22 C 128/2021-15 — Okresní soud v Hodoníně

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství s tím, že toto manželství již neplní žádnou ze svých funkcí a nelze očekávat obnovení společného soužití. Za příčinu rozvratu manželství označila rozdílné povahy a zájmy, které vyústily ve vzájemné citové odcizení a zrušení společné domácnosti v lednu roku 2021. 2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil a skutečnosti uvedené v návrhu učinil nespornými. 3. Z předloženého oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Z manželství se narodil dnes již zletilý syn [jméno] (dne [datum]) a dosud nezletilá dcera [jméno] (dne [datum]). O úpravě výchovy a výživy k nim pro dobu před rozvodem a po rozvodu manželství rozhodl zdejší soud rozsudkem ze dne 17. 8. 2021, č. j. 0 Nc 683/2021-23, který nabyl právní moci dne 3. 9. 2021, a to tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 4. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že příčiny rozvratu manželství spočívají v rozdílnosti zájmů a povah, které následně vyústily ve vzájemné citové odcizení a faktické zrušení společné domácnosti. Ani jeden z manželů nepředpokládá, že by v budoucnu bylo možné očekávat obnovu společného soužití. 1. Dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 3 téhož ustanovení, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 1. Dle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 1. Po zhodnocení všech důkazů soud dospěl k závěru, že jsou splněny předpoklady stanovené shora citovanými ustanoveními, neboť manželství účastníků je trvale a hluboce rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. 1. O nákladech řízení bylo rozhodnuto za použití § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení s výjimkou, kdy to odůvodňují okolnosti případu. Takovéto okolnosti však soud v dané věci neshledal, a proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.