ECLI: ECLI:CZ:OSHO:2025:4.C.116.2025.1 Datum: 2025-09-11 Předmět: zaplacení 194 998,01 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb."] ["dokazování""bezdůvodné obohacení""náklady řízení""neplatnost smlouvy""smlouva pracovní""právnická osoba""smlouva o úvěru""lhůty""náhrada nákladů"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení 194 998,01 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 194 998,01 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným dne 26. 2. 2023 uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr do výše úvěrového rámce 200 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnutý úvěr splatit společně s úroky a poplatky, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,31 % ze sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy byla nejdříve s odbornou péčí posouzena schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to zjišťováním tzv. kreditního skóre klienta prostřednictvím automatizovaného systému, kterým je na základě vložených proměnných zjištěn limit nejvyšší měsíční splátky úvěru. Zohledněny byly rovněž věk, vzdělání a zdroj příjmů žalovaného a další skutečnosti. Za účelem minimalizace případných dalších pochybností ohledně bonity žadatele o úvěr byla provedena rovněž kontrola v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Konkrétně žalobkyně zohlednila měsíční příjem žalovaného ve výši 29 000 Kč, další příjem jeho domácnosti ve výši 17 500 Kč, dále odečetla splátky jiným společnostem ve výši 3 449 Kč, normativní náklady na bydlení ve výši 13 568 Kč a životní minimum členů domácnosti ve výši 14 610 Kč. Lustrací žalovaného v registrech nebyl o osobě žalovaného zjištěn žádný negativní záznam. Žalovaný čerpal částku 216 350 Kč, uhradil částku 105 258 Kč. Žalobkyně dále podotkla, že žalovaný úvěr řádně splácel po dobu více než 1 roku, což svědčí o jeho schopnosti úvěr splácet. Posléze však žalovaný přestal hradit sjednané splátky řádně a včas, když žalobkyni celkem uhradil pouze 105 258 Kč, proto žalobkyně ke dni 11. 12. 2024 úvěr zesplatnila. Žalovaný tak zůstal žalobkyni dlužen jistinu ve výši 192 898,01 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně požadovala také kapitalizovaný úrok ve výši 33 880,73 Kč za dobu od 12. 12. 2024 do 17. 3. 2025, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 192 898,01 Kč od 18. 3. 2025 do zaplacení, a s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 580,03 Kč za dobu od 26. 12. 2024 do 17. 3. 2025 a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 194 998,01 Kč od 18. 3. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla prostředky komunikace na dálku dne 26. 2. 2023 sjednána smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 40 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 27,90 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 3,310 % z úvěrového rámce splatnými vždy k 20. dni v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny Úvěrové podmínky , Anonymizováno, . Ve smlouvě dále bylo sjednáno, že důsledkem prodlení s úhradou splátky je účtování účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokuta ve výši 500 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 2. 2023). Dle čl. 6.1 úvěrových podmínek má žalobkyně právo pro případ nedodržování podmínek poskytnutého úvěru žalovaným žádat jednorázové splacení úvěru. Žalovaný za období od 27. 2. 2023 do 22. 2. 2024 čerpal celkem částku ve výši 216 350 Kč. Žalovaný žalobkyni uhradil splátky v celkové výši 105 258 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 24. 8. 2024. Žalovaný měl dlužit žalobkyni jistinu ve výši 192 898,01 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč, úrok za hotovostní transakce ve výši 18 536,80 Kč, úrok ve výši 1 775,35 Kč, obchodní úrok ve výši 13 568,57 Kč a úrok z prodlení ve výši 5 580,03 Kč (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Dopisem ze dne 11. 12. 2024, odeslaným žalovanému dne 19. 12. 2024, žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru z důvodu prodlení žalovaného a současně jej vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky 215 310,17 Kč, a to do 14 dní od sepsání výzvy (výzva ke splacení celého úvěru, podací arch). Předžalobní upomínkou odeslanou dne 8. 1. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 14. 1. 2025 (předžalobní výzva, podací arch).4. Dále bylo na základě žalobkyní předložených listin provedeno dokazování ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Dle smlouvy o úvěru měl být žalovaný od roku 2021 zaměstnancem , právnická osoba, ., jeho čistý měsíční příjem měl činit 29 000 Kč, další příjem domácnosti 17 500 Kč. Žalobkyně soudu mimo uvedenou smlouvu o úvěru předložila výpis z účtu žalovaného za období od 27. 11. 2022 do 26. 2. 2023, metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta, obsahující obecná východiska a dále potvrzení o provedení ověření bonity klienta (karta klienta). Z karty klienta vyplývá, že žalobkyně operovala s tím, že žalovaný je ženatý, se dvěma vyživovacími povinnostmi, má vlastní bydlení, jeho příjem činí 29 000 Kč, další příjem domácnosti 17 500 Kč, výdaje 20 000 Kč. Žalovaný byl lustrován v dostupných registrech bez negativních zjištění. Z předloženého výpisu z účtu bylo soudem zjištěno, že příjmy žalovaného za uvedené období činily 201 270,32 Kč, výdaje pak 222 256,50 Kč. Na tento účet byly připisovány pravidelné měsíční platby označené jako mzda v průměrné výši 27 368 Kč, současně pak pravidelné měsíční platby rodičovského příspěvku a dávek státní sociální podpory v průměrné výši 15 500 Kč. Z označeného účtu byla každý z uvedených měsíců odečtena částka 3 439 Kč jako splátka úvěru poskytnutého , právnická osoba, ., současně pak platba pojistného za pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši 300 Kč. Z úvěrové zprávy žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně měla informaci o tom, že žalovaný má existentní splátkový úvěrový závazek, kdy poskytnutý úvěr činil 250 000 Kč s výší měsíční splátky 3 439 Kč, a kontokorentní úvěrový závazek, kdy výše úvěrového rámce činila 5 000 Kč.5. Žalobkyně přes výzvu soudu neprokázala, že došlo k navýšení úvěrového rámce na 200 000 Kč dne 14. 5. 2023, když předložená smlouva uvádí úvěrový rámec pouze 40 000 Kč, ani že došlo k novému posouzení úvěruschopnosti žalovaného k tomuto datu.6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Soud dále ve věci aplikoval zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), a to ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru, tj. ke dni 26. 2. 2023. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.10. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným sice byla uzavřena smlouva o úvěru dle us
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.