13 C 213/2020-23 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne 9. 12. 2019 použil hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní bez toho, že by se mohl při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem. Zažalovaná částka představuje dlužné jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný se dne 9. 12. 2019 přepravoval hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, aniž se mohl přepravnímu kontrolorovi prokázat platným jízdním dokladem. S žalovaným byl proto podle předloženého průkazu totožnosti sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] v němž mu byla k nezaplacenému jízdnému přiúčtována přirážka k tomuto jízdnému. Předžalobní upomínkou ze dne 17. 2. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu závazek k zaplacení jízdného za přepravu dopravci, jehož závazek pak spočívá v přepravě cestujícího do místa určení. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový přepravní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce, přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové, a závazek cestujícího, dodržovat přepravní řád a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu. Podle § 7 odst. 6 této vyhlášky, nezakoupí-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se neprokázal jízdním dokladem. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 téhož ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout 1 500 Kč. 6. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný dne 9. 12. 2019 použil dopravní prostředek žalobkyně, nemohl se vykázat platným cestovním dokladem a porušil tak přepravní řád žalobkyně. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši. 7. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále mu za ně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.