4 C 350/2022-44 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 20 645 Kč s příslušenstvím jako příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 6. 11. 2020 do 14. 9. 2021, neboť žalovaná provozovala vozidlo bez platně sjednaného pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla. Žalobkyně při určení povinné osoby a doby, po kterou bylo vozidlo provozováno bez pojištění, vycházela z údajů Centrálního registru vozidel postupem dle § 15 odst. 1 a 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Ve věci jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem Slovenska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 7 odst. 2 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. V dané věci žalobkyně uplatňuje právo na úhradu příspěvku za porušení zákonné povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobní nárok tak typově odpovídá nároku na náhradu škody související s porušením zákonné povinnosti, z toho důvodu je nutné jej podřadit pod věc týkající se kvazideliktní odpovědnosti (k pojmu delikt a kvazidelikt srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 11. 2013 sp. zn. 28 Cdo 797/2013). V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaná má na adrese uvedené shora adresu místa pobytu /viz výpis údajů z isas/ a písemnosti jsou jí na tuto adresu doručovány, přičemž k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, když žalovaná na tomto území provozovala motorové vozidlo bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je tak dána. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaná byla v době od 6. 11. 2020 do 14. 9. 2021 vlastníkem vozidla s [registrační značka], k němuž nebyla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla. Žalobkyně tedy v souladu s ustanovením § 4 odst. 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 20 645 Kč (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu, upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku). Výše příspěvku je tvořena dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. s vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazbou 65 Kč vynásobenou počtem 313 dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti vozidla uhrazeno. Náklady spojené s uplatněním pohledávky žalobkyně požadovala ve výši 300 Kč dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Splatnost příspěvku a nákladů spojených s uplatněním pohledávky nastala v souladu s § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po uplynutí 30 dní od doručení výzvy. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána (předžalobní výzva, poštovní podací arch). 5. Dle § 1 odst. 2 písmeno a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 6. Protože žalovaná byla v době od 6. 11. 2020 do 14. 9. 2021 vlastníkem vozidla, k němuž nebyla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla a na výzvu žalobkyně nezaplatila příspěvek do garančního fondu ČKP, je nárok žalobkyně vyplývající z § 4 odst. 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla důvodný, a to včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaný v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po uplynutí 30 dní od doručení výzvy k úhradě. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 485 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 033 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 645 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.