14 C 93/2018-29 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 1.088 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne [datum] použil hromadný dopravní prostředek provozovaný právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], konkrétně [anonymizováno] [číslo] mezi stanicemi [obec] [anonymizováno] a [obec], bez toho, že by se mohl při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem. Zažalovaná částka pak představuje jízdné v celkové výši 88 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný se dne [datum] přepravoval hromadným dopravním prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, aniž se mohl přepravnímu kontrolorovi prokázat platným jízdním dokladem. Ze strany přepravního kontrolora bylo proto vystaveno [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova], které žalovaný podepsal. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 12. 2016 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu závazek k zaplacení jízdného za přepravu dopravci, jehož závazek pak spočívá v přepravě cestujícího do místa určení. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový přepravní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce, přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové, a závazek cestujícího, dodržovat přepravní řád a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu. Podle § 7 odst. 6 této vyhlášky, nezakoupí-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se neprokázal jízdním dokladem. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 téhož ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout 1.500 Kč. 5. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] použil dopravní prostředek provozovaný právní předchůdkyní žalobkyně, nemohl se vykázat platným cestovním dokladem a porušil tak přepravní řád právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž pohledávka za žalovaným byla následně platně postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k vymáhání dlužné částky. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 088 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.