4 C 202/2023-80 — Okresní soud v Hodoníně

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.2. Předmětem řízení je nárok žalobce na vyloučení věcí z exekuce vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , se sídlem Exekutorského úřadu , adresa, , pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobce se dne 21. 4. 2023 dověděl o dražbě nemovitých věcí, a to pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , přičemž na pozemku se dle dražební vyhlášky nachází přízemní dvougaráž, oplocení, vrata a zpevněné plochy. Tyto věci jsou však ve vlastnictví žalobce, který provedl i úpravy na pozemku v době, kdy vlastnil pozemek, na němž se věci nachází. Poté však byla provedena digitalizace katastru nemovitostí a část pozemku byla vyčleněna jako samostatná parcela, která připadla jinému vlastníkovi. Žalobce uplatnil právo k majetku nepřipouštějící exekuci u exekutora, ale neúspěšně.3. Žalovaný k věci uvedl, že pokud byla stavba postavena v roce 2016, je nutno vycházet ze superficiální zásady a stavba se stala součástí pozemku.4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě pověření exekutora č. j. , spisová značka, , ze dne 22. 7. 2011, vydaného Okresním soudem v Hodoníně byl vedením exekuce proti povinnému pověřen , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , po něm agendu převzal , tituly před jménem, , jméno FO, . Předmětná exekuce byla vedena k uspokojení pohledávky původní oprávněné , právnická osoba, ., poté se právní nástupkyní stala , právnická osoba, . a následně nynější žalovaná (usnesení exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, č. j. , spisová značka, ze dne 21. 8. 2013 a usnesení exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, č. j. , spisová značka, ze dne 13. 3. 2024) proti povinnému , jméno FO, , , adresa, (předmětná usnesení exekutora a jeho spis). Byť soud neměl k dispozici protokol o soupisu věcí, neboť tento nebyl ani k žádosti soudu exekutorem doložen, bylo prokázáno, že v rámci exekuce byla vydána dražební vyhláška o provedení elektronické dražby nemovité věci, a to podílu 1/8 k pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , na němž se nachází přízemní dvougaráž z ocelové konstrukce s výplní z pozinkovaného plechu se sedlovou střechou krytou plechovou krytinou, oplocení – drátěné pletivo na ocelových sloupcích, vrata z ocelové konstrukce s výplní z drátěného pletiva a zpevnění plochy (usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, č. j. , spisová značka, ze dne 30. 3. 2023). Podíl k uvedenému pozemku ve výši 1/8 je ve vlastnictví povinného , jméno FO, (výpis z katastru nemovitostí pro k. ú. , adresa, , LV , Anonymizováno, ). Oznámením ze dne 5. 5. 2023, č. j. , spisová značka, pověřený soudní exekutor poučil žalobce o možnosti domáhat se vyloučení věcí u soudu (oznámení).5. Žalobce zakoupil předmětnou dvougaráž za částku 26 000 PLN dne 23. 5. 2016 (pokladní doklad ze dne , datum, ). Jedná se o plechovou garáž, která je připevněna pouze šrouby k betonovým dlaždicím pod ní a je odmontovatelná (fotografie). Garáž je umístěna na pozemku p. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, , který spolu s pozemky p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, sousedí s pozemkem ve vlastnictví žalobce, a to p. č. , hodnota, zahrada a p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. , adresa, (výpis z katastru nemovitostí pro k. ú. , adresa, , LV , Anonymizováno, a katastrální mapa ve vyjádření žalované, fotografie). Vrata, oplocení i zpevnění plochy jsou taktéž odmontovatelné věci (fotografie).6. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka povinného , jméno FO, , který měl sloužit k prokázání tvrzení ohledně vlastnictví věcí, když tento důkaz byl nadbytečný a z provedeného dokazování, zejména fotografií a pokladního dokladu byl dostatečně prokázán skutkový stav.7. