6 C 205/2020-22 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 4 554 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný ve dnech 16. 6. 2019, 16. 7. 2019 a 19. 6. 2019 použil hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní bez toho, že by se mohl při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem. Žalovaná částka pak představuje třikrát přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a třikrát jízdné ve výši 18 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný se ve dnech 16. 6. 2019, 16. 7. 2019 a 19. 6. 2019 přepravoval hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, aniž se mohl přepravnímu kontrolorovi prokázat platným jízdním dokladem. S žalovaným bylo proto ve všech případech podle předloženého průkazu totožnosti sepsán Záznam o provedené přepravní kontrole a bylo vystaveno Hlášení o provedené přepravní kontrole, v němž mu byla k nezaplacenému jízdnému přiúčtována přirážka k tomuto jízdnému. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] pak byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek. 4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu závazek k zaplacení jízdného za přepravu dopravci, jehož závazek pak spočívá v přepravě cestujícího do místa určení. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový přepravní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce, přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové, a závazek cestujícího, dodržovat přepravní řád a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu. Podle § 7 odst. 6 této vyhlášky, nezakoupí-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se neprokázal jízdním dokladem. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 téhož ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout 1 500 Kč. 5. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný se dne 16. 6. 2019, 16. 7. 2019 a 19. 6. 2019 přepravoval hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, aniž se mohl přepravnímu kontrolorovi prokázat platným jízdním dokladem, a tím porušil přepravní řád žalobkyně. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které požadovala vždy od prvního dne prodlení v zákonné výši. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.