38 C 191/2020-37 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky jako nezaplacených televizních poplatků za televizní přijímač po 135 Kč měsíčně za období od září 2019 do ledna 2020. V žalobě žalobkyně uvedla, že žalovaný je přihlášen k odběru elektrické energie. Žalovanému zaslala písemnou výzvu, na kterou žalovaný nereagoval, a proto jej žalobkyně zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. Žalovaný svou povinnost neplnil a televizní poplatky za období od 9/ 2019 do 1/ 2020 nehradil. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný na výzvy nereagoval. Žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce navrhl, aby soud žalobu zamítl. Tvrdil, že žalovaný si výzvu žalobkyně k přihlášení poplatníka ze dne 29. 5. 2019 nepřevzal, neboť podpis na dodejce není jeho a navíc není dostatečně identifikováno, jaká listina byla obsahem zásilky. Soud zjistil, že žalovaný dne 4. 6. 2019 převzal výzvu žalobkyně k přihlášení poplatníka České televize - to soud zjistil z dodejky podepsané žalovaným dne 4. 6. 2019 a výzvy k přihlášení poplatníka ze dne 29. 5. 2019. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne 15. 7. 2020, kterou převzal dne 21. 7. 2020 a výzvou ze dne 15. 3. 2020 - to soud zjistil z dodejky s datem převzatí 21. 7. 2020 a z dodejky pod [číslo]. Žalovaný neprokázal svá tvrzení o tom, že výzvu žalobkyně ze dne 29. 5. 2019 nepřevzal a že výzva nebyla obsahem zásilky. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatky od září 2019 a žalovaný tyto poplatky za období od září 2019 do ledna 2020 nezaplatil. Právní posouzení věci vyplývá z § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, 4, § 5 odst. 3, § 6, § 7 odst. 2, § 8 odst. 1, 2, § 12 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, (výše televizního poplatku podle tohoto zákona činí částku 135 Kč). Výše úroků z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě vyhověl, neboť žalovaný porušil svou povinnost zaplatit za období od září 2019 do ledna 2020 televizní poplatky. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci neuspěl. Z tohoto důvodu tedy soud přiznal ve věci zcela úspěšné žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v celkové částce 2 094 Kč. Jedná se o zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč, odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 200 Kč za převzetí zastoupení, podání žaloby a 2 náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a dále odměnu advokáta za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 500 Kč a paušální náhradu výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. K odměně a paušální náhradě hotových výdajů soud připočetl 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 o.s.ř.