6 C 16/2021-79 — Okresní soud v Hodoníně

Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 3 506,56 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o nároky vyplývající z pojistné smlouvy uzavřené se žalovaným. Žalobkyně jako bydliště žalovaného uvedla adresu [adresa], kterou žalovaný uvedl ve smlouvě. V průběhu řízení se soudu na tuto adresu nepodařilo žalovanému žádnou zásilku doručit a v návaznosti na tuto okolnost soud zjistil, že žalovaný zde nikdy neměl platný pobyt. Dle vyjádření ředitelství služby cizinecké policie nemá žalovaný v současné době na území České republiky povolen žádný druh pobytu a poslední pobyt na adrese [adresa žalovaného], byl ukončen k žádosti žalovaného ke dni 15. 6. 2011. Jelikož se jedná o slovenského státního příslušníka, učinil soud dotaz na příslušné slovenské justiční orgány a ze slovenské evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalovaný má veden trvalý pobyt na adrese [adresa žalovaného]. Zároveň bylo z úřední činnosti soudu zjištěno, že se žalovaný v prosinci 2018 přestěhoval na adresu [adresa], Rakousko. Na tuto adresu mu také byla úspěšně doručena dne [datum] výzva soudu a rovněž dožádaným soudem dne [datum] žaloba do vlastních rukou. V projednávané věci zjevně existuje přeshraniční prvek daný okolností, že žalovaný má bydliště v Rakouské republice a je tedy namístě zabývat se otázkou, zda je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) zdejšího soudu k rozhodnutí ve věci. Ve věci jde o spor z pojistné smlouvy, přičemž žalovaný zde vystupuje jako pojistník, žalobkyně jako pojistitelka. Na věc tedy dopadá čl. 10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (dále jen„ Nařízení“) dle kterého ve věcech pojištění se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž je dotčen článek 6 a čl. 7 bod 5. V návaznosti na to čl. 14 bod 1. Nařízení stanoví, aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. Dohoda uzavřená dle čl. 15 Nařízení a skrytá v čl. 11 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel VPPPMV-R-5/ 2018 byla uzavřena v rozporu s ustanoveními čl. 15 Nařízení, neboť žalovaný se dle vyjádření Policie ČR na adrese [anonymizována dvě slova] nezdržoval a žalovaný měl bydliště v členském státě EU. Z uvedeného plyne závěr, že žalobkyně je oprávněna podat žalobu proti žalovanému pouze ve státě jeho bydliště, což je Rakouská republika. Žalovaný by příslušnost zdejšího soudu mohl v souladu s čl. 26 odst. 1 Nařízení založit, pokud by se tohoto řízení před soudem zúčastnil. Žalovaný se však k doručené žalobě nijak nevyjádřil, neprojevil tedy vůli účastnit se řízení před českými soudy a pravomoc českých soudů k projednání této věci tudíž není dána, ani ve smyslu zmíněného čl. 26 odst. 1 Nařízení. V nastalé situaci je tedy nutné vyslovit, že zdejší soud není mezinárodně příslušný, tato okolnost zároveň představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení ve smyslu § 103 o. s. ř. (tedy podmínek, za nichž může soud ve věci samé rozhodnout), a soud proto řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil. Právo na náhradu nákladů řízení by podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. měl žalovaný, neboť z procesního hlediska to byla žalobkyně, která podáním žaloby u mezinárodně nepříslušného soudu zavinila zastavení řízení. Žalovanému však dosud žádné náklady nevznikly, a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu