplacena), který měl žalovaný splácet v měsíčních splátkách. Mezi smluvními stranami byla dohodnuta denní úroková sazba ve výši 0,4026 %. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, po porušení smluvních ujednání zesplatnila celý nesplacený úvěr a vyzvala žalovaného k úhradě. Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr celkem částku 100 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni.7. Z hlediska hmotného práva soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).8. Podle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.9. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (tedy i v době uzavření předmětné smlouvy), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, zdůraznil, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají pouze dlužníka, ale mají širší společenský dopad, neboť předlužení vede k zásahům do rodinných a sociálních vztahů a často i k insolvenčním řízením. Proto je n