18 C 313/2020-11 — Okresní soud v Novém Jičíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném úhrady žalované částky spolu se zákonným úrokem z prodlení, když v žalobě tvrdila, že tento nárok vznikl z titulu účastnické smlouvy, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal jí za tyto služby řádně platit. Žalobkyně řádně žalovanému služby třetích stran poskytovala a ceny za jejich poskytnutí řádně vyúčtovávala prostřednictvím pravidelného vyúčtování služeb. Žalovaný však přestal za poskytnuté služby, včetně služeb třetích stran hradit vyúčtované ceny a vznikl mu dluh ve výši žalované částky. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud provedl důkaz účastnickou smlouvou, vyúčtováním služeb, výzvou s dokladem o odeslání a učinil z nich následující skutková zjištění: - mezi stranami byla uzavřena dne [datum] řádná smlouva – účastnická smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému služby třetích stran (z účastnické smlouvy [číslo]); - žalovaný však řádně nehradil za poskytované služby, když nezaplatil vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] a vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], když celková dlužná částka činí [částka] a sestává z ceny za poskytnuté služby třetích stran za zprostředkovatelské poplatky M-platby a M-Platby (z vyúčtování [číslo]); - žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě žalované částky a to výzvou ze dne [datum], žalovaný však na pohledávku neuhradil ničeho (z upomínky zaslané žalobkyní žalovanému ze dne [datum]). Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též„ ZEK“), tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. Podle § 2 písm. n) ZEK, pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Na základě výše uvedených skutečností soud žalobě v plném rozsahu vyhověl za použití § 1 odst. 2 ZEK s ohledem na znění ustanovení § 2 písm. n) ZEK při aplikaci ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. a § 2079 odst. 1 o. z., když má prokázáno, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou žalovaných částek, které jsou žalobkyní po něm požadovány po právu na základě jejich smluvních ujednání a řádných vyúčtování, když žalobkyně dodala služby, avšak žalovaný toto řádně nehradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou, zavázal ho soud k úhradě zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. za použití vládního nařízení č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].