10 C 112/2022-73 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se domáhal určení neplatnosti dražby ve výroku specifikovaných nemovitých věcí (dále jen„ nemovité věci“), a to zejména z důvodu, že byl porušen zákon č. 26/2008 Sb., o veřejných dražbách. Namítal neúplnost znaleckého posudku, na základě kterého byly nemovité věci oceněny, navíc byl tento posudek starý, když dle zákona o veřejných dražbách nesmí být posudek starší 6 měsíců. Dále měl za to, že v dražební vyhlášce záměrně nebylo uvedeno, že jsou nemovité věci obývány a užívány. Dražba byla dle jeho názoru zmařena z důvodu neuhrazení ceny vydražitelem ve stanovené lhůtě. Insolvenční správce a soudní exekutor, který dražbu prováděl, jsou osobami blízkými, což je také v rozporu se zákonem o veřejných dražbách. Navrhoval proto, aby byla určena neplatnost provedené dražby. 2. Žalovaný nárok zcela neuznal a za stěžejní považoval tu skutečnost, že dražba nebyla prováděna podle zákona o veřejných dražbách, přičemž žalobce odůvodňuje neplatnost dražby porušením právě tohoto zákona. Dražba byla provedena na základě smlouvy o provedení další činnosti soudního exekutora a dražba v tomto režimu je prováděna dle exekučního řádu za subsidiárního použití občanského soudního řádu. Navrhl proto, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 3. Soud konal jednání v nepřítomnosti žalobce, neboť ten se bez omluvy k jednání nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání řádně doručeno. 4. Soud z úřední činnosti ví, že byl zjištěn úpadek žalobce a na jeho majetek byl prohlášen konkurs a insolvenční správkyní byla ustanovena [anonymizováno 5 slov], [IČO], sídlem [adresa]. 5. Soud ze smlouvy o další činnosti exekutora zjistil, že mezi insolvenční správkyní a soudním exekutorem byla uzavřena smlouva o provedení dobrovolné dražby nemovitých věci. Touto smlouvou byly upraveny veškeré podmínky provedení dražby. Z dražební vyhlášky soud zjistil, že bylo konáno již třetí kolo dražby, výše nejnižšího podání byla stanovena na částku 2 803 200 Kč a dražba měla být zahájena 10. 5. 2021. Z vyrozumění o nabytí právní moc soud zjistil, že při dražbě konané 10. 5. 2021 bylo vydáno usnesení o příklepu, které nabylo právní moci 11. 6. 2021. 6. Podle § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) může exekutor též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona. 7. Dle § 229 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ IZ“) zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, kdo je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními, případně komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně části těchto oprávnění nebo pouze ohledně některých z nich (odst. 1). Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce v době od prohlášení konkursu (odst. 3 písm. c)). 8. Dle § 246 odst. 1 věty první IZ prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. 9. Podle § 286 odst. 1 písm. d) IZ lze majetkovou podstatu zpeněžit v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu. 10. Dle § 289a IZ zpeněžení soudním exekutorem se provede podle ustanovení zvláštního právního předpisu (odst. 1). Dražbu provede soudní exekutor na návrh insolvenčního správce. Smlouva o provedení dražby se v takovém případě stane účinnou dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor. 11. Žalovaný tak v daném případě posupoval dle 76 odst. 2 exekučního řádu, když jako dražebník na návrh insolvenční správkyně coby osoby s dispozičním oprávněním zpeněžil v dražbě nemovitosti zahrnuté do majetkové podstaty v insolvenčním řízení vedeném proti žalobci. Dražba realizovaná soudním exekutorem podle tohoto ustanovení představuje specifickou, zákonem presumovanou formu dobrovolné dražby. Soudní exekutor při realizaci této dražby postupuje podle ustanovení exekučního řádu za přiměřeného použití příslušných ustanovení občanského soudního řádu, nikoliv podle zákona o veřejných dražbách. 12. Z výše uvedeného má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným nebyl žádný právní vztah. Dražba nebyla prováděna podle zákona o veřejných dražbách, jak se mylně žalobce domnívá. Skutečnost, že je na žalobce vedeno insolvenční řízení a jeho úpadek je řešen konkursem znamená mimo jiné, že již nemá dispoziční oprávnění k majetku, který byl sepsán do majetkové podstaty. Tento majetek má v dispozici insolvenční správkyně, jejímž úkolem je tento majetek zpeněžit a uspokojovat věřitele přihlášené do insolvenčního řízení. Způsob zpeněžování tohoto majetku je na uvážení insolvenční správkyně a na odsouhlasení věřitelským výborem, případně insolvenčním soudem. V daném případě insolvenční správkyně uzavřela předmětnou smlouvu se soudním exekutorem, který v rámci své další činnosti provedl dražbu v souladu s touto smlouvou. Dražba byla provedena v souladu s exekučním řádem a občanským soudním řádem. 13. Veškeré námitky žalobce se týkaly porušení zákona o veřejných dražbách, proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 14. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšný žalovaný by měl nárok na náhradu nákladů řízení, ale výslovně se tohoto práva při jednání vzdal, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.