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobce je vlastníkem všech předmětných věcí, které jsou zpeněžovány v rámci dražby pozemku a které se nacházejí na pozemku, o němž se mohl žalobce domnívat, že mu náleží, neboť sousedí s jeho pozemky. Jak žalobce uvedl, až provedenou digitalizací katastru nemovitostí se jím umístěné věci, a to oplocení, vrata, garáž a zpevnění plochy ocitly na pozemku jiného p. č. Z fotografií je však zřejmé, že oplocení tvoří jediný celek oplocující v reále „zahradu“ žalobce, vrata zase umožňují vyjet ze „zahrady“ žalobce, zpevnění představují betonové dlaždice pod garáží. „Zahradou žalobce“ je myšlena část zemského povrchu nacházející se za domem žalobce, kterou žalobce reálně užívá, což je zřejmé z fotografií doložených žalobcem). Přes shora uvedené soudní exekutor v rámci exekuce proti povinnému , jméno FO, sepsal pozemek, na němž se věci nachází a spolu s pozemkem se tyto věci pokusil vydražit.8. Podle § 68 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, žalobu na vyloučení věci podle § 267 o. s. ř. může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.9. Podle § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.10. Jedná se o tzv. excindační žalobu, k níž je aktivně legitimována třetí osoba rozdílná od oprávněného a povinného, jejíž věc byla postižena exekucí, ačkoliv k ní má právo, které nepřipouští exekuci. Jedním z práv nepřipouštějících exekuci je zejména vlastnické právo třetí osoby. Pasivně legitimovaným je oprávněný, tedy ten, kdo podal návrh na nařízení exekuce.11. V řízení bylo prokázáno, že proti povinnému byla zahájena exekuce na návrh předchůdkyně žalované jako oprávněné. Vedením exekuce byl následně pověřen , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , který předmětné věci považoval za vedlejší stavby náležející k pozemku, který dražil v exekuci. Žalobce se domáhal u exekutora zastavení exekuce ohledně předmětných věcí, ale byl poučen o nutnosti podat žalobu na vyloučení věcí z exekuce. Následně proto podal žalobce v souladu s ustanovením § 267 o. s. ř. návrh na vyloučení předmětných věcí z exekuce.12. O nutnosti podat vylučovací žalobu byl žalobce informován dne 5. 5. 2023, žaloba byla podána 9. 5. 2023; je tak zřejmé, že lhůta dle § 68 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. byla zachována. Žalobcovy věci, jako osoby nezúčastněné v exekučním řízení, byly postiženy exekucí a žalobce prokázal své vlastnické právo k jednotlivým věcem.13. Soud tedy s ohledem na prokázané vlastnictví žalobce k předmětným věcem vyhověl podané žalobě dle § 267 o. s. ř., neboť toto vlastnické právo žalobce nepřipouští výkon rozhodnutí.14. K námitce žalované, že stavba postavená v květnu 2016 se stala součástí pozemku soud uvádí, že s ohledem na charakter věcí prokázaný z fotografií se jedná o stavbu dočasnou, kterou lze prostým odmontováním přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, oplocení je věcí movitou a přenositelnou, stejně jako betonové dlaždice. Dle komentáře k § 506 občanského zákoníku (Pozemek a jeho součásti) , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (dostupné v ASPI) „Stavbou zřízenou na pozemku tedy nejsou např. montované přístřeší, jež není s pozemkem spojeno pevným základem a je přenosné a využitelné i na jiném pozemku, psí bouda apod“. S ohledem na shora uvedené soud námitce žalované nepřisvědčil.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že za použití § 150 o. s. ř. nepřiznal úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení. V dané věci žalovaná nezavinila, že exekutor dražil věci žalobce v dražbě jako domnělou součást pozemku, nemohla ovlivnit postup soudního exekutora, a nebylo by tak spravedlivé, aby platila žalobci náklady řízení. Soud zde odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 292/07 ze dne 9. 6. 2009, dle kterého: „obecně je nutné považovat za nespravedlivé, aby oprávněný (věřitel), který v předchozích řízeních osvědčil, že důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená právanákladů řízení vůči osobě, která proti němu ve sporu o tvz. excindační žalobě byla úspěšná.“.