20 C 224/2021-43 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 10 661 Kč, představující smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 31 563 Kč od 9. 4. 2020 do 20. 5. 2021, a to z titulu Smlouvy o úvěru [číslo] která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že z důvodu neplnění Smlouvy o úvěru žalobce podal vůči žalovanému žalobu, o které bylo následně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně dne 17.9.2020, č.j. 13 C 162/2020-18, který nabyl právní moci dne 17.10.2020. Předmětná částka ve výši 31 563 Kč byla uhrazena ke dni 20. 5. 2021, když bylo hrazeno ve splátkách. K požadované smluvní pokutě dále uvedla, že žalovaná původní závazek ze smlouvy neplnila řádně a včas, a proto došlo ke zesplatnění úvěru, o čemž byla žalovaná informována Oznámením o zesplatnění. V souladu s čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, kdy doposud žalovaná neuhradila žalobkyni smluvní pokutu ve výši 10 661 Kč, kdy se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 31 563 Kč od 9. 4. 2020 do 20. 5. 2021, kterou žalobkyni požaduje soudní cestou. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala nečinná. 3. Soud následně nařídil jednání, ke kterému se nikdo nedostavil, když žalobkyně se omluvila a žalovaná se nedostavila bez omluvy a na tomto jednání soud provedl důkazy, které ke svým tvrzením předložila žalobkyně, a z nich zjistil níže uvedené skutečnosti. 4. Z rozsudku č.j. 13 C 162/2020-18 soud zjistil, že zdejší soud vyhověl žalobě, když dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, když žalovaná následně přestala splátky hradit a dostala se s jednotlivými splátkami do prodlení, a proto žalobkyně předmětný úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky včetně příslušenství. Dále soud zjistil, že žalobkyni byla přiznána i částka 1 262 Kč představující smluvní pokutu z částky 31 563 Kč za období od 29. 2. 2020 do 8. 4. 2020. 5. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], včetně přílohy 1 a 2 (úvěrové podmínky, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru) a ze zesplatnění pro smlouvu [číslo], výzva k úhradě ze dne 28. 2. 2020 včetně podacího lístku soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena předmětná smlouva, na základě které se žalovaná zavázala hradit poskytnutý úvěr ve výši 30 000 Kč ve splátkách po 1 500 Kč, jak bylo zjištěno ze splátkového kalendáře. Z bonity smlouva bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni před zesplatněním úvěru uhradila pouze 3x 1 500 Kč, a to ve dnech 20. 12. 2019, 20. 1. 2020 a 20. 2. 2020. Po zesplatnění dále žalovaná uhradila dne 15. 1. 2021 částku 9 182,25 Kč, dne 26. 1. 2021 částku 2 283 Kč, dne 1. 3. 2021 částku 4 570,80 Kč, dne 17. 3. 2021 částku 4 575,19 Kč, dne 19. 4. 2021 částku 2 341,52 Kč a dne 20. 5. 2021 poslední dlužnou část ve výši 8 610,24 Kč. Z výpočtu smluvní pokuty soud zjistil, že smluvní pokuta za období od 9. 4. 2020 do 20. 5. 2021, což je datum úplného zaplacení přiznané dlužné částky ve výši 31 563 Kč, činí 10 661 Kč, když ve výpočtu jsou uvedena data zaplacení jednotlivých částek. Dále soud zjistil, že v čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a v čl. IV. bod 2 písm. a) si strany dohodly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné splátky úvěru a z neuhrazené splátky úvěru. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 10 661 Kč do sedmi dnů od odeslání, když výzva byla odeslána dne 20. 6. 2021 jak bylo zjištěno z podacího lístku. 7. Ze statistiky rodinných účtů, výdajů na konečnou spotřebu domácnosti podle účelu, výše normativních nákladů na bydlení rok 2019 a životního a existenční minima pro rok 2019 soud zjistil tyto statistické údaje. 8. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze za a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, za b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo za c) smluvní pokutu. 9. Podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 1. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 1. Žaloba je důvodná. 1. Žalobkyně požadovala uhrazení 10 661 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky 31 563 Kč od 9. 4. 2020 do 20. 5. 2021, plynoucí z uzavřené úvěrové smlouvy [číslo]. 1. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr, který řádně nesplácela, v důsledku čehož byl úvěr zesplatněn a žalovaná vyzvána k uhrazení celé dlužné částky včetně příslušenství. S ohledem na skutečnost, že žalovaná dobrovolně nadále neplnila, obrátila se žalobkyně na zdejší soud, když rozsudkem 13 C 162/2020-18 bylo pravomocně rozhodnuto, že žalovaná je povinna uhradit částku 4 500 Kč představující neuhrazené splátky ke dni zesplatnění, částku 27 063 Kč, představující jistinu zbývající po zesplatnění, úrok ve výši 21,55 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč (prodlení se třemi splátkami do doby zesplatnění úvěru) a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky 31 563 Kč od 29. 2. 2020 do 8. 4. 2020. 1. V řízení dále bylo prokázáno, že po právní moci rozsudku 13 C 162/2020-18 žalovaná svůj dluh hradila po částech, když dne 15. 1. 2021 zaplatila částku 9 182,25 Kč, dne 26. 1. 2021 částku 2 283 Kč, dne 1. 3. 2021 částku 4 570,80 Kč, dne 17. 3. 2021 částku 4 575,19 Kč, dne 19. 4. 2021 částku 2 341,52 Kč a dne 20. 5. 2021 poslední dlužnou část ve výši 8 610,24 Kč, tedy dlužnou jistinu uhradila ke dni 20. 5. 2021. Částka představující smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné (původní jistiny 31 563 Kč) jistiny od 9. 4. 2020 do 20. 5. 2021 činí 10 661 Kč. Neboť rozsudkem 13 C 162/2020-18 byl žalobkyni přiznán nárok na smluvní pokutu do 8. 4. 2020, soud požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty od 9. 4. 2020 do zaplacení jistiny, tedy do 20. 5. 2021 ve smyslu čl. IV. bod 2 písm. a) ,b) smlouvy ve spojení s § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, v němž zákonodárce jasně vyjádřil svou představu o tom, jaké sankce uplatňované vůči spotřebiteli lze považovat za přiměřené, posoudil jako oprávněný. 1. Soud pouze ve stručnosti uvádí, že shodně se zdejším soudem ve věci 13 C 162/2020 posoudil předmětnou smlouvu jako platnou, kdy žalobkyně kromě dokumentů předložených samotnou žalovanou, v rámci posouzení výdajů, zohlednila také statistiky rodinných účtů, výdajů na konečnou spotřebu domácnosti podle účelu, výše normativních nákladů na bydlení rok 2019 a životního a existenční minima pro rok 2019. 1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále mu za ně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 252 Kč.