23 C 172/2022-32 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 45 191 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tak, že žalovaná částka představuje náhradu škody, která žalobkyni vznikla tím, že žalovaný neoprávněně odebíral elektřinu z distribuční soustavy žalobkyně v odběrném místě [obec a číslo] po ukončení smluvního vztahu o dodávce elektřiny, což bylo zjištěno dne 22. 2. 2022. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému vzniklou škodu ve výši 45 191 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného požaduje žalobkyně také úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 14. 6. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 3. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dle zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 7. 7. 2021 došlo ke dni 30. 11. 2020 k ukončení smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným, k demontáži elektroměru nedošlo. Ze zápisu o provedené kontrole ze dne 22. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně dne 22. 2. 2022 provedla na odběrném místě [obec a číslo] kontrolu, na jejímž základě učinila závěr o neoprávněném odběru elektřiny v důsledku neoprávněného připojení, které provedl žalovaný. Vzniklá škoda za období od 1. 12. 2020 do 16. 2. 2022 byla stanovena na částku 33 275,31 Kč bez DPH za neoprávněně odebranou elektřinu a částku 4 073 Kč bez DPH za oprávněné náklady. Fakturou [číslo] ze dne 30. 5. 2022 žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 45 191,46 Kč (tj. 37 348,31 Kč plus DPH) za neoprávněný odběr elektřiny v období od 1. 12. 2020 do 16. 2. 2022, se splatností dne 13. 6. 2022. Žalovaný byl k úhradě vzniklé škody vyzván upomínkami ze dne 28. 6. 2022 a 13. 7. 2022. 4. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 3 téhož ustanovení, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 5. Podle ustanovení § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Dle odst. 2 téhož ustanovení v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2. 6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když vzal za prokázané, že žalovaný v období od 1. 12. 2020 do 16. 2. 2022 neoprávněně odebíral elektrickou energii v nemovitosti na adrese [obec a číslo], aniž by měl platně sjednánu smlouvu o dodávkách elektřiny, čímž žalobkyni způsobil škodu ve výši 45 191 Kč, kterou žalobkyně určila v souladu s vyhláškou č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Současně nebyly shledány okolnosti prokazující, že žalovaný po ukončení odběratelsko-dodavatelského vztahu elektřinu neodebíral. Žalovaný nedostál své povinnosti nahradit žalobkyni takto vzniklou škodu, a zůstal jí tak dlužen 45 191 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný s plněním svého závazku ocitl v prodlení, vzniklo žalobkyni podle ustanovení § 1970 o. z. právo požadovat úroky z prodlení, které žalobkyně požadovala v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury. 8. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí proto podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 260 Kč a dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony po 100 Kč (návrh ve věci samé, výzva k plnění), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, který se jen v minimální míře odlišuje od jiných návrhů podaných žalobkyní u zdejšího soudu, když zejména stylizace návrhu, vylíčení rozhodných skutečností i právní argumentace žalobkyně v těchto věcech je téměř totožná. Celkem tedy náklady žalobkyně činí 2 460 Kč.