6 C 295/2020-14 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 7. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 1 500 Kč od 4. 6. 2015 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] uzavřel se žalovaným dne 11. 5. 2015 Smlouvu o zápůjčce, kdy nedílnou součástí této smlouvy byly také smluvní podmínky. Na základě této smlouvy poskytl žalovanému částku 1 500 Kč v hotovosti převodem na bankovní účet žalovaného, když číslo účtu uvedl v žádosti o poskytnutí půjčky. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele, resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o půjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil se smluvními podmínkami, jejich přílohami a s informacemi v nich uvedených ve smyslu § 5 a 6 zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru, které tvoří nedílnou součást těchto podmínek a jsou k dispozici na internetových stránkách, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V této žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, čísle dokladu totožnosti a čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování do 3. 6. 2015. Do uvedeného data zápůjčku nevrátil. Ke dni podání žaloby tak zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 1 500 Kč, když poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce nepožaduje. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], Malta jako věřitel na straně jedné a žalovaný jako dlužník na straně druhé uzavřeli dne 11. 5. 2015 s využitím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek věřitele [anonymizováno] a SMS zprávy) smlouvu o zápůjčce. Žalobce převedl peněžní částku ve výši 1 500 Kč na bankovní účet žalovaného a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 3. 6. 2015, vše podle Smluvních podmínek, které tvořily nedílnou součást smlouvy o zápůjčce. (ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 11. 5. 2015, z výpisu z účtu) Společnost [příjmení] [příjmení] p.l.c., se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] a žalobce uzavřeli dne 21. 12. 2017 Smlouvu o postoupení pohledávek, když žalovanému bylo toto postoupení pohledávky oznámeno a současně byl žalovaný vyzván ke splnění svých povinností. (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 a z oznámeni o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2018) Výzvou ze dne 11. 3. 2020 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. (z výzvy k uhradě dluhu ze dne 11. 3. 2020, z podacího archu) 4. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že dne 11. 5. 2015 [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] poskytla žalovanému částku 1 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 3. 6. 2015. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci, což žalovanému bylo oznámeno. Protože žalovaný dosud nezaplatil vše, co dluží žalobci jako novému věřiteli z titulu smlouvy o zápůjčce, soud mu uložil povinnost zaplatit žalobci zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od 4. 6. 2015 do zaplacení podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.