13 C 147/2023-33 — Okresní soud v Hodoníně

Žalobkyně se domáhala vyloučení věcí označených ve výroku I. tohoto rozsudku z exekuce vedené ve prospěch žalovaného jako oprávněného proti [jméno] [příjmení] jako povinnému. Žalobkyně tak činila s tvrzením, že v žalobě označené věci pojaté do soupisu provedeného dne 24. 1. 2023 jsou v jejím vlastnictví a má k nim tedy právo, které exekuci nepřipouští. Žalovaný s vyloučením věcí nesouhlasil, namítal, že žalobkyně své tvrzené vlastnické právo dostatečně nedoložila a namítal též, že nebyla dodržena lhůta pro podání vylučovací žaloby stanovená § 68 odst. 4 e. ř. Z připojeného exekučního spisu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorská úřad [obec], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti. Dne 24. 1. 2023 byl proveden soupis, do něhož byly pojaty i věci označené v žalobě. Podáním ze dne 22. 2. 2023 žalobkyně požádala exekutora o jejich vyškrtnutí ze soupisu postupem dle § 68 e. ř. O tomto návrhu rozhodl exekutor usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým návrh zamítl. Součástí usnesení bylo i poučení o tom, že žalobkyně může do 30 dnů od doručení tohoto usnesení podat žalobu na vyloučení dle § 267 o. s. ř. Toto usnesení bylo žalobkyni zasláno poštou na adresu, kterou žalobkyně v návrhu na vyškrtnutí uvedla (tj. [obec a číslo]). Podle údajů na doručence nebyla žalobkyně při doručování zastižena a zásilka s usnesením byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 12. 4. 2023 a protože si ji žalobkyně v úložní lhůtě nevyzvedla, byla vhozena do schránky dne 26. 4. 2023. Samotná žaloba byla u soudu podána dne 26. 5. 2023. Vzhledem k tomu, že již tato zjištění byla dostačující pro rozhodnutí ve věci, soud další dokazování (ohledně tvrzeného vlastnického práva žalobkyně) neprováděl. Tzv. excindační žaloba je upravena v § 267 o. s. ř.:„ Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.“ Podmínky podání takovéto žaloby upravuje dále § 68 odst. 4 e. ř.:„ (4) Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.“ Z provedených důkazů je zřejmé, že žalobkyně předepsanou lhůtu pro podání žaloby nedodržela. Jak již bylo řečeno zásilka s usnesením byla připravena k vyzvednutí dne 12. 4. 2023. Pro stanovení data doručení se použije pravidlo uvedené v § 49 odst. 4 o. s. ř.:„ (4) Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.“ Posledním dnem desetidenní lhůty bylo pondělí 24. 4. 2023 a tento den se považuje za den doručení, posledním dnem navazující třicetidenní lhůty byla středa 24. 5. 2023. Žalobkyně však žalobu podala až dne 26. 5. 2023, tedy po uplynutí lhůty, která je k podání žaloby zákonem stanovena. Soud proto žalobu zamítnul. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalovaný, který byl ve věci úspěšný. Náklady žalovaného představují náklady spojené s tím, že byl v řízení zastoupen advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokát učinil tři úkony právní služby, za které mu dle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 2 500 Kč za každý z úkonů. Zároveň mu za každý z úkonů podle § 13 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. V souvislosti s účastí u jednání mu dle § 13 advokátního tarifu náleží též náhrada cestovních výdajů za cestu ze [anonymizováno] do [obec] a zpět o celkové délce 320 kilometrů uskutečněnou automobilem s doloženou spotřebou pro kombinovaný provoz 6,6 litru na 100 kilometrů. Při průměrné ceně pohonných hmot 41,20 Kč za litr a sazbě základní náhrady 5,20 Kč za kilometr činí cestovní náhrada 2 534,14 Kč. Zároveň advokátu podle § 14 advokátního tarifu náleží náhrada za čas strávený cestou k jednání a zpět, a to ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, tj. za deset půlhodin 1 000 Kč Celkem náklady žalovaného (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 14 440,31 Kč.