12 C 7/2023-38 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tvrdila, že vlastní podíl o velikosti 3/8 na pozemku p. č. st. [číslo] - zastavěné ploše a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku p. č. st. [číslo] - zastavěné ploše a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. – garáž a pozemku [parcelní číslo] – zahradě v [obec], [katastrální uzemí] [anonymizováno] (dále také jen "nemovitosti"). Na nemovitostech žalovaný vlastní podíl o velikosti 5/8. Žalovaný nemovitosti užívá nepřetržitě nad rámec svého spoluvlastnického podílu, tj. i v rozsahu, v jakém nemovitosti vlastní žalobkyně. Tím se žalovanému dostalo bezdůvodného obohacení na úkor žalobkyně. Výše náhrady za užívání spoluvlastnického podílu o velikosti 3/8 na nemovitostech je dle vyjádření specialisty na trh s nemovitostmi stanovena na částku 4 500 Kč za měsíc. Výše bezdůvodného obohacení žalovaného za období od začátku dubna 2021 do 15. 12. 2022 činí 92 177,42 Kč. Žalobkyně dodala, že náhrady bezdůvodného obohacení za období do konce března 2021 se domohla v jiném soudním řízení. Konečně popsala, že nemovitosti navštívila naposled před třemi roky. Vztahy s žalovaným jsou značně narušeny, opakovaně ji vyhrožoval zabitím, posílal výhrůžky prostřednictvím SMS a z tohoto důvodu probíhalo i přestupkové řízení. Věci žalobkyně, které měla v domě, žalovaný naložil a vysypal před jejím bydlištěm. Žalobkyně není schopna pečovat o jejich matku, protože je sama [anonymizováno] nemocná a je nucena se starat sama o sebe. První nadzemní podlaží domu užívat nelze, protože žalovaný zde nechal rozmrznout vodovodní vedení a vytápění. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Potvrdil údaje žalobkyně o spoluvlastnictví nemovitostí. Bránil se tím, že nemovitosti neužívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalobkyni ve vstupu nebrání, nikdy jí nevyhrožoval a nevyhrožuje. Sklep domu neužívá nikdo. První nadzemní podlaží domu on neužívá, má zde pouze uskladněny některé své věci, avšak své věci zde má uloženy i žalobkyně. Bytovou jednotku v druhém nadzemním podlaží, vstup do ní a nezastavěné pozemky je oprávněna doživotně užívat matka účastníků řízení [jméno] [příjmení], a to na základě smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene z 22. 12. 2020. V druhém nadzemním podlaží žalovaný užívá jednu místnost, druhou užívá matka. Matka je nemocná a nepohyblivá a žalovaný celodenně zabezpečuje veškeré její potřeby. Z tohoto důvodu také užívá jednu místnost v druhém nadzemním podlaží. Ve dvou garážích je uskladněno vozidlo a věci po otci účastníků řízení. Žalobkyně mohla sama zabezpečit první nadzemní podlaží domu proti mrazu. V řízení nebylo sporu v tom, že žalobkyně vlastní ideální 3/8 nemovitostí a žalovaný jejich ideálních 5/8. Ze smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene z 22. 12. 2020 soud zjistil, že matka účastníků řízení je oprávněna užívat nemovitosti v rozsahu, který popsal žalovaný. Při místním šetření soud zjistil, že za vstupními dveřmi do prvního nadzemního podlaží domu se nachází chodba se vstupy do dvou ložnic a obývacího pokoje. Všechny tyto místnosti jsou jen obtížně průchodné, protože jsou vyplněny starými a opotřebovanými věcmi. Žalobkyně potvrdila, že tři křesla v pokoji, sporák a stejně tak osm krabic s různými věcmi jsou v jejím vlastnictví. Zbývající věci vlastnila paní [jméno] [příjmení], jejich zemřelá babička. První nadzemní podlaží není vytápěno. Pokoje v druhém nadzemním podlaží jsou vytápěny, nachází se zde obývací pokoj, který užívá matka účastníků řízení. Vlevo z chodby je kuchyň. Vpravo z chodby jsou dva pokoje, které obývá žalovaný. V třetím nadzemním podlaží je půda, ve které se nachází řada věcí nashromážděných za několik generací. V první garáži jsou věci po rodičích žalobkyně a žalovaného, v druhé garáži je zaparkované auto. Podle § 1117 o. z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Podle stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 16. 10. 2018, sp. zn. Pl ÚS-st. 48/18, právo každého z podílových spoluvlastníků užívat společnou věc je omezeno stejným právem ostatních spoluvlastníků užívat společnou věc podle velikosti podílu. Užívá-li podílový spoluvlastník společnou věc bez právního důvodu nad rozsah odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu, zasahuje do práva vlastnit majetek ostatních spoluvlastníků chráněného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vzniká mu na jejich úkor bezdůvodné obohacení. V daném případě žalovaný nad rámec svého spoluvlastnického podílu nemovitosti neužívá. Tento závěr soud opírá o místní šetření, v rámci kterého zjistil, že ke svému bydlení žalovaný užívá jen 2 místnosti v druhém nadzemním podlaží domu. Další místnost v tomto podlaží užívá matka účastníků na základě věcného břemena. Ostatní místnosti v domě k bydlení užívat nelze, protože jsou obsazeny tolika věcmi, že není téměř umožněn průchod. Nejedná se o věci žalovaného, vyjma věcí v přízemí domu, kde však má řadu věcí uskladněných i žalobkyně a nacházejí se zde věci po společných předcích. Tvrdí-li žalobkyně, že ji žalovaný užívání znemožňoval a znemožňuje, je na ni, aby se domáhala ochrany svého vlastnického práva žalobou o zdržení se takového jednání. Tato údajná skutečnost jí nemůže založit právo na náhradu bezdůvodného obohacení. Toto právo žalobkyni nemůže náležet ani proto, že snad žalovaný nechal rozmrznout vodovodní vedení a vytápění v prvním nadzemním podlaží domu. Zcela nerozhodné je, že soud žalobkyni přisoudil obdobný nárok, protože šlo o jiné období, a nejednalo se tudíž o stejnou věc. Soud proto žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně v řízení podehla a žalovanému vznikly náklady. Jedná se o odměnu jeho advokáta po 4 820 Kč za převzetí zastoupení, sepis odporu proti platebnímu rozkazu, účast u dvou jednání soudu a místním šetření, s těmito úkony spojené náhradu hotových výdajů po 300 Kč, celkem 25 600 Kč a s 21% DPH 30 976 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 a § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů).